Jak se vypočte cena za společnou spotřebovanou teplou vodu?
Dobrý den, mám dotaz ohledně výpočtu ceny teplé vody, která je společná – kohoutky jsou ve spol. prostorech (např. na úklid apod.). Máme vlastní kotelnu, kde si připravujeme teplou vodu. Chápu, že náklady za společnou teplou vodu nese SVJ a že se počítají podle naměřené hodnoty na vodoměru. Není pro mne problém vypočítat cenu studené vody potřebné k přípravě teplé vody. A není pro mne problém spočítat spotřební složku nákladů na ohřev TV. Ale jak mám spočítat základní složku (předpokládám, že podle m2 společných prostor je to nesmysl)? Nebo se to počítá nějak úplně jinak? Dá se to nějak upravit vnitřním předpisem SVJ? Případně dá se upravit, že se tato spotřeba prostě zanedbá? (Ročně je to max. 1 m3 vody.) Děkuji.
- „… není pro mne problém spočítat spotřební složku nákladů na ohřev TV. Ale jak mám spočítat základní složku …“
Počítáte to nesprávně.
Neuvědomujete si, že se nejedná o náklad na službu spojenou
s užíváním bytů. Proto tento náklad nevchází do rozúčtování služby
„poskytování teplé vody“ podle zákona 67/2013 Sb.. Mohlo by se jednat
o součást nákladu na službu „úklid společných částí“.
Podle §2/1/b totiž platí, že příjemcem služeb je vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Z uvedeného plyne, že SVJ (které zajišťuje v domě služby) nepatří podle definice mezi příjemce služeb a proto se neúčastní rozúčtování nákladů na služby.
Obdobně (a nesmyslně) zákon upravuje vytápění společných prostorů domu: Tento náklad SVJ nehradí, a zákonodárce se tváří jako by ani neexistoval. Zákon o hospodaření energií dokonce vůbec nepožaduje, aby ve společných prostorech byly nainstalovány indikátory na radiátorech !!! Ani ve Vašem domě tam indikátory nemáte.
Recept jak z toho zmatku ven je jednoduchý.
Před rozúčtováním služby oddělte náklad vynaložený na jiný účel a pouze zbytek se pak rozúčtuje příjemcům služby „poskytování teplé vody“. Výše nákladu na jiný účel (nejspíše na poskytování služby „úklid“) se určí odhadem. Možno i kvalifikovaným odhadem s pomocí soudního znalce, jak Vám už napsal „Znalec. (bez ověření)“.
Přesně tento postup byl obsažen v § 3 (zrušené) vyhlášky č. 372/2001 Sb.:
|
372/2001 Sb. (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli. |
Justitianus
Nevím zda jsem pochopil popisovaný stav. Jste si jist, že spotřeba je max. 1 m3 /rok ? Zanedbat (t.j. asi přejít mlčením) spotřebu na společném odběrním místě ? Neuvedl jste, jak spotřebu rozpočítáváte doposud (pokud nejde o novou situaci v tomto roce).
Dobrý den, ano, pochopeno to bylo dobře. Ano, spotřeba je dejme tomu max. 1 m3 (víme ze společného vodoměru pro teplou vodu napojeného na kotelnu – rozdíl součtů poměrných vodoměrů v bytech a tohoto „hlavního“ je velmi malá – do 1 m3). Ano, „přejít mlčením“ – prostě rozpočítat teplou vodu jen na byty podle poměru podlahové plochy, resp. náměru na vodoměrech. Jak to děláme dosud není důležité, mne zajímá, jak se to teoreticky dělá správně podle předpisů. (Doteď se to myslím rozpočítává na SVJ, ale podle dost podivného klíče.) Jde mi o to, kdybych to chtěl za výbor dělat dobře (= podle předpisů) a dal k tomuto místu vodoměr (který by tam měl být), tak jak to pak napočítat. U studené vody je to snadné, ale u té teplé nevím tu základní složku na ohřev…
Poslední komentáře