Za co je nedoplatek?
Asi se většinou příspěvky na správu a zálohové příspěvky na služby hradí jednou platbou. Protože obě platby podléhají odlišnému režimu, jak se postupuje v případě, že vlastník platby krátí, pro jednoduchost řekněme na 1/2.
Např. při převodu jednotky nedoplatky za služby nelze žádat po novém vlastníkovi, zatímco nedoplatek za správu po novém vlastníkovi žádat lze. Tento je třeba nejprve vyčíslit…
O způsobu použití došlých plateb rozhoduje příjemce záloh, tedy SVJ.
Rozumné je dát si do stanov, že přednostně se hradí externí služby - teplo, voda, plyn (při dluhu vůči dodavateli hrozí odpojení).
lake
Vážený pane lake,
Váš názor, že přednostně se uhradí externí služby, zejména teplo, voda a plyn, u nichž hrozí odpojení, zní velmi rozumně.
Má tento Váš názor, že služby mají přednost před správou, nějakou oporu? Čerpáte z nějakého zákona, judikátu, komentáře k zákonu? Moc rád bych právě toto nějak podložil.
Argument, že při neplacení služeb hrozí zastavení dodávky, je asi dost silný, ale nejeví se mi formulován dostatečně po právní stránce.
Doplňkové argumenty mě napadají zatím tyto, jak jsou silné nechám, na Vašem posouzení:
(1) Služby společenství zajišťovat musí, a to ze zákona. Výši nákladů služeb nelze zásadním způsobem ovlivnit, v celostátním porovnání budou pro všechny byty v nepříliš širokém rozmezí vyjádřeno v Kč/m2/rok, příspěvky za služby společenstvím pouze protékají, společenství o nich v zásadě nemůže rozhodovat. Náklady na služby se nebudou příliš lišit ani meziročně. Příspěvky na správu společenství stanovuje podle svého uvážení, ne sice zcela libovolně, ale ve velmi širokém rozmezí, může je stanovit velmi nízké, blízké nule, i značně vysoké. Celostátně budou příspěvky na správu ve značně širokém rozmezí vyjádřeno v Kč/m2/rok, příspěvky na správu se mohou u konkrétního společenství značně lišit i meziročně.
(2) Společenství neslouží ke kolektivnímu spoření. Ač to zákon takto nenazývá, skládání příspěvků na správu (nebo aspoň jejich podstatná část) není ničím jiným než právě kolektivním spořením.
Ze všech těchto argumentů bych rád dovodil, že se služby uhradí přednostně, v případě prodlení s úhradami.
Použiji zase příklad našeho SVJ. Každý vlastník platí zálohy na teplo,TUV a SV, současně platí dále do FO příspěvek(podle m2 bytu)paušál za výtah a paušál za elektřinu na spol.prostorách.Součet záloh za služby a součet příspěvku a paušálů je částka,kterou má předepsánu výborem SVJ(ten je současně správce,)k poukazování na účet SVJ. Nestalo se,že by někdo svévolně snížil určenou částku.Z dotazu vyplývala skutečnost,že někdo poslal pouze polovinu částky.To by se projevilo v ročním vyúčtování jako nedoplatek,který by byl ihned vyžadován sepsáním smlouvy o uznání dluhu s případnou smluvní pokutou.Asi ve dvou případech jsme to v dřívější době udělali. Takže platby pro dodavatele služeb platíme včas a není problém ani s platbou do FO .
Zkuste se na to podívat i jinak.
SVJ musí vykonávat správu. Pokud ji nikdo nebude vykonávat, tak nikdo ty služby nezaplatí i když peníze budou. A když nebou hrazeny náklady na správu, tak ji nikdo vykonávat nebude.
Obdobně i správce konkursní podstaty nejdříve zaplatí sám sebe a pak ostatní.
Děkuji panu AnonymousX za doplnění.
Pojem správa je v ZoVB značně široký a tzv. „příspěvky na správu“ zahrnují prakticky vše, kromě nákladů na teplo, teplou a často studenou vodu (a někde kromě ještě několika maličkostí).
Z toho se dá vyčlenit tzv. „vlastní správní činnost“. Není nikde řádně definována, ale je to zřejmě přesně to, co má na mysli pan AnonymousX, totiž např.
- hrazení služeb,
- odměna za toto hrazení služeb,
- hrazení odměny za hrazení služeb,
- ad.
Je toho asi více, ale v součtu náklady na „vlastní správní činnost“ nebudou tvořit velkou částku, proti několika stokorunám/m2/rok za služby vlastní správní činnost bude v korunách/m2/rok.
Takže souhlas, prioritní by měla být úhrada vlastní správní činnosti. Co dále, podle priority, nebo podle zákonů?
Poslední komentáře