nesouhlas s rozpisem záloh za vodu

Vložil josef čadílek (bez ověření), 21. Srpen 2011 - 11:05 ::

Dobrý den, jsem vlastníkem bytu /SVJ/, který je již rok nevyužíván. Původní zálohy na teplou vodu byly stanoveny na 265,–Kč/měs a na studenou 77,–/měs. Z důvodu nulové reálné spotřeby jsem správce nemovitosti požádal v 4/2011 o snížení na minimum a ten rozepsal platbu na 150,–teplá a 150,–studená od 4/11. Měsíc na to jsem dostal nový rozpis plateb platný od 5/2011, který mi určuje platit 1344,–kč/měs na teplou a 700,–/měs za studenou vodu. tento nový rozpis jsem nepodepsal a sepsal jsem nesouhlas s odůvodněním, že byt je prázdný a že žádám o snížení na minimální částky. Na mé vyjádření nikdo nereagoval. Nyní jsem dostal dopis, kde je po mě vymáhán nedoplatek, který počítá s oním zvýšením záloh./Ve vyúčtování za rok 2010 byl nedoplatek za vodu cca 9000,–, protože byl část roku využíván několika lidmi./ Částka mi přijde velmi nepřiměřená. Má se vycházet z předpokládané spotřeby?? Byt nyní prodávám a chci dát vše do pořádku. Jen nevím zda je nutné dávat 8000,–, aby ležely coby evidentní přeplatky na účtu správce. Má správce povinnost při prodeji bytu rozdělit příští rok vyúčtování mezi mne a nového majitele? Děkuji za odpověď

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil LáďaP (bez ověření), 22. Srpen 2011 - 16:54

    co se týče TEPLÉ a STUDENÉ VODY – je možno udělat odečet během roku s tím,že nový vlastník pak zaplatí co protočil do konce zučtovacího období. Je nutné,aby si to ale vlastník zařídit u správce,nebo u firmy která se stará o odečty…nevím jak to máte… U TOPENÍ se provede poměrné rozpočítání podle toho,kolik který vlastník byt využíval. Toto se provádí podle vyhlášky, nelze měřáky měnit,ani dělat odečet.

    Stačí pouze sepsat předávací protokol se stavy studené a teplé vody, podepsat oběma a mít tam datum od kdy se provádí změna vlastníka.

    Jinak výše záloh má být adekvátní, aby nevznikaly veliké přeplatky. Doporučuji si zajít přímo na správu a domluvit se osobně tam. Případně to sepsat, že požadujete výši záloh takovou a takovou a čekat na vyjádření správce, jak se k tomu vyjádří..

    Vložil lake, 21. Srpen 2011 - 13:33

    Jestliže se mění výše záloh, musí ten, kdo takto postupuje být schopen své rozhodnutí odůvodnit. Takže dotaz jste měl v první řadě položit svému SVJ.

    U záloh na teplo a teplou vodu se běžně postupuje podle vyhlášky 372/2001 Sb. a záloha se stanoví „přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.“.

    U studené vody lze použít postup uvedený v cenovém výměru Ministerstva financí č. 01/2010, kdy záloha je obecně stanovena jako 1/12 nákladů předchozího zúčtovacího období.

    Povinnost vyúčtovat náklady a vypořádat zálohy nemá (externí) správce, nýbrž SVJ. Samozřejmě bude takto postupovat vůči každému jednotlivému konečnému spotřebiteli v jednotce. Musíte se však sám postarat, aby SVJ získalo hodnověrné počáteční a konečné údaje z vodoměrů, kalorimetů nebo indikátorů.

    lake

    Vložil lolek (bez ověření), 22. Srpen 2011 - 8:17

    cit.„…Musíte se však sám postarat…“

    • §4/7 §5/7 Vyhlášky 372 – nikde zde nevidím povinnost Vlastníka (=konečného – spotřebitele) předat informace Vlastníkovi (§2/g) (=SVJ)
    • naopak v tom vidím povinnost Vlastníka (§2/g) svým aktivním přístupem data pro odečty získat a pokud nebude snaha naplněna z důvodu obstrukce konečného spotřebitele pak stanovuje sankce

    lolek

    Vložil lake, 22. Srpen 2011 - 11:05

    Nepsal jsem tazateli jaké jsou (teoreticky) jeho právní povinnosti podle vyhlášky, protože na to se neptal. Psal jsem co musí prakticky udělat, aby nepřišel o peníze.

    Vaše tvrzení o tom, že rozúčtovatel má povinnost „svým aktivním přístupem data pro odečty získat“ je poněkud rozporná. Aby rozúčtovateli taková povinnost vznikla, musel by jej o změně spotřebitele během zúčtovacího období někdo informovat – nejspíše prodávající, protože o JEHO peníze tady jde; ale takovou možnost jste odmítl …

    Rozúčtovatel přece netuší a nemá povinnost zjišťovat, co se děje během roku s jednotkou. Dozví se to od nabyvatele jednotky teprve dodatečně, po zápisu změny v katastru, což bývá asi tak 2 měsíce po uzavření smlouvy a podání žádosti na katastr. V té době je už pozdě zjišťovat odečty k okamžiku změny uživatele, že ano?.

    lake

    Vložil lolek (bez ověření), 22. Srpen 2011 - 21:46

    a protože neuvedl ani zda mají Stanovy jiné od vzorových – tak příkladně kuk na čl.XIV/2i,2j – to jsou povinnosti Vlastníka (=konečného spotřebitele) a pokud je oznámí včas (čl.XIV/2j) pak nemá podle mne důvod se ventilovat do povinností za které odpovídá Vlastník (SVJ).

    Proti ostatnímu nic nemám.

    lolek

    Vložil ZoVB: náměry lze odhadnout - fatální důsledky (bez ověření), 21. Srpen 2011 - 16:46

    Vyjádření k příspěvku „Vložil lake, 21. Srpen 2011 – 14:33“

    Vážený pane Lake,

    dle mého názoru zastáváte vadný názor, a to ten názor, že (poslední věta Vašeho příspěvku), citace:

    „Musíte se však sám postarat, aby SVJ získalo
    hodnověrné počáteční a konečné údaje z
    vodoměrů, kalorimetů nebo indikátorů.“

    Dle mého názoru není vlastník jednotky povinne

    „postarat se, aby SVJ získalo hodnověrné
    počáteční a konečné údaje z vodoměrů“

    Pokud se „společenství“ „nepostará“, vzniká vlastníku jednotky pohledávka ve výši veškerých záloh, které na účet „společenství“ v zůčtovacím období složil (ten vlastník). Taková pohledávka bude úspěšně vymahatelná (v plné výši), dokud se „společenství“ nepostrá.

    Vycházejíce z Vašeho návrhu bude „společenství“ udiveno, dokonce i v prvoinstančním řízení, že nedluží takový vlastník „společenství“, nýbrž že dluží „společenství“ tomuto vlastníku – který se „nepostaral“.

    Přemýšlejme společně o tom, o co by se vlastně mělo „společenství“ – ten domovník – „postarat“.

    A za co by mělo být vůbec odměňováno – toto „společenství“.

    V Praze, dne 21.8.2011

    ZoVB

    Vložil FrantaF, 25. Srpen 2011 - 9:05

    Pane ZoVB. Přesto, že je Vaše opověď hodnocena velmi kladně, mám připomínku. Zamyslete se nad situací SVJ. Vlastník požaduje snížení zálohy na vodu, protože je byt již rok neobýván a hodlá jej prodat. Proběhne vyúčtování a vlastník doplácí 9 tisíc Kč za vodu. Předpokládané náklady byly zřejmě asi 4 tisíce, skutečné 13 tisíc. Vlastník neupozornil na zvýšení spotřeby a dá se předpokládat, že to opět neudělá. Jistě se nezaručil, že opět nebude byt „část roku“ využívám více lidmi. Ani on sám asi neví, kdy byt prodá. Pokud je to malé SVJ, nemusí mít velké rezervy a musí se podle toho chovat.

    Rozdělení si mezi původního a nového vlastníka mohou ze skutečné spotřeby za neůplné období před prodejem dohodnout obě strany mezi sebou. Slušní lidé nepotřebují pro každou prkotinu zákony. Pokud se týče hodnověrných údajů, ty má vlastník z dokladu pravidelného odečtu a novému majiteli může ukázat vodoměr v bytě přímo. FrantaF

    Vložil PeDuPles (bez ověření), 25. Srpen 2011 - 10:52

    Já mám dojem, že řada diskutujících to zbytečně komplikuje. Osobně vidím dva aspekty:

    1. Není problém vyhotovit (my je máme připraveny již univerzální hotové) při prodeji bytu předávací protokol, do kterého se uvedou odečty vodoměrů a RTN, který podepíše prodávací s kupujícím a (opět proti podpisu) předá SVJ nebo správci. My vycházíme vstříc vlastníkům až tak daleko, že mohou určit jiné datum než datum prodeje i pro služby rozúčtovávané na osoboměsíce a pro DZS (tzv. Fond oprav) pro ty vlastníky, kteří třeba nestihnou byt vyklidit do oficiálního data prodeje. Tímto jsme vyeliminovali problémy s popotahovačkami, kdo co má dokdy platit a z koho to máme lámat (my to samozřejmě víme, ale vlastníci jsou často natvrdlí, takže problémům raději předcházíme, než je pak časově i finančně náročně řešit).
    2. Nikdy bych nesnížila zálohu vlastníkovi, který se hodlá odstěhovat a byt má údajně prázdný. Je vždycky příjemnější vrátit bývalému vlastníkovi přeplatek (pěkně na účet nebo adresu z předávacího protokolu, když na vyplnění kontaktů pro dobu po prodeji rovněž trváme), než ho pak honit po roce po čertech a ďáblech, aby laskavě zaplatil nedoplatek.
    Vložil lolek (bez ověření), 25. Srpen 2011 - 12:33

    pí „PeDuPles“ mohu se zeptat kde spatřujete nějaký prostor pro Vaši volnost v rozhodování o výši záloh, když…

    cit.(„Lake“)„…zá­loha je obecně stanovena jako 1/12 nákladů předchozího zúčtovacího období…“

    ??
    U Vás jste si usnesli nějaký jiný klíč pro stanovení záloh?

    lolek

    Vložil PeDuPles (bez ověření), 25. Srpen 2011 - 12:49

    Vážený pane lolek,

    pan lake citoval z předpisu, který říká:

    „Způsob výpočtu záloh dohodne odběratel (jinde odkazem definován jako SVJ) se spotřebiteli. Nedojde-li k dohodě nejméně s polovinou spotřebitelů, měsíční zálohy … se pro každé zúčtovací období vypočítají ve výši maximálně jedné dvanáctiny dodávek a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období…“

    Takže při odsouhlasení způsobu shromážděním prostor spatřuji opravdu veliký, natož pro případ úvodního příspěvku, kde sám autor přiznává velký nedoplatek na vodě v roce předchozím.

    Vložil Helena Ševčíková, 21. Srpen 2011 - 18:42

    Vážený pane,
    pokud jste vlastník bytové jednotky, tak si zálohy určíte sám.

    Vložil penik, 21. Srpen 2011 - 18:48

    Což zpravidla není pravda.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".