Spravedlivější rozúčtování nákladů na vytápění
Pro spravedlivější rozúčtování nákladů na vytápění jsem vyřešil zcela nový způsob, který reaguje na dosavadní problémy s rozúčtováním, a na jeho základu jsem vytvořil počítačový program HC-A. Doporučuji k nahlédnutí mé webové stránky http://teplo.wgz.cz/, na nichž jsou porovnány dosavadní způsoby rozúčtování s novým způsobem, mj. i graficky, a jsou zde i podrobnější informace k uvedenému programu.
Ing. Otakar Černý
Kde přesně na WGZ je prosím popsán princip HC-A? Zatím jsem to nenašel. Nebo se jedná opět o další utajený algoritmus?
Základní principy, algoritmy rozúčtovacích metod jsou definovány zákonem, není to nic tajného. Zákon rovněž dává volnost každému rozúčtovateli, jaké matematicko-fyzikální postupy a vzorce použije k jejich realizaci, aby co nejlépe, co nejspravedlivěji tyto zákonné principy naplnil. Kéž by to bylo tak snadné jako 1+1=2, aby to snadno pochopil každý příjemce služeb. I sebejednodušší výpočetní postupy a programy si však každý rozúčtovatel samozřejmě chrání podle autorského zákona. S úrovní spravedlivosti dosavadních rozúčtovacích metod však veřejnost, nejen v ČR, není moc spokojená.
Ale každý má možnost vymyslet si vlastní matematický postup, jak objektivně, spravedlivě naplnit literu zákona.
V popisu mého Nového způsobu rozúčtování nákladů na vytápění jsou obsaženy doplňující, naprosto jednoznačné principy, které umožňují, dle mého názoru, lépe a spravedlivěji naplnit základní principy dané zákonem. Počítačový program HC-A, který si rovněž chráním podle autorského zákona, tyto principy vykonává přesně tak, jak jsou popsány. Odborníkovi je nepochybně zřejmé, o kolik je příslušný výpočet složitější než dosavadní rozúčtovací výpočty. Tisíce matematicko-fyzikálních vzorců podle rozsahu výpočetního modulu k realizaci těchto principů běžná obsluha programu stejně nepotřebuje znát. Musí jen zadat vstupní údaje a pak si prohlédnout dílčí i souhrnné vypočtené číselné výstupy a názorné grafy, případně si je vytisknout. Příklad vytisknutých číselných hodnot pro jednoho příjemce služeb je na www stránkách také uveden. Počet a popis výchozích a vypočtených hodnot je dostačující k tomu, aby se každý příjemce služeb dobral k výsledným nákladům.
Můžete prosím vysvětlit grafy? 2. a 3. graf má stejný popisek, jaký je mezi nimi rozdíl? Proč např. byt č. 9 vychází v 1. a 2. grafu pod průměrem a v 3. je nad průměrem? Nějak stručně a polopaticky, pls :-)
Grafy 2 a 3 mají popisek poněkud odlišný.
Graf 2 je výsledkem rozúčtování podle dosavadních způsobů. Graf 3 je výsledkem rozúčtování podle nového způsobu.
Byt č. 9: Výše nákladů, která by vznikla sečtením základní a spotřební složky nákladů, je patrná v grafu 1. V grafu 2 jsou náklady bytů v dolní polovině domu, vč. bytu č. 9, podle dosavadních výpočetních způsobů prostě nivelizovány zákonným limitem na dolní, minimální hranici nákladů –20 % pod průměr. Úspora nákladů u těchto bytů pod touto hranicí je přeúčtována ostatním bytům. V grafu 3 jsou novým způsobem důsledně vyčísleny objektivní náklady, jako vliv stoupaček aj., čímž se projevilo, že subjektivní odchylka nákladů bytu č. 9 oproti sousedním bytům (viz i graf 1) je vlastně přetápěním, proto jsou jeho náklady nad průměrem. Analogicky se vliv objektivních nákladů projevil u horních bytů, čímž se prokázalo, že náklady, vyhodnocené podle dosavadního způsobu rozúčtování jako velmi nadprůměrné, jsou vlastně celkem průměrné (kromě bytu č. 39).
Už chápu. Myslela jsem ten nadpis grafu, ten je stejný. Možná byste jej mohl upravit? Bylo by to jasnější.
Jediný spravedlivý výpočet je, podle náměrů ITN rozpočítat celkovou spotřebu a ignorovat ty úřednické nesmysly z vyhlášek. Na to stačí tabulkový kalkulátor a cvičená opice, která tam naklofe odečtené hodnoty. Tohle u nás fungovalo nejlíp.
Protože:
1) stoupačka má xkrát za den jinou teplotu a nedá ze zjistit kolik skutečně dodává tepla. Nehledě na to, že pod i nade mnou jsou otužilci co netopí, takže počítat se stoupačkou je zbytečné.
2) mám zateplené stropy jako jediný. Tím eliminuji největší ztráty stropem a mám nižší náklad na vytápení.
3) mám zasklený balkon jako jediný, což dělá v teplotě bytu +1 °C. Navíc jižní strana, což v zimě při plném slunečním svitu podle venkovní teploty zvyšuje teplotu v bytě průměrně o 2-3 °C.
4) mám správně seřízený průtok termoventilem jako jediný.
Takže mám nejnižší náměry a ještě dotuji mnou vyrobeným teplem okolní byty.
S tím si poradí program jak?
„mám zateplené stropy“
Bydlíte v posledním patře? Jinak to nemá význam a o ztrátách není možné mluvit už vůbec.
„mám správně seřízený průtok termoventilem“
V čem takové seřízení spočívá? Na termoventilu není co seřizovat.
Každý ,kdo něco o termoventilech ví, Vám potvrdí,že se dá po sundání termohlavice seřízovat průtok vody přímo na ventilu!Jen musíte vědět jak.Např.Danfoss :http://cz.danfoss.com/…cialJaga.pdf JaVa
ad 1) Vliv stoupaček je hodnocen kumulativně za celou topnou sezónu tak jako se kumuluje náměr na radiátorech. ad 2 až 4) Vaše úsporná opatření se projevují v nižším náměru na radiátorech a rozhodně se projeví i v rozúčtování podle nového způsobu, Vaše náklady se budou blížit 40 % průměru podle započitatelné plochy, níž už to nedovolí zákon.
Vy si nemůžete vybírat, který právní předpis budete dodržovat a který ne, podle toho jak se Vám to hodí. Vy jste povinen dodržovat všechny právní předpisy jakékoliv právní síly od ústavních zákonů, přes zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev i obcí, pokud ta vaše nějakou vydá.
si můžete dovolit pouze v tom případu , pokud s „vaším“ systémem budou všichni souhlasit. Pokud se tam objeví jeden hlas , který s tímto souhlasit nebude , máte problém…
Způsob rozúčtování nákladů na vytápění je od 1.1.2016 závazně daný § 6 zákona o službách č. 67/2013 Sb. a Vyhláškou o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům č. 269/2015 Sb.
Podle § 3(2)c) uvedené vyhlášky se nadlimitní rozdíly (-20% a +100%) „rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona“. Nelze vašim rozhodnutím rozdělení uvedených rozdílů omezit ze všech ostatních příjemců služby podle vašich kritérií tak, že se nemusí týkat všech příjemců (např. chcete rozdělovat především na přílehající byty a to jěště jen na ty z nich, které převyšují dolní limitní hranici nákladů na vytápění). Takový způsob rozúčtování je v rozporu s vyhláškou a i kdyby bylo vaše rozúčtování objektivnější a spravedlivější, vyhláška ho neumožňuje.
Píšete o bezprostředních přínosech vašeho programu, který má být podstatně objektivnější a tedy spravedlivější při rozúčtování nákladů mezi příjemce služeb v domě. Zároveň však tvrdíte, že program je vytvořen podle nového způsobu, který autor považuje za své obchodní tajemství. To ale znamená, že si nikdo nebude moci konkrétně přesně spočítat jemu vaším programem naúčtovaný náklad na vytápění, případně ostatních příjemců. V důvodové zprávě k nové vyhlášce je uvedeno, že se má skoncovat s utajováním způsobu rozúčtování podle programů jejich dodavatelů často pochybné kvality, protože to neumožňovalo kontrolu a způsobovalo problémy při řešení sporů při reklamaci vyúčtování a případných soudních sporech. Nová vyhláška proto stanovila jednotný postup rozúčtování pro všechny dodavatele takových programů, aby byly uvedené problémy redukovány.
K vašim grafům ještě uvedu, že v příkladu nemáte počítáno s docela běžným jevem v domech, kdy někteří vlastníci překračují horní limitní hranici 200% (viz graf č.1). Pak není ani zjistitelný vliv přepočtu rozdílů vzniklý z překročení horní hranice na ostatní příjemce.
Píšete, že výchozí náklady na vytápění bytu, které překročí zákonnou hranici 100 % nad průměr, jsou mezi ostatní byty v domě rozděleny podle podlahové plochy bytů v souladu s vyhláškou a že při použití nového způsobu rozúčtování nákladů na vytápění však tento zákonný limit postrádá jakýkoliv smysl.
S tím nesouhlasím. Tyto nadlimitní náklady se rozdělí podle vyhlášky opět na základní a spotřební složku, takže jen jejich část rozdělená do základní složky se rozdělí podle podlahové plochy. Část připadající na spotřební složku se opět rozdělí podle náměrů.
Zákonodárci nemohli dát do zákona rozúčtování nadměrných úspor mezi sousední byty, když to oni sami ani žádní rozúčtovatelé neuměli.
Formulace v zákoně o rozdělení mezi ostatní příjemce služeb podle zákona je poměrně volná, proto snad nebudou mít zákonodárci námitky a upraví výklad tohoto ustanovení především ve prospěch sousedních bytů, které jsou nejvíce postiženy, když to výpočetní program umožňuje. Návrh jsem poslal na MMR.
Dosavadní rozúčtovací metody jsou jednoduché, ale nespravedlivé. Rozúčtování novým způsobem při eliminování všech neduhů, kterými strádají dosavadní metody rozúčtování, nejde provádět na prstech, chce to sofistikovanější software. Ostatně i současně používané, byť jednoduché, programy si rozúčtovací firmy také chrání. Každopádně rozúčtování dle mého programu je naprosto přesné a průhledné, součty sedí do haléře. Při použití nového programu bude mít rozúčtovatel dokonalý přehled o všech vstupních údajích i o vypočtených hodnotách. Ve vytisknutých výstupech si každý příjemce služeb může snadno dohledat každou účtovanou položku.
Dosavadní soudní spory byly zapříčiněny právě nespravedlnostmi, kterým nový výpočetní program předchází. Program je tak objektivní, že dokonce může soudním znalcům a soudům pomoci k objektivnějšímu posuzování a rozhodování dosavadních sporů.
V prezentovaných grafech sice není uvedeno tak vysoké překročení nákladů, ale můj program dokáže bez problému odhalit a vyčíslit jakékoliv překročení průměrných nákladů. Kromě toho, dnešní extrémní rozdíly mezi náklady v jednotlivých bytech vyplývají právě z nespravedlivého znevýhodnění výše položených, zejména krajních, bytů. Nový program tuto vadu nemá, takže pokud budou někomu naúčtovány vyšší náklady, tak opravdu byt přetápí nebo příliš větrá.
Přeúčtování nákladů na ostatní příjemce služeb, jež u některého příjemce služeb překročí hranici 100 % nad průměr, je nemorální a proto ztrácí smysl při používání nového programu proto, že toto překročení je vykázáno jen když příjemce svůj byt skutečně přetápí nebo topí současně s větráním okny (např. když kouří). Program totiž důkladně eliminuje objektivní vlivy polohy, orientace ke světovým stranám, vliv stoupaček, přirozeného i nuceného větrání aj. na rozdíl od dosavadních metod.
Napsal jste: „Program totiž důkladně eliminuje objektivní vlivy polohy, orientace ke světovým stranám, vliv stoupaček, přirozeného i nuceného větrání aj. na rozdíl od dosavadních metod.“
Ale dosavadní metody přece také eliminují objektivní vlivy polohy a orientace ke světovým stranám díky polohovým koeficientům. Jak bude kterýkoliv způsob objektivní a spravedlivý ovlivňuje z velké části chování uživatelů bytů. Např. vámi uváděný vliv stoupaček bude jiný ve větvi stoupaček, kde se nachází „plýtvač“ v nejvyšším podlaží. V takovém případě stoupačky budou těměř nepřetržitě vytápět byty ve všech podlažích v uvedené větvi. Naproti tomu, když v jiné větvi stupaček budou topit uživatelé především ve vyšších patrech hodně úsporně, vliv stupaček na vytápění bytů v této větvi na vytápění bude mnohem menší. A přitom u obou větví budete mít srovnatelné rozměry stupaček i jejich vzdálenost od zdroje topení.
Uživatelé jsou dosud trestáni a zvýhodňováni nespravedlivými rozúčtovacími metodami. Tomu se dnes říká obvyklé rozúčtování a lidé si na ty zoufalosti zvykli, co jim ostatně zbývalo – nedovedou si již ani dost dobře představit, že by to mohlo jít i lépe.
Program HC-A plýtvače i šetřílky skutečně snadno odhalí, ať jsou v kterémkoliv podlaží nebo větvi stoupaček, a spravedlivě je vyúčtuje. Pokud ostatní uživatelé v důsledku teplejších stoupaček mají menší náměry na radiátorech, tím menší náklady jsou jim naúčtovány a tím více vyniknou náklady plýtvačovi.
Uživatelé jsou programem HC-A rozúčtováni podle toho, jakou tepelnou pohodu si udržují ve srovnání s ostatními a není na ně přenášena odpovědnost za to, co nemohou ovlivnit, například za teplotu stoupaček.
Souhlasím s Vámi. Vstupuje do toho tolik různých vlivů, že udělat skutečně spravedlivé a objektivní vyúčtování není možné. A protože to není možné, jsem pro to nekomplikovat a udělat co nejjednodušeji. Tak, aby si to mohl každý snadno zkontrolovat.
Vůbec nic jsem nepochopil. Chtělo by to trochu více srozumitelněji a polopaticky vysvětlit, o co se jedná. V grafech v excelu jsem se nezorientoval.
Poslední komentáře