Špatně přečtený občanský zákoník

Vložil Pavel, 16. Červen 2013 - 8:50 ::

Špatně přečtený občanský zákoník

14.6.2013

(Filip Glotzmann, Lidové noviny, 14.6. 2013)

V článku Občanský zákoník přinese „revoluci“ (LN 10. 6.) se objevily výrazné nepřesnosti a zavádějící informace, které je třeba uvést na pravou míru.

Hned na začátku článku je uvedeno: „Vlastník bytu bude muset žádat společenství vlastníků o souhlas se zástavou bytu bance. Pokud jej nezíská nebo se ostatní majitelé nedokážou sejít v dostatečném počtu, má smůlu.“ Autorka si však špatně přečetla zákon. Ten se týká opačných situací, kdy společenství vlastníků (nikoli vlastník bytu) zajišťuje svůj dluh – například společenství zvažuje výstavbu výtahu v domě, potřebuje půjčit prostředky od banky a jako zástavu nabídne několik bytů svých členů. V takovém případě musí souhlasit celé společenství.

Pokud ale chce půjčku vlastník bytu, rozhoduje se sám a je jen jeho věcí, zda dá byt do zástavy bance.

Nový občanský zákoník rozhodně nepodmiňuje zastavení bytu jeho vlastníkem souhlasem společenství vlastníků. Bylo by to zcela proti základním zásadám svobodného nakládání s vlastním majetkem.

Článek též obsahuje neúplnou informaci, že se na orgány společenství vlastníků použijí ustanovení o spolku. To je sice pravda, musí se však jednat o přiměřené, a tedy vhodné použití. Tak například v zákoníku nenajdeme funkční období členů volených orgánů společenství vlastníků, a proto musíme zabrousit do ustanovení o spolcích, podle kterého je toto období pětileté, neurčí-li stanovy něco jiného. Není ale již pravdou, že: „Členové společenství vlastníků za jeho závazky ručí celým svým majetkem.“ Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen pouze v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech domu.

Dále je uvedeno, že ustanovení o založení společenství vlastníků působí poněkud komicky, protože údajně „ukládá povinnost založení společenství v domě s nejméně pěti jednotkami a třemi různými vlastníky nejpozději po prodeji již první jednotky“. Komický je v tomto případě výklad autorky. Ze zákoníku jasně vyplývá, že jde o první další převod. Dům musí mít alespoň pět bytů a alespoň tři různé vlastníky; v případě prodeje dalšího bytu čtvrtému vlastníkovi má vzniknout společenství.

Za problematické označuje článek též ustanovení, které dává možnost vypočítat podíl na společných částech domu jinak než podle podlahové plochy bytu. Ale co je na tom problematického? Zákon tu, na rozdíl od dnešního stavu, nabízí širší škálu možností pro výpočet podílu a dává prostor svobodné vůli vlastníků. Při výpočtu tak může být zohledněna nejen výměra bytu, ale i jeho umístění, vybavení, kvalita aj. V praxi tak může hrát roli například, zda má byt vyšší stropy či krásný výhled, zkrátka jakou má cenu. To vše ale jen za předpokladu, že se na tom vlastníci domluví. Jinak se i nadále uplatní dosavadní pravidlo poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.

Nepravdivé je též tvrzení Jana Šímy, šéfa pražské správní firmy Jiviš, podle kterého nový občanský zákoník neřeší patovou situaci společenství vlastníků, kdy se ve větších domech vlastníci nejsou schopni sejít v usnášeníschopném počtu. Tento nedostatek totiž naopak nový občanský zákoník řeší. Není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může se rozhodnout o týchž záležitostech mimo zasedání. Nový občanský zákoník tak umožňuje takzvané hlasování per rollam.

_____________­________________________­_________________________

Převzato z:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/…zakonik.html

Hezký den!

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil jardaparda, 16. Červen 2013 - 15:13

    „…například společenství zvažuje výstavbu výtahu v domě, potřebuje půjčit prostředky od banky a jako zástavu nabídne několik bytů svých členů. V takovém případě musí souhlasit celé společenství.“

    • Z uvedeného ustanovení (§1208 písm. g) odst. 4) pouze plyne, že to schvaluje shromáždění, žádný souhlas celého společenství nikde nefiguruje.
    Vložil lake, 16. Červen 2013 - 9:47

    Tvrzení pana Glotzmanna ohledně ručení za závazky SVJ je nepravdivé, napsal jsem o tom zde: http://www.portalsvj.cz/…e-glotzmanna.

    Další nepravda je tato: „Zákon tu, na rozdíl od dnešního stavu, nabízí širší škálu možností pro výpočet podílu a dává prostor svobodné vůli vlastníků.“
    Pan Glotzmann zjevně není seznámen se současnou právní úpravou. Ustanovení § 15 odst. 1 ZoVB takovou možnost k uplatnění svobodné vůle vlastníků nabízí bez jakéhokoliv zákonného omezení.

    Pan Glotzmann nesprávně vykládá ustanovení § 1198, když tvrdí: „… v případě prodeje dalšího bytu čtvrtému vlastníkovi má vzniknout společenství.“.
    Nikoliv, společenství má povinně vzniknout teprve po převodu tohoto bytu. Omyl v počítání s jednocifernými čísly jsem podrobně probral zde: http://www.portalsvj.cz/…podle-kanclu#….

    Naopak pravdu má pan Glotzmann v tom, že změna způsobu přispívání jinak nežli podle spoluvlastnických podílů nemůže nastat bez souhlasu vlastníka jednotky, jehož se věc týká. Dříve jsem mylně zastával jiný názor.

    lake

    Vložil martl, 13. Červenec 2013 - 13:19

    lake: Píšete:

    „Další nepravda je tato: „Zákon tu, na rozdíl od dnešního stavu, nabízí širší škálu možností pro výpočet podílu a dává prostor svobodné vůli vlastníků.“ Pan Glotzmann zjevně není seznámen se současnou právní úpravou. Ustanovení § 15 odst. 1 ZoVB takovou možnost k uplatnění svobodné vůle vlastníků nabízí bez jakéhokoliv zákonného omezení.“

    § 15 (1) ZVB ale mluví o výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku, ne o spoluvlastnických podílech samotných. Ty ZVB neumožňuje určit jinak než podle podlahových ploch (§ 8 (2)), kdežto NOZ ano (§ 1161) a o tom mluví pan Glotzmann.

    Vložil Dušan, 16. Červen 2013 - 16:00

    Lake uvedl jste:

    „Naopak pravdu má pan Glotzmann v tom, že změna způsobu přispívání jinak nežli podle spoluvlastnických podílů nemůže nastat bez souhlasu vlastníka jednotky, jehož se věc týká. Dříve jsem mylně zastával jiný názor.“

    Pravda je, že změna přispívání „jinak“ nemůže nastat bez souhlasu vlastníka, jehož se věc týká.
    Ale v případě, že vlastník-developer při rozdělování domu prohlášením v něm uvede podíl na společných částech jinak než podle podlahové plochy a uvede v prohlášení i náležitosti stanov v souladu s tím, tak budoucí vlastník bude povinen podle tohoto podílu příspívat i když s tím nebude souhlasit, ledaže by si vlastníci odsouhlasili změnu souhlasem všech dotčených. Nebo se mýlím, nebo jsem něco přehlédl?

    Vložil lake, 16. Červen 2013 - 20:26

    Pane Dušane, napsal jste: „… tak budoucí vlastník bude povinen podle tohoto podílu příspívat i když s tím nebude souhlasit.“

    Co míníte slovy „s tím nebude souhlasit“? To přece není pravda. Tím, že si pořizujete konkrétní jednotku v domě, vyjadřujete zároveň Váš plný souhlas s kupní smlouvou, s Prohlášením vlastníka či smlouvou o výstavbě i se stanovami daného SVJ.

    Stanovy obsahují práva a povinnosti vlastníků jednotek, což nepotřebuje extra souhlas od každého z nich. Kdo nesouhlasí se zvýšeným přispíváním na správu domu, které je uvedeno v Prohlášení či ve stanovách, ten si byt s terasou a výhledem na Hradčany prostě nekoupí.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".