SAZEBNÍK POPLATKŮ sud
Podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549… je poplatek 1000,– při nároku 20000,–
Proč soud naúčtoval 3000,– soudního poplatku? Kdepak jsem asi udělal chybu? Chtěl jsem 20000, z toho 10K za neřádné vyúčtování a 10K za nedoložené podklady. Počítal jsem, že jsi soud řekne o 1000 Kč.
Lidi by se chtěli soudit zadarmo.
Jenže tak to nechodí.
Soudy se bagatelním žalobám brání náklady řízení. Každý si tak rozmyslí, zda se chce soudit, když náklady řízení mohou (u malých částek) mnohonásobně přesáhnout výši předmětu sporu.
Pokud vlastníte domek za (řekněme) 10 mil. Kč, sotva na jeho zabezpečení vydáte 100 mil. Kč. Ale u soudu Vám nepoměr hodnoty věci a částky na její dosažení nevadí.
- Soudek (bez ověření): „Chtěl jsem 20000, z toho 10K za neřádné vyúčtování a 10K za nedoložené podklady. “
Nevznikl Vám žádný nárok na pokutu „za neřádné vyúčtování“. To jste si něco vymyslel. Nic takového zákon neobsahuje.
K nároku na pokutu podle § 13 zákona cituji:
S věcnou nesprávností vyúčtování však zákonná úprava v
§ 13 odst. 1 nespojuje právo požadovat pokutu. Stejný právní pohled na
výklad zákona lze dovodit i v odborné literatuře. Penalizována jsou
splnění následujících povinností:
U ostatních povinností s nepeněžitým plněním není zákonem stanovena (spojována) lhůta ke splnění, kterou by bylo možné porušit. |
| Zdroj: Rozsudek
Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, sp. zn.
15 Co 108/2018–160 Stížnost proti rozsudku byla zamítnuta Ústavním soudem, usnesení III.ÚS 2361/18 ze dne 18. 9. 2018. V rozsudku citovanou odbornou literaturou je: Mgr. Martin Prokeš, K zákonu o službách spojených s užíváním bytů, část II, ASPI pod č. LIT47302CZ |
Justitianus
Soudíte se o bagatelní částky, to se nevyplatí: Nad částku 250 000 000 Kč už soudní poplatek neroste. Soud si může účtovat, kolik chce:
1000 Kč za první nárok, 1000 Kč za druhý nárok, 1000 Kč za třetí nárok. Nebo taky 1000 Kč za všechny tři nároky dohromady.
Může a nemusí, chápu to správně? Máte k tomu výklad zákona? Ale kde se vzal ten třetí nechápu.
Pravděpodobně navrhnu změnu ž. tak, aby každý jeden nárok byl za 20K (čímž se poplatek nenavýší), případně aby celkový nárok byl odvolatelný a dovolatelný, kdyby to nevyšlo, to si musím ještě dohledat.
V tom návrhu na změnu zmíním, že poplatek mám zaplacený a tedy není žádný důvod změnu neumožnit, máte nějaký nápad, v jaké fázi je efektivní změnu navrhnout?
Co se vyplatí nebo ne je jiná věc. Když už jsem to vyzval sepsal podal, zaplatil a shromáždil důkazy, tak si to rád odbudu, člověk se nejlépe naučí praxí na bagatelních věcech, nebo ne?
Sazebník sice uvádí jednoznačnou částku, ale není odnikud zřejmé, kolikrát se tato částka násobí.
Tři žalobci podají dva nároky (v jedné žalobě). Soud vyměří poplatek podle svého uvážení ve výši od jednonásobku až po šestinásobek sazebníkové částky. Navíc v různých fázích řízení nemusí co do násobku poplatku postupovat jednotně.
Ale když žalobce jeden, nárok celkem na 20 000, a plyne to Z pokuty za dvě věci po 10000, tak by to mělo být maximálně krát dvě, ne?
Ještě ten názor na změnu žaloby, v jaké fázi je dobré ho provést
Poslední komentáře