SVJ vzniklé dle ZOVB - účast notáře při změně stanov přizpůsobených NOZ

JaVo děkuji. Příspěvek jsem přečetl. Jsem však přesvědčován, že ve stanovách dle ZOVB přizpůsobených NOZ a vložených do rejstříku měla být účast notáře na každé jejich další změně uvedena. Na základě čeho? Nevíte, je to tak? Moc se omlouvám. Možná odpověď pomůže i dalším amatérům. Zdraví Siven

Dobrý den, pane Siven,

notář být nemusí jednoduše proto, že jste „neměli ustanovení o nutnosti účasti notáře při změně Stanov“ a nemáte jej ani v nových stanovách přizpůsobených NOZ.

Pokud jste přesvědčován, nechť předloží argumenty ten, kdo Vás přesvědčuje. :-)

Máte to správně a pozná se to velice jednoduše: upravené stanovy máte již uložené u rejstříkového soudu. Soud by Vám stanovy vrátil a vyžádal si stanovy formou notářského zápisu, kdyby to bylo špatně.

Citace z judikátu:

„Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v ustanovení § 1200 ukládá povinnost vyhotovit stanovy ve formě veřejné listiny společenstvím vlastníků jednotek zakládaným po dni 1. ledna 2014 schválením stanov a s ohledem na ustanovení § 564 téhož předpisu je stejná forma požadována i v případech jejich změn. Tato úprava se však nedotýká společenství vlastníků jednotek vzniklých za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb. do 31. prosince 2013.“

Viz diskuse zde:

http://www.portalsvj.cz/…-i-na-morave

19. 9. 2016 Notář nemusí být u sta­nov již i na M­oravě | Portál spo­lečenství vlas­tníků jednotek http://www.portalsvj.cz/…jizinamorave#… 1/2 8 Cmo 202/2016 U s n e s e n í Vrchní soud v O­lomouci rozho­dl v senátě slo­ženém z předse­dy JUDr. Pavla Ko­láře a soudců JUDr. Zdeňky Šin­delářové a JU­Dr. Jana Zavrtál­ka v právní vě­ci navrhovate­le Společenství vlastníků Tur­geněvova 12, 14, 1­6, se sídlem v Brně, T­urgeněvova 1131/14, s­e sídlem v BrněČernovi­cích, Turgeně­vova 1131/14, I­Č: 26907755, z­astoupeného JU­Dr. Jiřím Ptáčkem, advo­kátem se sídlem v Brně, M­asarykova 398/2, PS­Č 602 00, o z­měnu zápisu ve veřejném rejstří­ku, o odvolání na­vrhovatele pro­ti usnesení Kraj­ského soudu v Brně ze d­ne 27. května 2016, č­.j. S 3912/RD1­6/KSBR, Fj 54729/2016/KS­BR, t a k t o : Usnesení soudu první­ho stupně se m ě n í t­ak, že návrh na zá­pis změn do v­eřejného rejstříku se n e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Usnesením ozna­čeným v záhla­ví Krajský sou­d v Brně odmí­tl návrh na změ­nu zápisu společenství vlas­tníků jednotek Spo­lečenství vlas­tníků Turgeně­vova 12, 14, 1­6 ve veřejném rejstříku. Dů­vodem bylo, že k ná­vrhu nebyl ani přes výz­vu soudu první­ho stupně pře­dložen zápis z jedná­ní shromáždění spo­lečenství vlas­tníků jednotek, na něm­ž byla schvále­na změna stanov, ze kte­ré vyplývají k zá­pisu navržené změ­ny, ve formě no­tářského zápi­su. Společenství pro­ti tomuto roz­hodnutí podalo od­volání, v něm­ž s poukazem na us­nesení Vrchního soudu v Pra­ze vydané pod sp­.zn. 7 Cmo 79/2­015 označilo práv­ní posouzení vě­ci soudem prvního stup­ně za nespráv­né. Napadené roz­hodnutí by pro­to mělo být zru­šeno a věc vrácena sou­du prvního stup­ně k dalšímu ří­zení. Poté, co přez­koumal napade­né rozhodnutí i prů­běh řízení, kte­ré jeho vydání před­cházelo, dospěl odvola­cí soud k závě­ru, že odvolá­ní je důvodné. Z obsahu spisu je pro ú­čely tohoto roz­hodnutí podstat­né, že poté, co byl n­ávrh doručen soudu prvního stup­ně, soud první­ho stupně usne­sením ze dne 2­8. dubna 2016 navrhova­tele s odkazem na zá­věry usnesení od­volacího soudu ze dne 22­. září 2015 pod sp.zn­. 8 Cmo 278/2015, vyz­val k předlože­ní notářského zá­pisu ze shromáž­dění vlastníků jed­notek, na kte­rém byla schvá­lena změna sta­nov, v němž na­vrhovatele pou­čil o možnosti od­mítnutí návrhu v pří­padě nesplnění výz­vy. Navrhovatel pro­ti usnesení po­dal námitky, a­le usnesení by­lo potvrzeno us­nesením vydaným samosoudkyní a po­té bylo vydáno na­padené usnese­ní. Současná práv­ní úprava obsa­žené v zákoně č­. 89/2012 Sb., ob­čanském zákoní­ku, v ustanovení § 1200 u­kládá povinnos­t vyhotovit sta­novy ve formě ve­řejné listiny společenstvím vlas­tníků jednotek za­kládaným po dni 1­. ledna 2014 schv­álením stanov a s ohledem na us­tanovení § 564 té­hož předpisu je stej­ná forma poža­dována i v pří­padech jejich změn. Ta­to úprava se však n­edotýká spole­čenství vlastní­ků jednotek vzni­klých za účinnosti záko­na č. 72/1994 Sb­. do 31. prosin­ce 2013. Je sku­tečností, že od­volací soud vydal usnesení, na něž od­kazuje soud první­ho stupně, v něm­ž dospěl k zá­věru, že formu notářského zá­pisu musí mít rov­něž usnesení o změ­ně stanov dří­ve vzniklých spo­lečenství, s odkazem na his­torickou para­lelu v případě spo­lečností s ru­čením omezeným, kdy ob­dobná změna obchodní­ho zákoníku, k níž doš­lo zákonem č. 142/1996 S­b., dopadala rov­něž na dříve vzniklé spo­lečnosti s ru­čením omezeným, kde spo­lečenská smlou­va ve formě notářského zá­pisu zákonem vy­žadována neby­la. Na společné gre­miální poradě sou­dců vrchních s­oudu rozhodují­cích ve společenstevních a rej­stříkových vě­cech konané v O­lomouci ve dnech 8­. – 10. června 2016 vša­k došlo ke sjed­nocení stanovi­sek tak, že f­ormu notářské­ho zápisu musí mít pou­ze rozhodnutí o změ­ně stanov spo­lečenství vzni­klých ode dne 19. 9. 2016 Notář nemusí být u sta­nov již i na M­oravě | Portál spo­lečenství vlas­tníků jednotek http://www.portalsvj.cz/…jizinamorave#… 2/2 1. ledna 2014, ni­koliv však spo­lečenství dří­ve vzniklých (a zá­pis z gremiál­ní porady byl ro­zeslán rejstří­kovým soudům). Odvolací soud pro­to v souladu s tím­to společným sta­noviskem napa­dené rozhodnu­tí změnil tak, že návrh se ne­odmítá. V dal­ším průběhu ří­zení tedy sou­d prvního stup­ně návrh posou­dí meritorně podle kri­térií uvedených v us­tanovení § 90 od­st. 1 z.č. 304/2013 S­b. a pak o něm znovu roz­hodne. P o u č e n í : Proti tomuto roz­hodnutí m ů ž e ú­častník podat do­volání k Nejvyš­šímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho do­ručení u soudu, kte­rý rozhodoval v prvním s­tupni, a to pou­ze z důvodu, že rozhodnutí spo­čívá na nespráv­ném právním po­souzení věci. By­loli odvolacím sou­dem vydáno opravné us­nesení, běží ta­to lhůta od do­ručení opravné­ho usnesení. Do­volání je přípustné, jes­tliže toto roz­hodnutí závisí na vy­řešení otázky hmot­ného nebo pro­cesního práva, při je­jímž řešení se od­volací soud od­chýlil od ustá­lené rozhodova­cí praxe dovo­lacího soudu nebo kte­rá v rozhodová­ní dovolacího sou­du dosud neby­la vyřešena ne­bo je dovolacím soudem rozhodo­vána rozdílně a­nebo máli být do­volacím soudem vy­řešená právní o­tázka posouzena jinak. Přípustnost do­volání je opráv­něn zkoumat jen do­volací soud (§ 237 a § 2­39 OSŘ). V Olomouci dne 28­. června 2016 JUDr. Pavel Ko­lář v.r. před­seda senátu Za správnost vy­hotovení: Jana Se­dláčkováJaVa

JaVo, ještě jednou děkuji za informace a tímto děkuji i všem, kteří na dotaz odpověděli. Zdraví Siven

Pokud jste v době schvalování změny stanov měli ve stávajících stanovách uvedenou nutnost přítomnosti notáře, tak jeho přítomnost byla nutná. Mohli jste však (za přítomnosti notáře) schválit ve změněných stanovách nutnost schválení s notářem vypustit a pak již každé další schvalování změny stanov nepodléhá povinné přítomnosti notáře.