Skutečný náklad
Předpis č. 67/2013 Sb. o službách obsahuje…
§ 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou
výši nákladů na služby
Dále NOZ obsahuje…
§ 2978 Klamavé označení zboží nebo služby
(2) Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku
k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý
klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“,
„skutečný“ nebo „původní“
Předpokládám, že v předpise č. 67/2013 Sb. výše uvedený pojem má
ekonomický význam. Víme jaký a umíme to definovat?
Podle mne… Z citovaného předpisu vyplývá, že objem „skutečných
nákladů dané služby“ definuje jednu stranu bilance vyúčtování, druhou
stranu definuje „celková výše přijatých měsíčních záloh za danou
službu“. Z toho plyne že Vyúčtování je finanční bilance
přírůstková/stavová k poslednímu dni zúčtovacího období. Co
do charakteru veličiny „skutečný náklad“ je finančně
realizovaný náklad vydaný SVJ v zúčtovacím období pro zajištění
plnění dané služby. Je to vlastně veličina typu (finanční)
„výdaj“. Protože „náklad“ není ekonomická veličina u kterého
účetnictví eviduje finanční realizaci, je třeba „náklad“ substituovat
předpisem závazku u kterého je sledován v saldokontu finanční
vyrovnanost. Navíc existuje shoda velikosti, času vzniku a účtování mezi
závazkem a nákladem.
Velikost veličiny „skutečných nákladů dané služby“ zjišťujeme
zkoumáním stavů finančních vyrovnání vzniklých v zúčtovacím období
a všech závazků určených na plnění dané služby. Pro správný výsledek
je třeba zúčtovat se závazky všechny poskytnuté finanční zálohy.
Velikost této veličiny pro danou službu dává součet:
- (finančních) výdajů realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
- (nefinančním) vyrovnání zúčtovaných záloh realizovaných v zúčtovacím období na vyrovnání závazků nezávisle na času vzniku závazku
- snížení o užití jiných zdrojů (než zálohy) v zúčtovacím
období pro tento účel, jestliže užití takového zdroje je přípustné (VH
minulých let, dotace, úvěr, spoření, DZ,…)
Takto lze vyúčtovat nejen služby, ale i jiné účely určení (vlastní
správa, účely správy domu a pozemku,…)
Vyúčtovat v rozsahu sestavení bilance vkladu vlastníků a užití toho
vkladu za SVJ by se měl každý účel určení (nejen služby) z předpisu
plateb.
Velikost zůstatku bilance je měřítkem disproporce v hospodaření SVJ a
signalizuje potřebu zpracování nového rozpočtu a předpisu plateb.
- AsiTak napsal: „Vyúčtování je finanční bilance přírůstková/stavová k poslednímu dni zúčtovacího období.“
To je jen jakási účetní teorie, která je odtržená od reality a naprosto nepoužitelná.
Poskytovatel služby je povinen uvést ve vyúčtování „skutečnou výši nákladů na služby“. To jsou neochybně veškeré náklady, které SVJ vynaložilo k poskytování služby ve zúčtovacím období, a to včetně příslušných nákladů vynaložených po ukončení zúčtovacího období. V žádném případě se nelze omezovat pouze na finanční bilanci k poslednímu dni zúčtovacího období!
- Ze stejného důvodu je právně vadné a nesprávné tvrzení pana AsiTak: „Co do charakteru veličiny „skutečný náklad“ je finančně realizovaný náklad vydaný SVJ v zúčtovacím období pro zajištění plnění dané služby.“
Je naopak vždy nutné zahrnout do skutečných nákladů také VŠECHNY pozdější finanční transakce, které se týkají poskytování dané služby v daném čase. Typicky půjde o konečné vypořádání přeplatků a nedoplatků mezi SVJ a dodavateli. Právě proto je datum vyúčtování služeb posunuto v zákoně č. 67/2013 Sb. o čtyři měsíce: aby se bezpečně podchytily všechny později realizované finanční toky. Jinak by se skutečný náklad na službu ve zúčtovacím období hrubě zkresloval.
lake
ad 1. uvedený vztah vyplývá z obecné rovnice:
počáteční stav + přírůstky = konečný stav
a z faktu, že pro tento údaj počáteční stav=0, neboť zajisté
„skutečné náklady“ v počátku zúčtovacího období je nula.
ad 2. zahrnutí vypořádacích operací minulých let do bilance
vyúčtování
nedoplatek je pohledávka není nákladem, do vyúčtování
nepatří
přeplatek je závazkem (nemusí být vypořádání
finanční), ale podle mne není nákladem plnění dodávky služby běžného
období. Ale co a kam (ne)patří je věc názoru, můžete do bilance služby
tepla dát i revizi výtahu, pokud to nikdo reklamovat nebude, bude to
„dobře?“!
A opět Vás upozorňuji, že píšete naprosté nesmysly. Jste odtržen od reality.
Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že „není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období“.
Opakuji: nákladem na poskytování služby ve zúčtovacím období jsou náklady poskytovatele služby, které souvisí s poskytováním služby v průběhu zúčtovacího období. To platí bez ohledu na to, zda tyto náklady byly vynaloženy před započetím zúčtovacího období, v jeho průběhu, nebo po jeho ukončení.
lake
Možná to není ze znění zákona zcela zjevné, ale existují dva druhy vyčíslení nákladů:
- předpokládané náklady
- skutečně vynaložené náklady
Předpokládané náklady jsou odhadem do budoucna. Používají se například jako podklad pro veškeré plánování, pro určení výše záloh na následující období, atd.
Skutečně vynaložené náklady jsou (jak už z názvu vyplývá) ty náklady, které byly vynaloženy, vážou se ke zúčtovacímu období, a jejich výše je konečná, prokazatelná a nesporná.
lake
Poslední komentáře