Zaúčtování úrokové dotace na zateplení
Zdroj: Verlag Dashöfer 30.8.2012, Ing. Zdeněk Morávek,
Dotaz:
Naše bytové družstvo provádí účetnictví pro několik SVJ. Některá z těchto SVJ revitalizovala dům – zateplení, oprava balkonů atd. a obdržela dotaci Panel na tzv. úhradu úroků z úvěru. Jak správně zaúčtovat tento účetní případ v návaznosti na přijatou dotaci. Výklady jsou často rozdílné.
Odpověď:
Společenství vlastníků jednotek je účetní jednotkou, která účtuje podle vyhlášky MF ČR č. 504/2002 Sb., v platném znění a Českých účetních standardů č. 401–414. Pravdou je ovšem to, že tyto účetní předpisy nejsou příliš pro SVJ přizpůsobeny a tak je někdy obtížné správný postup účtování naleznout. Proto je možné se setkat s různými výklady, což bude i tento případ.
Domnívám se, že na případ je možné se dívat dvěma způsoby.
Jak vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění, společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Pokud tedy byla prováděna revitalizace společných částí domu, je možné úroky z úvěru na tuto revitalizaci považovat za náklady společenství a tyto náklady zaúčtovat na příslušný účet účtové skupiny 54 – Ostatní náklady, např. účet 544 Úroky. Dotace na úhradu těchto nákladů potom bude zaúčtována do výnosů, a to na příslušný účet účtové skupiny 69 – Provozní dotace.
Druhý pohled, který na tento účetní případ můžeme zaujmout, vychází z toho, že v souladu s § 8 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů jsou společné části domu v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Proto se nejedná o náklady SVJ, ale o náklady vlastníků jednotek, proto nebude o tomto případě u SVJ účtováno výsledkově, ale rozvahově. Příjem dotace bych v tomto případě doporučoval zaúčtovat na příslušný účet účtové skupiny 95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky, v praxi je používán zejména účet 955, a to jako zdroj pro úhradu úroků. Současně bude proti tomuto zdroji účtována i úhrada těchto úroků. Přijetí dotace tedy 221/955 a úhrada úroků 955/221. V praxi se vyskytují oba typy účtování, a pokud je mi známo, ani jeden z nich není pozastavován. Osobně se domnívám, že vhodnější je použití rozvahového způsobu účtování, protože vzhledem k vlastnictví společných částí domů vlastníky jednotek by se o náklady a výnosy společenství jednat nemělo. Ale na věc samozřejmě mohou být i jsou jiné názory.
Také se přikláním k rozvahovému způsobu účtování a to nejenom oprav společných částí domu.
Výsledkově by se měly účtovat pouze „statutární náklady“, které jsou prakticky u každé právnické osoby. Např. vedení účetnictví, odměny orgánům, poplatky v bance, pronájem místnosti na shromáždění, režie orgánů a podobné náklady.
Hezký den!
Kvalitní účetnictví, vedené dle příslušných právních předpisů chrání Vaše peníze členové SVJ. Objasněte prosím význam této věty. Jak může účetnictví ochránit mé peníze. Děkuji za laskavost.
Dobrý večer, v každém SVJ by se měli mj. vybírat zálohy na správu domu a pozemku dle § 15 bytového zákona. Jak jinak než pomocí účetnictví chcete sledovat jejich čerpání? Pokud nebude účetnictví správně vedeno, může dojít k např. . Co myslíte, že umožnilo tento stav? Mimo jiné i nesprávně vedené účetnictví. karelh,
Ne, nesouhlasím. U nás máme přehled o každém halíři i bez účetnictví ve vašem slova smyslu, tak jak jej chápete vy. Je pravděpodobné, že někdo je skutečně schopen do účetnictví napsat nějaké nesmysly, fiktivní faktury, vydaje a pod. Právě z uvedeného důvodu nechápu, jak může účetnictví ochránit moje peníze. Účetnictví samo o sobě nemůže ochránit vůbec nic, čísla napsaná do kolenek ještě žádné peníze neochránily.
Tvrdíte, že „u nás máme přehled o každém halíři i bez účetnictví ve vašem slova smyslu, tak jak jej chápete vy“.
Můžete sdělit, kolik máte jednotek?
Dovedu si představit, že u SVJ s několika málo jednotkami lze vést přehledy o pohledávkách a závazcích a další informace v nějakém exelu. Pokud máte větší počet jednotek (znám SVJ i s 450 jednotkami), tak tam je to nepraktické až nemožné. A to pomíjím sankce za nevedení účetnictví.
Máte pravdu, že je možné, že „někdo je skutečně schopen do účetnictví napsat nějaké nesmysly, fiktivní faktury, vydaje a pod.“ Ale to není vada samotného účetnictví. To je vada někoho, kdo tyto podvodné údaje věcně schválí. Tomu se nevyhnete ani ve své neúčetní evidenci vedené na kusu papíru nebo v exelu. Účetnictví je jen přesný způsob zpracování vstupních údajů. Protože má účetnictví navíc od exelu i logické vazby, může upozornit i na nějaké abnormality. Ale to člověk musí znát alespoň základy účetnictví.
Také zastávám názor, že účetnictví může ochránit peníze členů SVJ. Účetnictví dává přehled o tom co se v účetní jednotce stalo v minulosti a co se má stát v budoucnu. Když člověk účetnictví alespoň trochu rozumí může se ptát a třeba i něco dozvědět.
A pokud účetnictví někdo z výboru trochu rozumí, může dát odpovědi i na zvídavé dotazy těch, kteří účetnictví vůbec nerozumí a kterých je samozřejmě v SVJ většina.
Hezký den!
Pavel
Dobrý večer, samozřejmě můžete používat třeba „Ozzákovo futro“. Vaše věc.
Dle zákona o účetnictví je SVJ jako právnická osoba povinno vést účetnictví a to ctím.
Ve své profesní praxi jsem už viděl hodně „krabic od banánů“ s tím, že že je to účto a hledá se… .
Vy máte svůj názor, já mám svůj.
Zkuste se podívat na zákon o účetnictví, či navštívit tento web . Bez ohledu některé invektivy ve výše probíhající odborné diskusi, je to asi jediný web posktující ucelený přehled o účtu SVJ. Nedělám mu reklamu, nepotřebuje ji.
Máte pravdu,samotné účetnictví nic neochrání, ale je-li správně vedeno, poskytuje informace na základě kterých lze svůj majetek ochránit.
Účetnictví nejsou příjem, výdaj, zůstatek. To máte i závazky, pohledávky, jejich inventarizace, případně podklad pro sestavení daňového přiznání… .
Zastávám názor, že SVJ je ve své podstaě firma (ne ve smyslu ObchZ)a podle toho je potřeba se k ní chovat.
EDIT: 8.9. 6:45 – opraven odkaz.
karelh,
Souhlasím, svj je v podstatě firma, bohužel tak to nastavila naše legislativa. Ano, bydlím ve své vlastní firmě, která se jmenuje společenství. Taky netvrdím, že svj nedejbože nemá mít účetnictví. Stojím si za tvrzením, že běžný člen společenství ze žádné rozvahové ani výsledkové listiny nic nevyčte. Není to 100% členů, je to většina. Jsou ovšem daleko jednodušší způsoby jak sledovat finanční toky a taky pohledávky,jejich inventarizaci, závazky a taky skutečné peníze ve společenství. K tomu nepotřebuji ani rozvahové ani výsledkové výstupy. To jenom klan účetních se domnívá, že jsou nejdůležitější. Nejsou.
Dobrý den, domnívám se, že aktuální stav záloh na správu získám i při výsledkovém účtování pokud každý měsíc zúčtuji čerpání záloh do výnosů 32× (95×)/64×.
Jinak u našeho SVJ účtuji úroky+ dotaci výsledkově, ostatně jako veškeré náklady na správu domu.
Důvody proč: úvěr byl od stavební spořitelny tzv. překlenovací a jsou z něj výnosové úroky (co vím, tak většina SVJ má právě překlenovací úvěry).
V další argumentaci mám za to, že pokud se jedná o opravu, resp. technické zhodnocení společných částí domu jde o náklad na správu domu. § 9 odst. 1 bytového zákona „správa domu“ = … správou, provozem a opravami společných částí domu…
Dále § 15 bytového zákona … náklady na správu… a náklady jsou účtová třída 5.
A k dotaci:
Je otázkou, jak bude v případě rozvahového účtování účtováno o předpisu dotace, když ČUS 411 k tomuto uvádí:
4.4.5. Na vrub příslušných účtů účtové skupiny 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování a se účtují nároky účetní jednotky na dotace poskytované ze státního rozpočtu … Nároky … na provozní činnost ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 69 – Provozní dotace. O nároku se účtuje současně s úhradou, ke dni účetní závěrky se účtuje o předpisu vždy, je-li nárok právně doložen. Na těchto účtech účetní jednotka vypořádá případnou povinnost vrátit část dotace (nepoužité nebo použité neoprávněně) a ostatní závazky finančního charakteru se státním rozpočtem a rozpočtem územních samosprávných celků, pokud pro ně nejsou stanoveny samostatné syntetické účty.
Jinak dnes neplatné sdělení MF 281/55 462/2002 k tomu uvádí:
Účtování dotací
Přijatá dotace na technické zhodnocení majetku a na opravy majetku, který je ve spoluvlastnictví členů SVJ, se zaúčtuje ve prospěch příslušného účtu dotací.
Vyúčtování (faktura) dodavatele se zaúčtuje na vrub účtu dotace, o zúčtování případného rozdílu vyúčtování a dotace rozhodne SVJ podle konkrétních podmínek ve vazbě na statut dlouhodobé zálohy a výši dlouhodobé zálohy. Použití dotace na úhradu nákladů na opravy se zaúčtuje do výnosů.
V případě, kdy technické zhodnocení zajišťuje více dodavatelů nebo vznikají další pořizovací náklady (např. úrok z poskytnutého úvěru), lze soustředit celkové náklady na kalkulačním účtu (např. 315 – Ostatní pohledávky) a přijatou dotaci zúčtovat ve prospěch tohoto účtu.
Nového MF ani GFŘ nevydalo nic.
karelh
Vážený pane karelh,
prosím všimněte si, že já kategoricky netvrdím, že výsledkové účtování je špatně a také tak neodpovídám lidem, kteří se mě na to ptají. Prostě tvrdím, že neexistuje závazný předpis, který by to upravoval, a že jsou patrně možné oba způsoby. Rekonstrukci účetnictví bych kvůli tomu nikomu nevnucovala. Prostě mi jenom připadá, že logika věci mi více vyhovuje u účtování rozvahového a nevím, kde bych se proti něčemu proviňovala.
SVJ podle mého názoru vykonávají pro vlastníky dva okruhy činností – zajišťují dodávky služeb spojených s užíváním jednotek (dále služby) a dále zajišťují správu, opravy a údržbu společných částí domu a pozemku (dále správa). Na služby skládají vlastníci zálohy, na správu skládají vlastníci zálohy (viz i Vámi zmiňovaný §15). Já oba okruhy činností považuji za rovnocenné, vždy jde o zajištění služby pro vlastníka.
A teď přicházíme k jádru problému: když zajistím vlastníkovi dodávku vody, v klidu účtuji v rozvaze náklady na 315 a zálohy na 324, vyúčtování proběhne opět v rozvaze – a proběhne tam najednou až v době, kdy jsou veškeré podklady, ovšem proběhne „sesunutím“ nákladů a záloh v rámci rozvahy. Proč by stejným způsobem v rámci rozvahy nemohlo probíhat průběžně vyúčtování záloh na správu, a to okamžitě?
Prostě mi připadá, že náklady (náklady) vlastníků na vodu jsou adekvátní nákladům (nákladům) na opravy majetku vlastníků, vždy hrazeným z vlastníky skládaných dlouhodobých nebo krátkodobých záloh. Aneb, abych citovala paní Klainovou, Účtovat něco rozvahově a něco výsledkově bez právního předpisu, který vymezí náklady a výnosy SVJ jako právnické osoby, v žádném případě nedoporučuji. Vidíte tu analogii?
Čili, ráda bych znala odpověď na otázku, čím se liší náklad na vodu vlastníka a náklad na opravu majetku vlastníka, aby to odůvodňovalo naprosto odlišný způsob účtování, a proč voda není také na „pětkách“. Odpověď, že ji SVJ nespotřebovalo, neberu – svůj majetek také neopravovalo. Toliko k rozvahovému účtování nákladů na správu.
A teď ta nešťastná banka. U úroků máme jasno, jsou výnosem SVJ. Mám peníze na účtě, dostanu úroky. Analogicky ovšem mám pohyby na účtě, zaplatím (většinou) poplatky. Považuji je za platbu spojenou s existencí a provozem účtu SVJ a tudíž je účtuji jako náklad SVJ. Ano vznikne mi účetní ztráta, ale tu vykryju stejně ze záloh na správu, takže není rozdíl, jestli tam poplatky vrazím hned v okamžiku úhrady a zisk z úroků po shromáždění nebo po shromáždění všechno najednou.
Z daňového hlediska také žádný problém nezpůsobuji, nemá-li SVJ jiný příjem, daňové přiznání ani nepodává, pokud má příjem, stejně od hospodářského výsledku odečtu jak poplatky, tak úroky z běžného účtu, a do základu daně vstoupí pouze onen zdanitelný příjem. Takže opět žádný problém, takže brojení proti opravdu nechápu.
Naopak, jak jsem již psala výše, mám trochu problém s fiktivními výnosy u účtování výsledkového, pro zúčtování záloh přes výsledkové účty jsem zákonné podklady nenašla. Ale třeba jsem jenom špatně hledala.
Poslední komentáře