Nahrávejte si průběh shromáždění

Vložil lake, 22. Březen 2015 - 1:03 ::

Pojistkou proti falšování zápisu či jiným nepravostem v průběhu shromáždění může být zjevné či skryté pořizování zvukové nahrávky. Nahrávka zaznamená i to, co by se v oficiálním zápisu neobjevilo: urážky, výhrůžky, zastrašování, skupinový psychologický nátlak, zesměšňování, poskytování nepravdivých informací, odmítnutí udělit vlastníkovi slovo v diskusi k projednávanému bodu programu, odmítnutí nechat vlastníka podepsat se do prezenční listiny (ano, i takový kuriózní případ zde byl popsán).

Zde se diskutovalo o tom, zda při skrytém nahrávání jde o jednání přípustné či nikoliv. Buďte bez obav: Nejvyšší soud již dříve dovodil, že projevy osob při obchodním jednání či během pracovní schůze nepatří mezi projevy osobní povahy. Neuplatní se tedy ochrana projevů osobní povahy podle zákona o ochraně osobních údajů. Psalo se o tom zde: http://www.portalsvj.cz/…+Cdo+64/2004.

Totéž potvrdil Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14 http://kraken.slv.cz/II.US1774/14. Šlo sice o pracovně-právní spor, ale úvahy Ústavního soudu o ochraně slabší strany se dají obecně použít i pro případ sporu vlastníka jednotky se SVJ – právnickou osobou.

Soudím tedy, že skryté nahrávání je přípustné. Takovou nahrávku je možno použít i jako důkaz v soukromoprávním sporu. Získáte kladivo na šmejdy! A navíc se při nahrávání budete cítit jako agent 007 …

V souzeném případě si pracovník skrytě pořídil dvě zvukové nahrávky: jednu z pracovní porady v zaměstnání, druhou z individuálního rozhovoru s nadřízeným. Obě nahrávky soudy odmítly jako důkaz v pracovně-právním sporu. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud a ten mu dal ve věci obou skrytých nahrávek za pravdu.

Citace z nálezu II. ÚS 1774/14

Dle dosavadní praxe civilních soudů tak v otázce posuzování přípustnosti záznamu hovoru fyzických osob, jenž je záznamem projevů osobní povahy hovořících osob, jako důkazu v řízení před soudy převládá názor, podle nějž lze takové záznamy zásadně použít jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem hovoru. V nyní projednávané věci, kdy v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru nebyly obecnými soudy připuštěny stěžovatelem předkládané audiozáznamy jako důkazy jeho tvrzení, však Ústavní soud dospěl k jinému závěru. Dle názoru Ústavního soudu nelze v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru důkazy uvedeného typu, jsou-li předkládány zaměstnancem jako žalobcem, odmítat s pouhým odkazem na to, že se jedná o projevy osobní povahy hovořících osob. (…)

K tomu Ústavní soud uvádí, že v jeho judikatuře již proběhla konstitucionalizace ochrany slabší smluvní strany jako principu ústavněprávního významu, jímž se orgány veřejné moci mají v aplikační praxi povinnost řídit [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 2164/10 ze dne 1. 11. 2011 (N 187/63 SbNU 171), dále viz např. nálezy ve věci sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 i sp. zn. III. ÚS 562/12 ze dne 24. 10. 2013]. (…)

V projednávané věci Ústavní soud považuje za zjevně absurdní, že by měl v naznačeném konfliktu chráněných zájmů převážit zájem na ochraně soukromí svědka N. V., který na skryté audionahrávce dle přepisu založeném ve spise nepronášel nic osobního, ale toliko informace mající zásadní význam z hlediska pracovněprávních vztahů stěžovatele. Přístup krajského soudu považuje Ústavní soud za projev krajního formalismu ve vztahu k důkazům předkládaným zaměstnancem, který usiluje o soudní ochranu proti svévoli zaměstnavatele. 

Ústavní soud považuje za vhodné poukázat na právní názor vyjádřený v judikatuře Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 11. 5. 2005 ve věci sp. zn. 30 Cdo 64/2004), podle nějž hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či jiné veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy; důkaz zvukovým záznamem takového hovoru proto není v občanském soudním řízení nepřípustný. Stěžovatel již v řízení před obecnými soudy namítal, že jeho rozhovor s N. V. byl pracovní, což bylo nepřímo potvrzeno i výpovědí N. V. (…) kdy sám N. V. vypověděl, že se stěžovatelem byl pouze ve vztahu pracovním. V takovém případě není možno domáhat se ochrany podle ustanovení § 12 občanského zákoníku; takový projev nepožívá výše uvedené ochrany, neboť se nejedná o projev osobní povahy. 

I pokud by však uvedená audionahrávka obsahovala projevy osobní povahy N. V., který si nebyl vědom, že by byl nahráván, převáží v nyní projednávaném případě ochrana práva stěžovatele na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny. Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit. Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale hodnoceno po stránce sociálně etické šíří ve společnosti atmosféru podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry. Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (…). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci. 

Obecné soudy postupem, kdy nepřipustily jako důkaz stěžovatelem navrhovanou audionahrávku rozhovoru mezi stěžovatelem a členem zahraničního vedení vedlejšího účastníka, způsobilou zcela zásadně ovlivnit skutková zjištění v projednávané věci, tzn. přispět k objasnění skutečného důvodu výpovědi z pracovního poměru, nedůvodně upřednostnily právo na ochranu osobnosti této nahrávané osoby, do nějž bylo navíc v daném případě zasaženo jen nepatrnou měrou (připadá-li zde tento zásah vůbec v úvahu), před právem na spravedlivý proces stěžovatele. (…)

Ústavní soud proto postupoval dle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2012 č. j. 15 Co 319/2008– 270 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2014 č. j. 21 Cdo 1334/2013– 314 zrušil.

V Brně dne 9. prosince 2014

Jiří Zemánek předseda senátu

O přípustnosti nahrávání průběhu schůze se vyjádřil již Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 64/2004 a Ústavní soud zde tento právní názor potvrzuje. Nové je to, že ÚS přiznává legitimitu také skrytému nahrávání rozhovoru mezi dvěma osobami. Podmínkou je, aby nešlo o rozhovor pouze o záležitostech osobní povahy a aby cílem nahrávání byla ochrana ústavou chráněného práva, přičemž důkazy nelze opatřit jiným běžným postupem.

Z uvedeného plyne, že vlastník jednotky si může bez obav skrytě nahrávat jak průběh shromáždění, tak i rozhovory „mezi čtyřma očima“ (s členy výboru, s pracovníkem smluvního správce, s účetní, …) o záležitostech jeho práv a povinností vlastníka jednotky. Nahráváním neporušuje žádný právní předpis. 

Podle okolností může být taková nahrávka později použita jako důkaz v soudním sporu.
----------------------------------------------------------------------------

Aby nedošlo k omylu, pro úplnost uvádím:
Podle mého názoru si vlastník může samozřejmě nahrávat průběh shromáždění otevřeně. Nemusí se uchylovat ke skrytému nahrávání. A domnívám se, že mu v tom nemůže nikdo z přítomných zabránit. Ze shromáždění se tak jako tak pořizuje zápis, takže stejné právo je nutno přiznat každému účastníku shromáždění. Při tom je pouze na jeho úvaze, zda si zápis pro vlastní potřebu pořídí jako zvukovou nahrávku, či videozáznam, či stenografický záznam, či písemný záznam.

lake

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Pub (bez ověření), 23. Březen 2015 - 15:25

    Lake myslíte, že nahrávání ať tajné nebo veřejné může mít vliv na obsah listin shrnující to, co se odhlásovalo, pokud se jeví že obsah zápisu je jiný než lze slyšet na audio, či je nepřesný?

    Protože pokud ne, pak nevidím moc účelné si „něco nahrávat“. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že udělat přepis 1 hodiny záznamu trvá při doslovném přepisu min. 2 další hodiny. A je nutné činit přepis neprodlenně, jinak se ztratí informace o tom kdo a co řekl nebo kdo a koho přeřvával či atakoval. Po delší době je velmi problematické určit z nahrávky co a jak bylo řečeno, hlasováno a odsouhlaseno.

    Pokud dále nečiní přepis osoba, která přímo byla účastna session a zná i po hlase všechny přítomné křiklouny a trotly, pak stojí přepis za starou belu.


    Také se domnívám, že lze dělat audio a video nikoli skrytě, jenže bych opravdu chtěl vidět kdo bude na svoje náklady toto dělat. Pokud vše funguje jako v kibucu, tak není třeba nějaké záznamy dělat. Pokud to nefunguje resp. funguje jako v každém debilním SVJ, pak jsou záznamy veřejné důležité ale důležitější je, co ukazují záznamy skrytě.

    Lake, kolikrát se u Vás v SVJ použilo audio či video zaznamenávání a s jakým výsledkem?

    Vložil lake, 22. Březen 2015 - 10:56

    Ústavní soud se v nálezu zmínil o „dovolené svépomoci“. Ta je upravena v NOZ takto:

    89/2012 Sb. § 14 Svépomoc
    (1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.
    (2) Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.

    Z uvedeného je zjevné, že vlastník si může ke svému právu pomoci sám. Například tak, že zajistí důkaz pro soud. Nemusí se tedy jednat o případ krajní nouzepodle § 2906 NOZ, ani o „významný občanskoprávní vztah“, který zmínil Ústavní soud.

    lake

    Vložil Petr, 22. Březen 2015 - 18:01

    Čím nahrát 90 minut ? Možná něčím z berslevu.cz. Již jsem několik reklam dostal do emailu.

    Vložil Vlastník jednotky (bez ověření), 17. Květen 2015 - 12:00

    „něčím z berslevu.cz. Již jsem několik reklam dostal do emailu.“

    Zrovně jsem vracel čínské nefunkční padělky elektroniky objednané ze slevového portálu.

    Vlastník jednotky

    Vložil P_V (bez ověření), 22. Březen 2015 - 18:39

    Dneska snad každý telefon má funkci diktafonu.

    Vložil RadekV, 22. Březen 2015 - 20:27

    V tom případě doporučuji otestovat předem. Některé jsou pro nahrávku z prostoru dost nepoužitelné.

    Vložil tazatel jaryn, 22. Březen 2015 - 9:08

    Osobně nemám nic proti nahrávání jelikož zastávám myšlenku , že nejvyšší orgán SVJ je shromáždění a výbor plní pouze jeho rozhodnutí a pracuje podle stanov. Z mojeho pohledu a zkušeností by to bylo výhodné pro výbor nahrávat a pak pouštět šmejdům vlastníkům jak mění názory jak jsou nezodpovědní a bez zájmu.

    Vložil Petrpredseda, 22. Březen 2015 - 10:07

    Co je psáno, to je dáno. Pokud se zápisem nesouhlasíte – můžete sepsat stížnost a požádat o doplnění zápisu. V případě, že neuspějete – na příštím shromáždění chtějte bod zlepšení činnosti představenstva družstva / výboru SVJ a vše prodiskutujte.

    Sám jsem nebyl se zápisy spokojen a tak se vždy přihlásím a po odsouhlasení píšu zápis JÁ.

    Petr

    Vložil §§ (bez ověření), 22. Březen 2015 - 13:24

    Ve stanovách má být popsané, jaké má vlastník práva, jak může prosazovat svá práva, jak se může bránit, jaké má pravomoci a kompetence. Stížnost tam tedy zatím nikde uvedena nebyla. Leda, že by si vlastník stěžoval sám na sebe u sebe. To doporučuji především, třeba to pomůže.

    Vložil Vlastiks, 22. Březen 2015 - 9:38

    Také lze posoudit jak si Výbor upravil zápis. .. ale jen v případě že Výbor umožní seznámení se zápisem. ":?(

    Vložil tazatel jaryn, 22. Březen 2015 - 19:26

    Vlastiks – ale co to píšeš? Výbor nejsou žádní bozi. Výbor se chová tak jak jim to umožní vlastníci a na to mají dva nástroje : stanovy a rozhodnutí shromáždění. Pokud si výbor tzv. dělá co chce tak zase je to jenom problém vlastníků . Výbor je odvolatelný a ti co ho kritizují by měli nastoupit na místo členů kritizovaného výboru.Nebo se mýlím???

    Vložil Vlastiks, 5. Duben 2015 - 14:16

    Výbor si volí zvedači rukou, kterým je vše dobré, pokud se po nich nechtějí peníze, a rabuje se jen fond oprav. Teprve pak nastane problém. U nás je to právě aktuální.

    Vložil JesMes (bez ověření), 22. Březen 2015 - 19:46

    Nemýlíte se, ale problém je jinde. Když máte v SVJ 60% důchodců, Ti vůbec netuší, co to jsou stanovy, že oni mají rozhodovat! Výbor vnímají jako ředitele a členy výboru mají za jeho náměstky.

    Vložil Vlastník nemovité věci (bez ověření), 23. Březen 2015 - 9:27

    Je zcela nerozhodné, je-li či není-li vlastník bytu důchodce. Nepotřebujete to ani vědět a neměl byste to zjišťovat. Taky budete důchodcem. Existují vhodnější a zdvořilejší označení, např. bývalou profesí.

    Vlastník nemovité věci Budoucí důchodce

    Vložil JesMes (bez ověření), 23. Březen 2015 - 10:30

    a vlastně vůbec netuším, co jste tím chtěl říci???

    Lopaticky – výbor ve většině SVJ cvičí s trpělivostí i právně vzdělaných lidí, a s důchodci si dělá co chce.

    Vložil anooooon (bez ověření), 23. Březen 2015 - 8:18

    JesMes, nezatracujte důchodce. V našem SVJ je členů důchodců 21%. Jj, těm nevědomým vlastníkům, nejen důchodcům, je potřeba i ty stanovy trochu vysvětlit, dá to práci.

    Ve tříčlenném výboru jsou u nás důchodci dva – fungujeme, troufám si říct, ke spokojenosti vlastníků.

    Hezký den Vám přeje člen výboru, důchodce :-)

    Vložil JesMes (bez ověření), 23. Březen 2015 - 10:32

    Nikoho nezatracuju, naopak chodím jako zmocněnec řešit jejich problémy, tak vidím, co si některé výbory SVJ dovolí, jedním slovem – šmejdi!

    Vložil Vlastník jednotky (bez ověření), 17. Květen 2015 - 11:55

    Pane JesMes,

    jakým způsobem je možné najít a oslovit osobu znalou, která je ochotna řešit problémy vlastníka jednotky bez právního vzdělání?

    Vlastník jednotky bez právního vzdělání, budoucí důchodce

    Vložil Vlastiks, 17. Květen 2015 - 10:48

    Jakou pomoc může „pouhý“ vlastník v nerovném boji s Výborem od aktivity zmocněnce očekávat ? Lze uvést nějaké „případy“ ? Kde si lze zmocněnce opatřit ? Asi by se mi to hodilo, a podle toho co si tu čtu, tak nejen mě.

    Vložil Anooon (bez ověření), 23. Březen 2015 - 11:33

    JesMes, ani jsem nemyslela, že bude nějaká reakce na můj příspěvek, o to víc jsem nechtěla na případný příspěvek reagovat.

    Ani tak mi opravdu nevadí termín důchodce, ale, ruku na srdce, „zmocněnče“, nejsou vlastníci stejní, bez ohledu na to, zda-li je pracovně aktivní nebo pobírající starobní důchod? Někteří se prostě o svoje vlastnictví zajímají, někteří nikoliv.

    Ale, co mě zaujalo ve Vaší reakci, je Vaše funkce „zmocněnce, chodícího řešit jejich problémy“. Ještě jsem se s takovou funkcí (ani termínem) nesetkala. O co prosím jde? To děláte dobrovolně z čistého přesvědčení o dobré blaho ve prospěch vlastníků-důchodců v boji proti výborům-šmejdům nebo za úhradu?

    Případně poraďte, nějakou kačku bych si ráda k důchodu přivydělala :-)

    Tentokrát děkuji za odpověď, omlouvám se, že anooon

    Vložil Takyjedenvlastník (bez ověření), 23. Březen 2015 - 12:09

    anooon,tak si občas pusťte televizi,tam se dozvíte věcí!

    Vložil JesMes (bez ověření), 23. Březen 2015 - 12:02

    Vy jste se nikdy nesetkala s termínem „Obecný zmocněnec“?

    :-):-)

    Vložil Anooon (bez ověření), 23. Březen 2015 - 12:44

    JesMes, přiznávám se, nesetkala :-(

    Nicméně jsem na netu vyhledala, že „Zastupování obecným zmocněncem je navíc v rámci soudního řízení konstruováno jako „jednorázové“ či výjimečné, protože podle § 27 odst. 2 občanského soudního řádu soud nepřipustí zastoupení účastníka řízení osobou, která jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně. Kromě toho může být takové zastupování posuzováno podle § 251 trestního zákoníku i jako trestný čin neoprávněného podnikání, je-li provozováno ve větším rozsahu“.

    Tedy zřejmě máte praxi pouze z případu jednoho.

    Nicméně, naše debata je pro ostatní účastníky portálu nepodstatná a nepřínosná, tedy ji ukončíme, myslím souhlasíte.

    Vložil JesMes (bez ověření), 23. Březen 2015 - 13:10

    Jestli jste ve výboru SVJ tak chudáci majitelé, protože překrucujete i paragrafy a to samozřejmě musím komentovat. Zde je přesná citace: Dle § 27 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodnout, že zastoupení obecným zmocněncem nepřipouští, jestliže zástupce „zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně“.

    Mimochodem, úplně Vám unikl i fakt, že obecný zmocněnec si nenárokuje honorář – odměnu, tedy se nejedná o soustavnou výdělečnou činnosti v oblasti poskytování právních služeb mimo výkon advokacie tedy paragraf který zmiňujete § 251 trestního zákoníku i jako trestný čin neoprávněného podnikání, je-li provozováno ve větším rozsahu“.

    je v tomto neúčinný. Finíto.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".