souběh funkcí -předseda x účetní
Naše SVJ ukončilo spolupráci s účetním. Jeho práci převzal předseda našeho SVJ. Předseda má v oboru účetnictví dlouholeté zkušenosti, je možný tento souběh funkcí (předseda SVJ a účetní)? Není to v rozporu s nějakou legislativou? Děkuji za odpověď.
mamko,
včera jsem odpovídal na webu okolobytu.cz na velmi podobný dotaz takto:
"Lenko,
já v tom střet zájmu nevidím. Ani neznám obecně závazný právní předpis, který by to řešil.
Takže pokud nemáte takový zákaz ve stanovách nebo v rozhodnutí shromáždění, tak je souběh funkce předsedy výboru a účetního možný."
Dnes ještě dodávám, že mlčky předpokládám dodržení § 159 NOZ a cenu obvyklou v místě a čase.
Hezký den!
Pavel
Také mám v SVJ kumulovanou funkci:
uklízeč, odečítač vodoměrů, hlídač, vyměňovač žárovek, vyřizovač korespondence, zakladač listin ad.
Nějak si pletete pojmy. Účetní – to není žádná funkce.
Vedení účetnictví může být provozováno jako živnost na základě smlouvy se SVJ. Nebo jako zaměstnání na plný či částečný úvazek, na dohodu o pracovní činnosti, výjimečně na dohodu o provedení práce; v těchto případech je SVJ zaměstnavatelem, účetní je zaměstnancem a vykonává závislou činnost.
Nic z toho není možno označit jako „funkce“. O uklízečce také nikdo netvrdí, že vykonává funkci.
Justitianus
Máte pravdu, zamotal jsem se do pojmů, samozřejmě, že účetní není funkce. To nic nemění na dotazu, jestli může vykonávat funkci předsedy a zároveň pracovat jako účetní pro SVJ. Uvedu příklad: sám sobě podepíše dohodu o pracovní činnosti.
To samozřejmě takto podepsat může. Jeden podpis na dohodě je podpisem osoby oprávněné zastupovat zaměstnavatele (právnickou osobu SVJ). Druhý podpis na dohodě je podpisem zaměstnance.
Justitianus
„sám sobě podepíše dohodu o pracovní činnosti“ (Vložil mamk (bez ověření), 3. Únor 2022 – 12:40)
Ano, to se běžně děje a je to tak zcela v pořádku.
samozřejmě může dojít ke střetu zájmů, člen statutárního orgánu si pro sebe může chtít v pracovní smlouvě vyjednat co nejvýhodnější podmínky, a to na úkor SVJ některé soudy říkají, že „rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance vylučuje, aby na straně jedné jako zástupce zaměstnavatele stál člen statutárního orgánu a na straně druhé jako zaměstnanec figuroval rovněž člen statutárního orgánu, ústící v závěr, že takto uzavřená pracovní smlouva (resp. jiný pracovněprávní úkon) je neplatná“. Některé soudy zase, že problém nevidí. U obchodních korporací je alespoň dána zákonem podmínka úředně ověřených podpisů na těchto smlouvách, aby je pak nebylo možno zpětně antidatovat, měnit, atd.
Poslední komentáře