Účetnictví SVJ

„Plátce při placení měsíčních plateb nesděluje příjemci rozklad platby na položky předpisu.“

Podle zákona účel platby určuje plátce.

Nejsem účetní, ale nemáte zřejmě pravdu.Náš externí správce přijaté předepsané platby „rozhází“ na jednotlivé účty (pokud má předpis 5 položek, tak na pět účtů).To jde provést, pokud všichni řádně platí podle předpisu. Pokud je uhrazeno jen 9 plateb, jak je uvedeno v úvodním příspěvku=podle předpisu nebo nikoliv podle předpisu, tak se to podle mně projeví ve vyúčtování a to ale jen v tom případě, pokud je vyúčtování řádné. Pokud se ve vyúčtování objevují předepsané částky místo skutečně zaplacených částek, vyúčtování není řádné a je nutno reklamovat. Rovněž záleží, co je výsledkem vyúčtování. Náš externí správce používá jen předpisy bez jakýchkoliv korekcí měsíčních plateb a výsledkem je přeplatek. Platby na rok 2016 by se ve vyúčtování roku 2015 neměly objevit.

Já pravdu mám, ale to nevylučuje že někdo může dělat i jinak. Píšete „přijaté předepsané platby „rozhází“ na jednotlivé účty“ a když zaplatím o 1000 méně než mám předpis, jak to bude správce rozúčtovat? Na základě jakého účetního dokladu? V obou případech výsledek vyúčtování výjde stejně a metodici mohou do nekonečna se hádat o tom, které řešení je víc v souladu s účetními předpisy.

Správce musí především vystavit řádné vyúčtování podle Vyhl.372/2001 Sb. a podle zákona 67/2013 Sb., tzn.že nebude uvádět ve vyúčtování předepsané zálohy, ale skutečně zaplacené zálohy.

„nebude uvádět ve vyúčtování předepsané zálohy, ale skutečně zaplacené zálohy.“ ale odkud se bere ta skutečnost to se neví. Hodný správce to vyřeší, když „přijaté předepsané platby „rozhází“ na jednotlivé účty“. Hlavně že je to postup podle předpisu vyhlášky a že je to vyúčtování řádné!

Díky za názory, mě šlo o především o Vaše zkušenosti s tím, zda je v pořádku, že v případě, že k 31.12. je některý vlastník v prodlení s platbami (tzn. dluží např. 3 platby), pak správce k jeho ročnímu vyúčtování (skutečné náklady proti předepsaným 12ti měsíčním zálohám) připočítá došle úhrady ještě za leden-únor následujícího roku (jestliže dlužník v těchto dvou měsících provede úhradu na účet SVJ). Tzn. skutečné náklady jsou za 12 měsíčních období, a skutečné platby jsou proti tomu za období např. leden 2015 až únor 2016, tzn. za 14 měsíč.období. Tzn. dlužník za rok 2015 uhradil 9 plateb, v lednu 2016 neuhradil nic, v únoru 2016 uhradil. Správce pak proti skutečným nákladům za služby r. 2015 zúčtuje 10 plateb vlastnika (9 za r, 2015, 1 za rok 2016)na účet SVJ.

Pokud váš „správce“ (správcem je ovšem svj, tak nevím o jakém správci to mluvíte)strká do vyúčtování konkrétního roku platby z následujícího roku, nebo snad nějaké jiné platby, je to pouze a pouze proto, aby se v tom nikdo nevyznal a aby obíral lidi o peníze. Proč mu to baštíte, proč ve vyúčtování necháte dělat takový chaos? ik, nejste vy náhodou předseda svj?

Myslím, že je to poměrně běžný způsob, který páruje došlé platby na nejstarší pohledávky. A jestliže se vyúčtování připravuje v dubnu, a v systému jsou zadané platby i za leden-březen, tak tyto se napárují na nezaplacené platby minulého roku.

Nicméně se domnívám, že to není úplně nejšťastnější způsob, protože když dojde k dohadům, kolik vlastník během roku zaplatil na zálohách (měsíčních platbách), tak nejde udělat prostý součet přijatých plateb z bankovního výpisu, ale musí se od toho ještě odečítat napárované platby na minulý rok. Lepší je, dle mého, držet roky oddělené. Na druhou stranu poměrně dost vlastníků nezaplatí prosincovou platbu (Vánoce) a šoupne to tam v lednu. Takže se pak mohou divit, že mají nějaký evidovaný nedoplatek …

Díky za názory všech, kteří reagovali na můj dotaz. Myslím, že p. Dvořák přesně uvedl, proč to náš správce (vede nám účetnictví a zajišťuje pravidelné revize)a jak jsem zjistila, zřejmě i další takto dělají. I já si myslím, že to není správné, SVJ je ze zákona právnická osoba, tzn. jejím účetním obdobím je kalendářní rok, který je od počátku roku do jeho konce (nemyslím si, že v některých SVJ mají hospodářský rok), k 31.12 správce uzavírá účetnictví a sestavuje účetní závěrku. Proto zastávám názor, že nemůže do účetní závěrky k vyčíslenému dluhu k 31.12. započítat případné platby za první dva měsíce roku následujícího. Ovšem nějak si v tomto s naším správcem nemůžeme shodnout.

ik,

1)mám jiný názor, který jsem publikoval zde: http://www.portalsvj.cz/…slych-plateb#…-

2)účetní uzávěrka se dělá obvykle k 31.12. a vyúčtování k 30.4. následného roku. Již proto se nemohou použít 4 měsíce stará data o pohledávkách do vyúčtování

3)uvedla jste případ, že člen SVJ 4 měsíce neplatil. Předpokládejme, že tento dluh člen SVJ uhradí v lednu a další platby platí včas. K 30.4. dostane výbor informaci, kde by podle by podle Vaší metody vznikla pohledávka za 4 měsíce starého roku. K čemu je taková informace? Co by měl výbor dělat?

4)když půjde výbor k soudu, že člen SVJ za 4 měsíce nezaplatil, ale k datu podání žaloby je vše uhrazeno, tak ho soud vyhodí

5)samozřejmě k 31.12. byla pohledávka ve výši 4 plateb po lhůtě splatnosti a to by mělo být v Rozvaze a Příloze popsáno. Ale účetní závěrka se sestavuje k 31.12. a nikoliv k 30.4. ke kterému se sestavuje vyúčtování

6)Váš správce postupuje podle logiky a předpisů.

Hezký den!

Pavel

Díky, to co píšete vím. Co mě na našem konkrétním případě vadí je, že dlužník v r. 2015 nezaplatil 4 platby, správce dle svého postupu provádí vyúčtování leden 2015– únor 2016. Ovšem náš dlužník nezaplatil ani v lednu a únoru 2016 (podotýkám, že ani v březnu). Výbor v dubnu 2016 požadoval po správci (zasílání upomínek je smluvně ošetřeno ve smlouvě se správcem), aby zaslal dlužníkovi upomínku a upomínal ho za dlužné částky od počátku roku. Správcem bylo řečeno, že jelikož do vyúčtování zahrnují období až do února 2016, tak případnou upomínku mohou zaslat až poté, když dlužník neuhradí nedoplatek ve vyúčtování za r. 2015. Přitom za leden-únor 2016 k žádným úhradám, které lze přiřadit k r. 2015 nedošlo. Takže upomínka neodešla. Někdo z vlastníků na shromáždění, které proběhne k květnu 2016 může namítat, proč výbor dosud dlužníka neupomínal.

ik,

měli byste postupovat podle § 1933 NOZ. Z toho co uvádíte, v roce 2016 člen nemá zaplaceno. Co bylo v roce 2016 uhrazeno „spadlo“ na úhradu jeho dluhu 2015.

Nerozumím způsobu jak výbor jedná se smluvním dodavatelem. Pokud máte se správcem úmluvu, že bude upomínat, tak správce bude upomínat, jinak porušuje smlouvu.

U nás v prvním kole upomíná výbor dopisem vloženým do schránky. Když to nepomůže, tak správce doporučeným dopisem. Když to nepomůže, tak dopis od advokátní kanceláře jako předžalobní upomínka. To většinu neplatičů odradí, hlavičkový papír dělá divy. Pak následuje jen soud.

Samozřejmě všechny náklady neplatičům přeúčtovat.

Bohužel, neplatiči jsou chráněni zákonem, stejně jako ostatní porušovatelé práva. Ale nic jiného než upomínat nemůžete.

Hezký den!

Pavel

Díky moc za Vaši odpověď. Náš výbor se to snaží dělat stejně, jen s tím rozdílem, že od počátku zasílá upomínky správce (tento konkrétní dlužník nebydlí v domě). Problém nastal nyní, kdy správce tvrdí, že upomínat za leden-únor může až v případě, když dlužník neuhradí vyúčtování za r. 2015. V tom konkrétně s ním náš výbor nesouhlasí. Jinak na toho našeho neplatí žádné upomínání, má zmáknuto jak a kdy něco uhradit, aby naboural předžalobní upomínku a následný soud. Jinak je ovšem stálým dlužníkem našeho SVJ již několik let. Při vyúčtování se to dorovná a jede se nanovo. Je pravda, že se to vždy nějak srovná, ale kdyby toto dělali všichni, tak nevím, z čeho by se hradily v zimním období např. náklady na teplo, které jsou značně vysoké.

Přeci správce nerozhoduje o tom, jestli bude nebo nebude upomínat. Výbor přikáže a správce provede. Pokud ne, dostane důrazné upozornění a pak půjde od válu. Jestli správce neplní zadané úkoly, tak mu přestaňte platit a uvažujte o výpovědi smlouvy. Předpokládám, že povinností správce je upomínat každou nezaplacenou platbu. Pokud nejsou zaplaceny 4, tak už měl přistoupit k tvrdšímu postupu a poslat třeba platební rozkaz. Jesli s sebou necháte orat správcem, múžete brzy plakat. Jirka

„běžný způsob, který páruje došlé platby na nejstarší pohledávky. … Lepší je, dle mého, držet roky oddělené.“

Pan Dvořák uvedl dva způsoby zaúčtování došlých plateb. Který je v souladu s předpisy?

Když někdo nezaplatí např. za únor, listopad, prosinec, tak jednoduše nezaplatíl a ve vyúčtování příslušného roku má dluh jasně vyčíslený. Dostane vyúčtování a jeho poviností je dluh uhradit. Nezaplatí ani na výzvu a dluh můžete začít vymáhat. Jaképak párování. No ovšem, proč to dělat selským rozumem, když to jde kamuflovat.

Vy vyúčtování se porovnávají skutečné náklady a skutečné platby. Takže pokud zaplatil jen 10 plateb (místo 12), ale jeho skutečné náklady budou nižší než suma těch 10 plateb, tak žádný dluh po vyúčtování mít nebude.

Zcela jistě mistře, jenomže on nezaplatil ani příspěvky na správu. Ty mu odpustíte, neplatič je platit nemusí?

Nic takového netvrdím. Porovnám náklady s došlými platbami, jsou-li náklady vyšší než došlé platby, vzniká nedoplatek, jsou-li náklady nižší než platby, vzniká přeplatek.

Proč bych to měl s příspěvky dělat jinak?

Dluh z neplacených měsíčních záloh na služby vzniká už v okamžiku nezaplacení zálohy do data splatnosti. Takový dluh, zvláště pokud neplacení záloh trvá více měsíců po sobě, lze vymáhat už v průběhu roku, a nemusí se čekat až na roční vyúčtování. Za takový dluh lze vymáhat i úroky z prodlení, jejichž výši lze upravit stanovami. V případě, že nejsou upraveny stanovami, pak jejich výši upravuje NOZ.

„Dluh z neplacených měsíčních záloh na služby vzniká už v okamžiku nezaplacení zálohy do data splatnosti.“

To je sice pravda, ale zcela nezajímavá. Zajímavý je jedině dluh z vyúčtování složených záloh proti nákladům.

Jestliže někdo přestane platit od začátku roku, tak je možno např. po nezaplacení prvních čtyř měsíců přikročit k vymáhání dluhu, než čekat ještě celý rok na vyúčtování, kdy může dluh při pokračujícím neplacení už stoupnot asi na čtyřnásobek (korigovaný smozřejmě výší skutečných nákladů při ročním vyúčtování).

Už jsem se setkala s tím, že majitel neuhradil listopad, prosinec, z důvodu pobytu v nemocnici. Hbitý výbor s účetní platby došlé v lednu a v únoru započetli do předešlého roku a v březnu, kdy se vrátil z nemocnice, dostal vyúčtování za předchozí rok, ale obdržel i rozpis pokut a penále nejen za listopad a prosinec – ale i za leden a únor, a byl opět zralý na infarkt.

Krásný příklad kroténů ve výboru. A všíchni takoví mě budou mínusovat. Ovšem ono na ně taky dojde, ještě nikdo nevyrostl až do nebe.

A co je na tom špatně? Mohli držet roky oddělené, ale pak by zaplatil penále od listopadu do března (za listopad) a od prosince do března (za prosinec).