převod podílového spoluvlastnictví a vymezení bytových jednotek

Vložil Anonymous, 28. Listopad 2010 - 22:33 ::

dobrý den,v roce 1994 jsme koupili bytový dům,ve kterém bydlí 4.spoluvlastní­ci,poměr podílů je: první tři každý po 1/5,poslední 2/5,nemáme mezi sebou uzavřenou žádnou smlouvu,fond oprav neexistuje.Chceme rozdělit dům na bytové jednotky.Tři spolumajitelé s podílem 4/5 mají zájem dům rozdělit,poslední bezdůvodně odmítá.Můžeme požádat soud aby vydal rozhodnutí ve kterém nařídí aby tento spolumajitel je povinen souhlasit s převodem na bytové jednotky?Jak je to s finančním vyrovnáním?Při koupi stála každá jednotka stejně,ale dva z nich užívají jednotku o velikosti 90 metrů čtverečních a zbylý dva 60 metrů čtverečních.Děkuji za radu.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil svjmvt (bez ověření), 29. Listopad 2010 - 15:26

    že při exekuci by si vybral toho nejmohovitějšího. Odpovídáte všeci. Znáte to, všichni za jednoho …

    Vložil lake, 29. Listopad 2010 - 12:23

    "Můžeme požádat soud aby vydal rozhodnutí ve kterém nařídí aby tento spolumajitel je povinen souhlasit s převodem na bytové jednotky?"
    Podle § 142 odst. 1 ObčZ nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita.
    Soud ovšem rozhodne o rozdělení podle své úvahy, přičemž není vázán žalobním návrhem. Může tedy rozhodnout i zcela jinak, shledá-li to účelné. Může návrh na rozdělení zamítnout, nedosahují-li rozpory mezi spoluvlastníky takové úrovně, která znemožňuje řádné užívání nemovitosti.
    Překvapení tedy nejsou vyloučena ...

    "Jak je to s finančním vyrovnáním?"
    Podle toho, co píšete, nejde o vlastnictví jednotek, jak se snad domníváte, nýbrž o ideální podílové spoluvlastnictví nemovitosti podle ObčZ. Pokud dojde k dohodě podílových spoluvlastníků o rozdělení budovy na jednotky, její součástí bude i finanční vyrovnání vyplývající z přeměny spoluvlastnických podílů podle ObčZ na podíly podle ZoVB.

    lake

    Vložil Správce (bez ověření), 29. Listopad 2010 - 12:02

    Doporučoval bych odmítajícího spoluvlastníka přesvědčit o nevýhodách podílového vlastnictví. Pokud ani toto nepomůže, máte možnost požádat soud o rozdělení budovy na jednotky. Ve vašem případě, pokud budou vymezeny pouze 4 jednotky by ani SVJ nemuselo vzniknout. Po zrušení a vypořádání podílového vlastnictví a následném vložení prohlášení vlastníka budovy na KN musíte podat DP z převodu nemovitosti. V tomto přiznání se na základě ocenění dané nemovitosti stanoví případná daň z převodu a to na základě vlastnických rozdílů před a po rozdělení nemovitosti na jednotky. SPRAVEXA SERVIS s.r.o.

    Vložil Anonymous, 29. Listopad 2010 - 13:08

    Píšete o „nevýhodách podílového vlastnictví“.

    Můžete nějaké uvést? (Ve srovnání s vlastnictvím jednotek a společestvím vlastníků jednotek.) Předkupní právo za nevýhodu bez dalšího označit nelze.

    Vložil Správce (bez ověření), 29. Listopad 2010 - 13:46

    Předně nutno uvést, že u podílového spoluvlastnictví má každý z vlastníků budovy a pozemku ve svém vlastnictví toliko tvz. ideální díl. Nejde tudíž o skutečné prostorové vymezení podílu jednotlivého vlastníka na budově a pozemku. Po právní stránce tak platí, že v předmětné budově mohou všichni vlastníci užívat vše společně, tedy kteroukoliv domácnost, avšak dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Nelze tak nikdy vyloučit zásah do svého soukromí právě z důvodu spoluvlastnictví budovy jako celku, tedy všech místností nacházejících se v budově, příslušenství budovy apod. Neméně významné nebezpečí pro ostatní vlastníky může přinést skutečnost, že majetek některého ze spoluvlastníků budovy je předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Movité věci nacházející se v budově, jež je v podílovém spoluvlastnictví, lze považovat též za majetek dlužníka, neprokáže-li se opak. V případě prodeje ideálního spoluvlastnického podílu je nutno pamatovat na zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků ve smyslu § 140 zákona č. 40/1964 Sb. (OBČANSKÝ ZÁKONÍK). Oprávněný z předkupního práva má v souladu s § 605 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU dva měsíce od obdržení nabídky na rozmyšlenou, zda své předkupní právo využije či nikoliv. Porušení tohoto práva zakládá neplatnost kupní smlouvy. V běžné praxi se rovněž vyskytuje častý problém, a to v oblasti hypotéčních úvěrů. Banky nepřijímají do zástavy ideální spoluvlastnické podíly, tedy část nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví. V případě prodeje je tak vyloučena možnost převést ideální podíl osobě, která by jej ráda financovala hypotéčním úvěrem zajištěným zástavním právem právě k této nemovitosti. Bývá časté, že při prodeji nemovitosti tuto nepříjemnou skutečnost zjistí prodávající a kupující až při jednání s bankou v rámci žádosti o hypotéční úvěr. Banka v takovém případě klientovi doporučí provést zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, což může celý proces prodeje dosti protáhnout, prodražit či jinak zkomplikovat. Není výjimkou, kdy tato situace celý prodej zmaří, jelikož kupující nehodlá čekat na vyřízení veškerých úkonů spojených se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Je tedy vždy lepší provést zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví před zahájením prodeje nemovitosti, nikoliv až v jeho průběhu. SPRAVEXA SERVIS s.r.o.

    Vložil Anonymous, 29. Listopad 2010 - 14:44

    „v předmětné budově mohou všichni vlastníci užívat … kteroukoliv domácnost“

    Nesmysl.

    Vložil Petr, 30. Listopad 2010 - 10:27

    Doporučuji získat fundovanější odpovědi zadáním příslušného tématu vyhledávačem.

    Např. na http://obcanske.juristic.cz „V podílovém spoluvlastnictví jde o spoluvlastnictví ideální – výše spoluvlastnického podílu neodpovídá konkrétní části společné věci. Každý z ideálních spoluvlastníků je spoluvlastníkem celé (!!!) nerozdělené věci (bytu) a výše podílů určuje míru, v jaké se jednotliví spoluvlastníci podílejí na vlastnickém právu ke společné věci (podíl na rozhodování o ní, jak bude užívána, jak s ní bude nakládáno, popř. jak bude rozdělena apod.)“

    Je asi nutné přesvědčit „opozici“ o výhodách rozdělení domu na jednotlivé byty, např. kvůli nemožnosti s užívanou částí nakládat (prodat, dát do zástavy).

    Vložil Anonymous. (bez ověření), 29. Listopad 2010 - 15:09

    Smutné je, že Vaše reakce je pouze jednoslovná. Poprosím Vás tedy o vysvětlení jednoduché otázky, jakým způsobem budete v případě podílového vlastnictví prokazovat, že např. vámi obsazené místnosti v budově (byt) je právě „ta“ část vašeho vlastnického podílu? Předem děkuji za nejednoslovnou odpověď.

    Vložil Anonymous, 29. Listopad 2010 - 15:59

    Směšujete právo užívat místnost či byt v domě, pojem domácnosti a vlastnictví ideálního podílu nemovitosti.

    Vložil Anonymous, 29. Listopad 2010 - 14:48

    „Movité věci nacházející se v budově, jež je v podílovém spoluvlastnictví, lze považovat též za majetek dlužníka, neprokáže-li se opak.“

    Ani toto trvzení nemá žádnou prání oporu.

    Vložil Anonymous, 29. Listopad 2010 - 9:18

    Máte mezi Vámi rozumného vlastníka (jenom jednoho).

    Vložil svjvmt (bez ověření), 29. Listopad 2010 - 9:18

    ze zákona nemáte povinnost vytvářet SVJ, nakonec můžete i družstvit. Jste spoluvlastníci budovy. Podívejte se do ZVB na Prohlášení vlastníka budovy (pochopitelně i další, co by vás čekalo). Trošinku se podivuji, že jste to koupili za stejné peníze a máte rozdílné byty, ale váš problém. Jak jste to dělali dosud s náklady … Takže teď podle OZ.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".