- „… není pro mne problém spočítat spotřební složku nákladů na ohřev TV. Ale jak mám spočítat základní složku …“
Počítáte to nesprávně.
Neuvědomujete si, že se nejedná o náklad na službu spojenou
s užíváním bytů. Proto tento náklad nevchází do rozúčtování služby
„poskytování teplé vody“ podle zákona 67/2013 Sb.. Mohlo by se jednat
o součást nákladu na službu „úklid společných částí“.
Podle §2/1/b totiž platí, že příjemcem služeb je vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Z uvedeného plyne, že SVJ (které zajišťuje v domě služby) nepatří podle definice mezi příjemce služeb a proto se neúčastní rozúčtování nákladů na služby.
Obdobně (a nesmyslně) zákon upravuje vytápění společných prostorů domu: Tento náklad SVJ nehradí, a zákonodárce se tváří jako by ani neexistoval. Zákon o hospodaření energií dokonce vůbec nepožaduje, aby ve společných prostorech byly nainstalovány indikátory na radiátorech !!! Ani ve Vašem domě tam indikátory nemáte.
Recept jak z toho zmatku ven je jednoduchý.
Před rozúčtováním služby oddělte náklad vynaložený na jiný účel a pouze zbytek se pak rozúčtuje příjemcům služby „poskytování teplé vody“. Výše nákladu na jiný účel (nejspíše na poskytování služby „úklid“) se určí odhadem. Možno i kvalifikovaným odhadem s pomocí soudního znalce, jak Vám už napsal „Znalec. (bez ověření)“.
Přesně tento postup byl obsažen v § 3 (zrušené) vyhlášky č. 372/2001 Sb.:
|
372/2001 Sb. (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli. |
Justitianus
Poslední komentáře