Výpočet korekce ve vyúčtování služeb (vytápění)
Dobrý den. Podobně jako další přispěvovatelé/tazatelé i já řeším aktuálně obdržené vyúčtování služeb. Našla by se dobrá duše, která by se podívala na mé vyúčtování a řekla, zda je provedená korekce standardní? Vyúčtování je zde: http://www.uschovna.cz/…4LWI3IZT-GML
Výpočet spotřební složky mi přijde dost zvláštní. Spotřeba sama o sobě je dost nízká (až mi samotnému přijde podezřele nízká). Půlku topné sezony jsme netopili, jelikož se byt rekonstruoval a jelikož je dům zateplený a byt má plastová okna, i bez vytápění v něm bylo příjemně (pro práci) – odhadem tak 19 stupňů. V druhé půlce topné sezony se topilo ± standardně (průměrná teplota kolem 21 stupňů).
Vůbec se ale nemohu dobrat způsobu provedené korekce – předpokládám, že je to dle „vnitřní metodiky“ účtovatele. Uvidím, zda mi ji poskytne.
Nicméně dle vašich zkušeností – je taková výše korekčního koeficientu (37,7723) standardní?
Předem moc děkuji za názory!
Pánové, moc vám děkuji za vaše příspěvky! Jsem zase o něco chytřejší. Budu tedy po účtovateli požadovat sdělení metodiky výpočtu korekce a možná budu vyúčtování reklamovat – jelikož skutečně provedli korekci 75 % a ne 60 %. Obecný odkaz na „tepelnou stabilitu domu a OZ 689“ (navíc v posledním znění OZ to je již § 688 a nikoli 689) mi přijde dost alibistický.
Jen se ještě zeptám – jak jsem již uváděl, půlku sezony jsme skutečně netopili (v bytě probíhala rekonstrukce a nebydlelo se v něm). V druhé části sezony jsme již topili – ve dvou pokojích ne (v ložnici a v dalším pokoji, kde byl rozbitý ventil a správce se ne a ne uráčit jej opravit), ale v dalších dvou jsme topili – instalovány jsou digitální hlavice, teplota nastavená na 22 stupňů. Je možné, že by jen teplem od sousedů bylo dosaženo teploty kolem 22 stupňů? Jen ještě připomenu, že dům je zateplen, byt má plastová okna, je „uprostřed“ (sousedé ze všech stran) a nějaké teplo „produkuje“ provoz domácnosti (el. spotřebiče včetně počítače atd.). Opět předem děkuji za vaše názory. Pro případné zájemce posílám znovu odkaz na dané vyúčtování (tentokrát již bez omezení na 30 stažení): http://www.edisk.cz/…_1.66MB.html
Občanský zákoník § 688 či 689 se nijak netýká vlastníka bytu. Je použitelný pouze vůči nájemci s nájemní smlouvou.
Takze pokud vyuctovani obsahuje korekce na 75%, lze jej soudne napadnout? Existuje nejaky judikat, ktery by ukazal uspech takove akce?
Rekl bych, ze ve spouste SVJ se to takhle dela „protoze se to tak delalo vzdycky“ – na SVJ casto presla spravni firma od mesta, ktere to takhle delalo vuci najemnikum, a pri vzniku SVJ nikdo z nich netusil, ze by si u dodavatele vyuctovani meli zmenit puvodni podminky.
To by mě také zajímalo. Podle mě se účtovatel schovává za „Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k vyhlášce č. 372/2001 Sb.“ – konkrétně za § 4 odst. 4, který umožňuje korekci vyšší než 40 % (resp. na hodnotu spotřební složky vyšší jak 60 % průměru). Podle mě ale toto možné není, jelikož metodické pokyny nejsou zákonnými normami, z nichž by bylo možné vycházet při aplikaci zákona a zároveň by neměly stanovovat povinnosti nad rámec zákona.
„…Vůbec se ale nemohu dobrat způsobu provedené korekce…“
- lze doporučit následující
- reklamovat výše uvedené chyby (§7/2/f vyhl.372)
- nechat si prokázat vstupní data (161739,07 – vyplynou z §7/2/f; požadujte písemně, protože o něčem se přesvědčovat „ad-hoc“ za přepážkou rozúčtovatele je hazard)
- nechat si předložit, že algoritmus pro §4/4 a §4/3 byl schválený SVJ
- nechat si předložit, že „hranice“ dle §4/4 byly schváleny (a JSOU fixní tj. že se nemění z roku na rok)
- nechat si předložit způsob rozúčtování pro SV (§5/10 se vztahuje pouze na TUV)
Neználek
Korekce se typicky dělá tak, že vezmete celkové náklady na otop, vydělíte započ. podlahovou plochou. Tím dostanete průměrnou částku. Následně stanovíte limity (vyhláška 372/2001 říká, že se nelze odchýlit o více než 40% na každou stranu, ale většinou se jako dolní limit nepoužívá 60%, nýbrž 75 nebo 76%, což podle mého názoru stojí právně trochu na vodě, zdůvodněno to je snad §689 Obč. zákoníku, nebo obch?, kde se mluví o tepelné stabilitě budov, ale řeší se to tam v souvislosti s vytápěním nebytových prostor a s tím, že teplota nemá poklesnout o více než 4 stupně od projektované teploty, a z toho plyne při použití pravidla, že 1 stupeň odpovídá 6% nákladům, právě těch 24% jako odchylka směrem dolů).
Komu následně jeho náklady vycházejí mimo ten limit na tu či onu stranu, toho vezmete, spočítáte, kolik by musel mít dílků, aby byl na limitu. Tyhle dílky mu přidáte a všem ostatním je odeberete v poměru jejich započ. podlahových ploch. Tenhle postup opakujete tak dlouho, dokud nejsou v limitu všichni. Z matematického hlediska by mělo být jedno, u koho z těch mimo limit s tímhle postupem začnete a u koho skončíte, na konci by měly být výsledky vždycky stejné – pokud by náhodou objem dílků chybějících k limitu u podlimitních byl stejný jako objem dílků přebývajících u nadlimitních, vlastně se to vyrovná. V praxi to tak nebývá, jedněch či druhých je o trochu víc, a proto všichni, co jsou v limitu, mají nějaký malinký objem korekčních dílků.
A teď ke konkrétním číslům – u Vás to vypadá, že jste prakticky netopili (a tudíž jste žili převážně z tepla, které k Vám prostupovalo zdmi od sousedů, kteří topili víc).
Za celý dům byla spotřeba přes 160.000 dílků. Jestli máte v domě odhadem 40 jednotek, průměr na jednotku by měl činit cca 4000 dílků – a u Vás to bylo 57, tedy téměř nic.
Korekce vypadá vcelku standardně pro nevytápěný byt.
Dobrý den, z vyúčtování, které jste poskytl, vyplývá:
- Průměrná hodnota nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy je 166,67 Kč (509222 Kč /3056,22 m2).
- Dle § 4 odst. 4 vyhlášky 372/2001 Sb., nesmí být rozdíl nákladů na vytápění 1 m2 započitatelné podlahové plochy oproti průměru větší/menší než 40 %. Náklady na vytápění 1 m2 musí být v intervalu 100 Kč/m2 – 233 Kč/m2 .
- Náklady u vašeho bytu před „přepočtem“ jsou 4 768,30 (4660,20+ (57,23×1,889111)). Na 1 m2 započitatelné podlahové plochy jsou náklady na vytápění 68,20 Kč.
- V tomto případě je nutno provést korekci celkových nákladů na vytápění na úroveň 6 963 Kč. Tzn. spotřební složku je nutno zvýšit o 2 195 Kč (6963 – 4768) nikoliv na vyúčtovaných 4083,70.
Interpretaci nechávám na vás.
Bez znalosti podkladů a způsobu korekce nelze říci více.
Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce – § 7 odst. 3 vyhlášky. karelh
Pane Karle, pozor. Máte tam chybku. Částka 68,20 Kč není celkovým nákladem bytu v Kč/m2 započitatelné podlahové plochy. Tazateli byla zvýšena platba tak, že hradí přesně 75% průměrných nákladů zúčtovací jednotky na 1 m2 podlahové plochy.
Má tedy ve vyúčtování „překorigováno“, protože přípustné pásmo bez uplatnění dodatečných korekcí je (jak jste mu napsal) od 60% do 140% průměru zúčtovací jednotky.
lake
Dobrý den pane lake, domnívám se, že tam chybu nemám. Uvádím, že …náklady u vašeho bytu před „přepočtem“ jsou 4 768,30 (4660,20+ (57,23×1,889111)). Z této částky jsem pak vypočítal oněch 68,20 (4 768/69,93) uvedených další větě …Na 1 m2 započitatelné podlahové plochy jsou náklady na vytápění 68,20 Kč. Pro přesnost jsem mohl uvést, že jde o náklad na 1 m2 před korekcí.
karelh
(Lake) „…Tazateli byla zvýšena platba tak, že hradí přesně 75% průměrných nákladů…“
- nikoliv. Správně je „..SPOČTENA platba tak, ..“
(karelh) „…náklady u vašeho bytu před…“
- „náklady bytu“ jsou především CELKOVÉ. Vy ale počítáte pouze
SS
„náklady bytu“ jsou tedy ((SS+ZS)8743.9 / (BJ)69,93) = 125.0378 Kč/m2 - pak lze teprve srovnávat (166,67 Kč/m2 → 100%) a (125.0378 je tedy →
75.02%).
A hodnota 25% pod průměrem je na vyúčtování, že. Takže „ano“, tazatel hradí 75% – a to je částka plynoucí z konečné fakturované hodnoty, proto je SPOČTENÁ a ne „ZVÝŠENÁ“
(je irelevantní, že fakticky obsahuje i to „zvýšení“ – v důsledku „podmínky z §4/4“). - co se týče dalších „formalit“ správnosti vyúčtování
- chybí odkaz požadovaný v zák. na ochranu spotřebitele (duplicitně zmíněný v: §7/2/i)
- „počet osob pro“ SV a TV (§7/2/d), pak je to zjevně „kritérium“. Pokud je =0 pak spotřeba 26.8m3 za SV je sice vykázaná ale částka 1755.4 za SV je vadná – samozřejmě pak je =0. Stejně tak u TV. Takže vyúčtování je nesrozumitelné (§37/1)
- chybí POVINNÉ náležitosti dle §7/2/f – tj. na každého jednoho! jinak nelze identifikovat ani „černé díry“ ani „supernovy“ natož pak dožadovat se aplikace nejakých spravedlivějších algoritmů eufemisticky „…jitrnice co svět neviděl…“
- chybí „…součet skutečných … náměrů…“ (§7/2/d) – uvedeny jsou ve vyúčtování pouze cit. „vypočt.dílky“ – ve skutečnosti jsou to NE „vypočt.“ ALE „posčít.“ dílky
- co se týče dalšího: pozastavuji se nad
- tím jak může být rozdíl fakturační a napočtené spotřeby „kladný“ – zjevně zde měřidla „přeměřují“ ale je to 1.2% tak se tím asi nikdo zabývat nebude. U TUV je to ale již 5.6% a když je stanoveno max.3% tak zde „drobný“ problém již je.
- nad spotřebou 10-TUV; nad tím, že nebyly stanoveny zálohy na služby…
Neználek
Pane Karle, v tom vyúčtování to je vysvětlené, jako dolní limit nemají 60%, ale 75%. Proto je korekce vyšší, než dle Vašeho výpočtu.
Dobrý den pane Viktore, domnívám se, že limit ±40% je nepřekročitelný, a nelze v rámci korekcí zvýšit konečnému spotřebileli v případě, že jeho náklady jsou nižší než 60% průměru nad tuto hranici.
§ 9a odst. 2 ZoVB: Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.
karelh
Zkuste to vysvětlit správním firmám, které tato vyúčtování dělají. Zjevně je to dlouhé roky zaběhnutá praxe – a řekl bych, že kdyby to bylo protiprávní, jistě by se někdo už dávno soudil.
Pánové, moc vám děkuji za vaše příspěvky! Jsem zase o něco chytřejší. Budu tedy po účtovateli požadovat sdělení metodiky výpočtu korekce a možná budu vyúčtování reklamovat – jelikož skutečně provedli korekci 75 % a ne 60 %. Obecný odkaz na „tepelnou stabilitu domu a OZ 689“ (navíc v posledním znění OZ to je již § 688 a nikoli 689) mi přijde dost alibistický.
Jen se ještě zeptám – jak jsem již uváděl, půlku sezony jsme skutečně netopili (v bytě probíhala rekonstrukce a nebydlelo se v něm). V druhé části sezony jsme již topili – ve dvou pokojích ne (v ložnici a v dalším pokoji, kde byl rozbitý ventil a správce se ne a ne uráčit jej opravit), ale v dalších dvou jsme topili – instalovány jsou digitální hlavice, teplota nastavená na 22 stupňů. Je možné, že by jen teplem od sousedů bylo dosaženo teploty kolem 22 stupňů? Jen ještě připomenu, že dům je zateplen, byt má plastová okna, je „uprostřed“ (sousedé ze všech stran) a nějaké teplo „produkuje“ provoz domácnosti (el. spotřebiče včetně počítače atd.). Opět předem děkuji za vaše názory. Pro případné zájemce posílám znovu odkaz na dané vyúčtování (tentokrát již bez omezení na 30 stažení): http://www.edisk.cz/…_1.66MB.html
„..požadovat sdělení metodiky výpočtu korekce a možná budu vyúčtování reklamovat…“
- šance že něco „vypožadujete“ bez podání reklamace je mizivá. Proto podejte reklamaci včetně „požadovaného“ včas – nepropásněte tedy termín.
- stejně tak bych si nechal vysvětlit jak se stanovuje 0.95 „koef.svět.str.“
„…jelikož skutečně provedli korekci 75 % a ne 60 %…“
- nikoliv. Vy vůbec nevíte zda „korekce“ vedla k výsledku 75% nebo by bez „korekce“ vedla k jinému. Právě proto potřebujete to, co jsem Vám uvedl zde (ZDE)
Neználek
Poslední komentáře