Notář × katastr
Notář vydal usnesení o vypořádání dědictví, katastr na základě usnesení notáře vlastnictví nezapsal a současně uvedl, proč zapsat nemůže. Notář trvá na tom, že jeho usnesení je v pořádku podle notářských předpisů a katastrální předpisy notáře nezajímají a nic ve věci dělat nebude, přestože katastr jasně napsal, jak má usnesení znít, aby bylo katastrem zapsatelné, zejména nebude své usnesení upravovat tak, jak požaduje katastr. Katastr píše, že na základě usnesení notáře nelze zapsat vlastnické právo, protože usnesení notáře není v souladu s katastrálními předpisy a notářské předpisy katastr nezajímají a nic dělat nebude, zejména vlastnické právo nezapíše. Podle výpisu z katastru je vlastníkem mrtvý.
Kdo je víc: notář, nebo katastr?
Jaké má situace řešení?
Dědické řízení je zvláštním řízením soudním podle § 2 písm. f) zákona č. 292/2013 Sb.. V tomto řízení notář nevystupuje jako notář, nýbrž jako soudem pověřený soudní komisař. O dědictví rozhoduje soud, nikoliv notář.
- Radka2222 se tedy mýlí, když nesprávně radí „zkusit stížnost na notářskou komoru“. Notářská komora není vůbec oprávněna řešit údajné pochybení soudního komisaře v soudním řízení!!!
- Nesprávně radí radka2222 i ohledně postupu „stížnost na KÚ“. Katastrální úřad se drží znění katastrálního zákona a vklad do katastru neprovede, jestliže příslušná listina neobsahuje zákonem předepsané údaje o nemovité věci.
Za tento stav jsou odpovědní dědicové.
Již na samém počátku při soupisu pozůstalosti měli dbát na to, aby nemovité věci byly v protokolu o soupisu pozůstalosti označeny přesně tak jak to vyžaduje katastrální úřad při vkladu vlastnického práva. Soudní komisař nepochybně vyrozuměl (nejméně 15 dnů předem) o době a místu provedení soupisu všechny osoby, které mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky (§ 178).
Podle § 190 odst. 1 platí, že soud po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti vyrozumí orgán, který vede veřejný seznam nebo rejstřík, v němž jsou zapsány věci a práva z pozůstalostního jmění, o tom, kdo se stal jejich vlastníkem. Jestliže v tomto vyrozumění chybí některý povinný údaj (nutný pro zápis změny vlastníka), pak jde o vadu, kterou může dědic napadnout žalobou, pokud včas požádal aby nemovitá věc byla do protokolu o soupisu pozůstalosti zahrnuta se všemi náležitostmi, avšak nebylo mu vyhověno.
Pokud jste soudnímu komisaři sdělili neúplné údaje, nelze mu klást za vinu, že právě tyto neúplné údaje se pak objevily v protokolu o soupisu dědictví a v rozhodnutí soudu o dědictví.
Justitianus
„Soudní komisař nepochybně vyrozuměl (nejméně 15 dnů předem) o době a místu provedení soupisu všechny osoby, které mají právo být přítomny soupisu a vznášet dotazy a připomínky (§ 178).“ (Vložil Justitianus, 4. Únor 2022 – 14:38)
Další nesmysl. Soupis podle § 178 se dělá pouze výjimečně.
- Dědic (bez ověření) napsal: „Soupis podle § 178 se dělá pouze výjimečně.“
No a? Co to má s čím společného?
Ze znění § 1687 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. plyne, že soupis pozůstalosti je základním způsobem zjištění majetku zůstavitele. K odlišnému postupu by soud musel vydat speciální usnesení a své rozhodnutí odůvodnit. Obdobně podle § 172 zákona č. 292/2013 platí, že aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.
Je zcela bezvýznamné zda soupis pozůstalosti byl v tomto případě proveden, nebo nebyl. Na tom můj závěr nespočívá. Rozhodující je pouze toto: jestliže dědici neodstranili chybné či neúplné označení nemovitosti ani v soupisu pozůstalosti, ani v seznamu majetku, ani ve společném prohlášení dědiců, pak platí co už jsem napsal:
Za tento stav jsou odpovědní dědicové.
Justitianus
„Za tento stav jsou odpovědní dědicové.“ (Vložil Justitianus, 4. Únor 2022 – 14:38)
Tak tohle je nesmysl. Dědicové mohou text rozhodnutí notáře ovlivnit pouze velmi omezeně, notář k připomínky dědiců nemusí vůbec brát v úvahu.
- Dědic (bez ověření) napsal: „Dědicové mohou text rozhodnutí notáře ovlivnit pouze velmi omezeně, notář k připomínky dědiců nemusí vůbec brát v úvahu. (…)“
To samozřejmě není pravda! Dědici (bez oěvření), je vidět že jste blb který nerozumí pozůstalostnímu řízení.
Popsal jsem srozumitelně jeden případ jak mohou dědicové ovlivnit soupis předmětu dědictví – a to právě v tak klíčové záležitosti, jakou je označení nemovitosti údaji podle § 8 katastrálního zákona. Pokud soudní komisař nevezme návrhy účastníka v úvahu, zakládá tím vadu řízení. Pak má dědic možnost domáhat se nápravy v průběhu řízení. Nebo má samozřejmě otevřenu možnost podat po skončení řízení odvolání, případně dovolání.
Ostatně pokud se nepořizuje soupis, pak jsou to sami dědicové kdo soudu předává společné prohlášení o majetku zůstavitele. Obsah tohoto prohlášení dávají dohromady sami dědicové. A k tomuto prohlášení MUSÍ soud přihlédnout vždy. Napsal jste tedy pitomost, Dědici (bez ověření). Platí co jsem napsal:
Za tento stav jsou odpovědní dědicové.
Justitianus
„O dědictví rozhoduje soud, nikoliv notář.“ (Vložil Justitianus, 4. Únor 2022 – 14:38)
O dědictví v prvním stupni rozhoduje notář, který jedná jménem soudu.
- Dědic (bez ověření) napsal: „O dědictví v prvním stupni rozhoduje notář …“.
To samozřejmě není pravda! Je zjevné, že „Dědic (bez ověření)“ nezná zákon.
Podle ustanovení § 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, platí, že podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně. Podle § 2 písm. f) zákona č. 292/2013 Sb. platí, že právní věcí stanovenou v tomto zákoně je řízení o pozůstalosti. Podle § 98 odst. 1 tohoto zákona platí, že pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu (…).
Z uvedeného plyne, že celé řízení o pozůstalosti vede a rozhoduje soud. Justitianus má pravdu, samozřejmě.
Justitianus
„Za tento stav jsou odpovědní dědicové.“ (Vložil Justitianus, 4. Únor 2022 – 20:14)
Ano, asi tak, jako jsou cestující odpovědni za dodržování předpisů řidičem autobusu.
Úředníku (bez ověření), po Radce2222 a Dědicovi (bez ověření) jste zde už třetí blb v pořadí.
Zřejmě Vám nedošlo, že soudní komisař neporušil žádný předpis. Jste zcela mimo realitu, jestliže se domníváte, že dědicové si mají sedět na prdeli, nedělat vůbec nic, a soud za ně bude zjišťovat veškerou pozůstalost do poslední pětikoruny, bez chyb, a včetně všech údajů které by mohl v budoucnu požadovat katastrální úřad.
Dědicové jsou plně odpovědni za stav, kdy nebránili svá práva, neposkytli informace, nepožadovali aby soud uvedl v soupisu majetku konkrétní skutečnosti. To oni souhlasili se soupisem majetku. To oni připustili, aby soudní rozhodnutí bylo sice formálně správné a souladné se zákonem, ale nepoužitelné pro vklad nemovité věci do katastru.
Kdo se nestará o svá práva, ten o ně přichází. Takže potřetí:Za tento stav jsou odpovědní dědicové.
Justitianus
Radko, jste blbka. Snažíte se psát o věcech kterým nerozumíte, a nic o nich nevíte.
(1) Vaše fantazie o „stížnosti na notářskou komoru“ jsem zde už vyvrátil.
(2) Stejně pitomý je Váš návrh podat „stížnost na KÚ“. Komu by měl tazatel tu zbytečnou stížnost adresovat? Na lampárnu? Do televize? Nebo ombudsmanovi?
(3) Stížnost (navrhovaná zde Radkou) je naprosto zbytečná, i kdyby byla adresována přímo katastrálnímu úřadu. Podrobnosti uvádím dále.
Podle § 18 katastrálního zákona platí, že proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. (Žaloba musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.)
Z uvedeného plyne, že ta „stížnost“ bude katastrálním úřadem přijata jen jako nezávazný podnět. Pokud katastrální úřad odpoví odesilateli, pak jen zopakuje přesně to odůvodnění, které už uvedl ve svém předchozím zamítavém rozhodnutí. Mezitím uplyne lhůta 30 dnů a tazatel promešká možnost obrátit se na soud.
Na závěr:
- V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru podle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon. Není-li tomu tak, pak v běžném řízení katastr může navrhovatele vyzvat k odstranění vad a doplnění chybějících údajů.
- Jestliže však má být proveden vklad na základě rozhodnutí soudu, pak KÚ není oprávněn předepisovat soudu jiný obsah listiny. Nemůže napadnout soudní rozhodnutí, ani nemůže tu listinu soudu vrátit k doplnění. Takže KÚ ten vklad prostě zamítne, protože listina nesplňuje náležitosti podle § 17 odst. 2 písm. a) katastrálního zákona.
Justitianus
Vážená Radko,
- Stížnost na řidiče autobusu budete adresovat nikoliv řidiči autobusu, ale jeho zaměstnavateli.
- Stížnost na pana učitele budete adresovat nikoliv panu učiteli, ale řediteli, nebo České školní inspekci.
- Stížnost na katastrální úřad budete adresovat nikoliv katastrálnímu úřadu, ale někomu jinému. Akorát jste nenapsala komu. Blbko.
Dále mi píšete: „… zkuste si místo urážek namastit ego třeba tím, že byste konečně tazateli poradil. co vy na to?“
Takže, Radko: nejen že plácáte nesmysly a uvádíte tazatele v omyl, ale neumíte ani rozpoznat, že já jsem tazateli už poradil. Viz mé sdělení dne 4. února 2022 v 18:19 hodin, cituji: „[P]řípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Žaloba musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.“. Tazatel dobře ví co má být obsahem té žaloby, protože rozhodnutí katastrálního úřadu už dostal. Viz jeho sdělení, cituji: „… katastr jasně napsal, jak má usnesení znít, aby bylo katastrem zapsatelné“.
Neumíte ani číst, ani myslet, a nazvala jste mne dementem. Blbko.
Justitianus
„[P]řípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Žaloba musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.“.“ (Vložil Justitianus, 5. Únor 2022 – 7:24)
A co se dá dělat po uvedené lhůtě, když údaje zapsané v katastru jsou zjevně nesprávné?
V tomto ohledu je katastr víc, neboť právě ten spravuje a zveřejňuje údaje, které jsou (ze zákona vždy) správné. Nebylo tomu tak vždy, dříve se dalo vlastnictví prokázat i jinak a pokud vyplynulo, že je jiné než zapsané v katastru, zápis v katastru neobstál.
- René, ptáte se: „A co se dá dělat po uvedené lhůtě, když údaje zapsané v katastru jsou zjevně nesprávné?“
To je přece jasné jak postupovat. Potřebujete mít v ruce rozhodnutí soudu, ve kterém budou všechny nemovitosti řádně označeny, jak to vyžaduje katastrální zákon. Dědic tedy podá návrh na zápis znovu. Přílohou bude usnesení o projednání dědictví s doložkou právní moci. Po doručení zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu má lhůtu 30 dnů na podání žaloby.
Dědic podá žalobu na nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [kraj], katastrálního pracoviště [obec], [číslo jednací] ze dne [datum], o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem. Navrhne aby soud rozhodl (například) takto:
|
Povoluje se vklad vlastnického práva k nemovitým věcem pro [jméno] [příjmení], narozenou [datum], trvale bytem [adresa], podle [označení dokladu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], vydaného [kým] v [kde] dne [kdy] a to k pozemku, parcele KN [číslo], [způsob využití pozemku], jejíž součástí je stavba na adrese [adresa], [účel práva stavby], stavební objekt č. p. [číslo popisné] stojící na pozemku parcela [číslo], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [kraj], katastrálního pracoviště [obec], na listu vlastnictví [číslo] pro obec [obec] a katastrální území [k. ú.]. Tímto rozsudkem je nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [kraj], katastrálního pracoviště [obec], ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. |
Je třeba dbát na to, aby byly správně uvedeny všechny požadované údaje pro vklad vlastnického práva.
Justitianus
Pane Justitiane,
tvrdíte tedy, že v situaci, kdy katastální úřad nezapsal vlastnické právo na základě usnesení notáře o dědictví, které katastrálnímu úřadu zaslal notář, uspěje se stejným návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podloženým stejným usnesením notáře o dědictví ten, kdo se domnívá, že mu toto vlastnické právo svědčí? Rozumím Vám správně?
Ne, nerozumíte mi správně. Nerozumíte mi vůbec. Je to jednoduchý text v českém jazyce, a Vy jste z něj nepochopil nic.
Justitianus
jako v čem? jsou to dvě naprosto různé instituce, nemají žádný vztah podřízenosti či nadřízenosti. kdo je víc, velitel hasičů v horní dolní, nebo starosta v kotěhůlkách?
takže dědic je „nic“ a pokud chce něco řešit, tak může zkusit stížnost na notářskou komoru a souběžně stížnost na KÚ, možná se to někam posune, nebo v poslední řadě soud.
Pro Váš žádné, vy nejste ani notář ani katastr. Pokud chcete vědět, kdo bude dědit, tak musíte čekat, až se situace vyjasní.
Poslední komentáře