Úprava výpočtové metody?
Vyhláška 372/2001 v §4 odst.4 říká „Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odst. 3.“ Náš poskytovatel IRTN provedl v rozúčtování ÚT tuto úpravu tím způsobem, že naměřené dílky IRTN přesahující +40% těmto nájemníkům „odpustil“ a formou zvýšené ceny za dílek přenesl tyto náklady na ostatní nájemníky. Tím došlo k pro ně těžko pochopitelnému zkreslení vyúčtování ÚT (" ušetřil jsem, ale přesto platím více než loni"). Dotaz: Zná někdo, resp. může doporučit jiný možný způsob (algoritmus), jak provést tuto „úpravu výpočtové metody“?
Lake tvrdí, že „Použití vyhodnocovacího koeficientu pro výkon otopného tělesa je předepsáno celostátně platným předpisem – státní normou ČSN EN 834“. Na to jsem reagoval. Máte stejný názor, že ČSN EN 834 je celostátně platný předpis? O tom se tu píše.
Zdravím,
§7 odst.4 Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 197/2007 Sb., odkazuje na poznámku pod čarou č.5) ČSN EN 834 a ČSN EN 835.
(4) Měřicí a indikační technika5), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.
Zdroj: http://www.tzb-info.cz/…u-teple-vody
Mrzout
„§ 7 odst. 4 Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 197/2007 Sb., odkazuje na poznámku pod čarou č. 5) ČSN EN 834 a ČSN EN 835.“
Předpis č. 197/2007 Sb. je sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Krásné Údolí a Vinařice.
Skutečnost, že poznámky pod čarou nejsou normotvorné, je v konstantní judikatuře Ústavního soudu. Např. II.ÚS 485/98, I. ÚS 22/99, Pl. ÚS 10/06. Opačné přijímání poznámky pod čarou neodpovídá uznávaným principům právního státu. To je naprosto základní věc pro pochopení věci. Můžete uvést, který předpis stanoví, že ČSN EN 834 je celostátní právní předpis?
V tom případě je celý nápad o rozúčtování tepla pomocí „přístrojů registrujících“ úplně nesmyslný. Umožňuje instalovat cokoli, třeba sušenou švestku. A rozpočítávat metodou enyky-benyky …
Sušená švestka je jistě předmět registrující dodávku tepelné energie. Nemusí být zřejmé, zda se jedná o přístroj.
Abychom se případným nejasnostem vyhnuli, stačí intalovat přístroj, tj. např. elektrický šroubovák, krokoměr ad.
Ovšem na rozdíl od doporučovaných přístrojů, mírně sušená švestka může fungovat jako integrační teploměr.
máte odkaz na Váš přístroj? Navrhnu u nás zahodit ty pitomé E-ITN-30 a zkusíme ty Vaše přístroje.
V minulosti se na tomto serveru již navrhovala i jiná, rafinovanější
měřidla. Např takováto: takováto.
Co Vy na to, panejo? Není to lepší než toto, protože podle mne, po dodávce
tepla, se opticky moc nezmění – alespoň co se barvy týče.
Máte pravdu: Švestka zajisté je odpařovací indikátor a (jiné) odpařovací indikátory přístroji jsou, takže není důvod některé odpařovací indikátory nebrat.
Její náměry jsou ovšem uživatelem snadno ovlivnitelné.
Zdravím,
jen blb se může ptát na předpis, který stanoví, že ČSN EN 834 je celostátně právní předpis.
Mrzout
Není ostuda něco nevědět. Horší je, když nedokážete pochopit, že nemáte pravdu. Jinak lituji vaše okolí, podle způsobu vyjadřování to s vámi nemá jednoduché.
K vašemu dotazu – k formě vyúčtování, z níž by byl vliv korekcí patrný – to může být (pracně) patrné již ve stávajícím vyúčtování – pokud dostáváte detailní podklady s vyúčtováním.
Problém je složitost – máte spotřební a základní složku (a ta závisí na započitatelné ploše, kterou samo o sobě není triviální spočítat), máte koeficienty místností, jsou tam hranice ± 40%…
A finální radu jsem již napsal – přijměte odlišná pravidla rozúčtování tepla. Zrušte hranici ±40%, zrušte nebo změňte základní složku. Odstraňte koeficienty…
Jen upozorňuji, že věc není černobílá a žádný způsob zcela spravedlivý – budete mít nejspíš dva tábory, jeden usilující o „plať kolik spotřebuješ“ a druhý „topím a dotuji teplem sousedy, mělo by to být zohledněno“ (např. má byt na kraji nebo topí na vyšší teplotu než sousedi). Oba mají racionální argumenty.
Pane Jan77, Vaše rada není správná v části doporučení změny pravidel vyúčtování. Jak upozornil lake, uvedené vysoké náměry, jsou pravděpodobně způsobeny chybou v systému nastavení parametrů tepelného rozvodu případně hodnot vstupů do výpočtu. Bezhlavá změna by mohla objektivitu rozdělení zvětšit. Přesvědčit všechny vlastníky bez věrohodných argumentů nelze.
Dotaz neposkytuje pro správnou radu dostatek informací. Tazatel by měl nejdříve požadovat po výboru základní hodnoty pro výpočet. Pro každý byt výši polohových korekcí, započitatelnou plochu, naměřené a výsledné počty dílků. To je minimum pro kontrolu výpočtu. Správnost korekcí může ověřit, pokud je dostatečný počet bytů pro statistické šetření. Pro spolehlivý výsledek by měl získat údaje náměrů za několik let. Teprve s těmito údaji může získat platnou informaci. FrantaF
Mnohem zajímavější by bylo zjistit PROČ jsou náměry v některých bytech tak vyskoké, že rozúčtované náklady překračují průměr domu o víc než 40%. Víte to?
- Bylo tomu tak už v předchozích letech?
- Pokud ano, šlo o stejné byty?
- Pokud ne, co se tedy meziročně změnilo?
- Na základě čeho byly stanoveny koeficienty pro tepelné ztráty místností? Jsou vůbec věrohodné, nebo jde o nějakou lidovou tvořivost?
- Máte vyřešeno započítávání tepelných zisků ze stoupacích potrubí? Pokud ne, celé vyúčtování je nevěrohodné a náměry indikátorů nelze vůbec použít k rozúčtování.
Pokud je chyba v metodě, nebo v koeficientech, je jediná možnost: rozúčtovat pouze podle celostátně platného právního předpisu, kterým je vyhláška č.372/2001 Sb.. Protože vyhláška neobsahuje srozumitelná a určitá pravidla,a navíc v domě nejsou indikátory instalovány na všech otopných tělesech, je možno použít jedině rozúčtování podle započitatelných podlahových ploch (§ 4 odst. 5 vyhlášky).
Jiným způsobem by bylo možno rozúčtovat teprve až se všichni dohodnete na pravidlech rozúčtování nákladů na vytápění. Nejdříve bude možno tato pravidla použít v následujícím zúčtovacím období po sjednání dohody.
lake
Poslední komentáře