Jak je to se stanovením výše úhrady do fondu oprav u bytů se šikmími stropy?
V mém půdním bytě mám na značné části snížené stropy.Dvě místnosti jsou navíc nebytové, kde jen nepatrná část má výšku 230 cm. Přesto platím do fondu oprav podle m2 bytu. Zdá se mi to nespravedlivé.Ostatní spoluvlastníci, kteří užívají plnohodnotný byt se světlou výškou 270 cm se nechtějí o snížení úhrady dohodnout. Je nějaká cesta jak se domoci spravedlivějšího řešení.
Pane Břehovský,
- Bytem ve smyslu ZoVB je „… místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“.
- Podlahovou plochou bytu je „… podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu“.
Z uvedeného je zřejmé, že žádné stropní šikminy se při výpočtu podlahové plochy místností neuplatní. Netuším co míníte označením „nebytové místnosti“. Jestliže jde podle kolaudačního rozhodnutí Stavebního úřadu o místnosti určené k bydlení a ty jsou zároveň podle Prohlášení vlastníka budovy ve Vašem vlastnictví, pak jde nepochybně o bytové místnosti a započítávají se do podlahové plochy Vaší jednotky.
Zákon je chybně formulovaný v tom, že u příslušenství bytu používá pojem vypůjčený z § 121 odst. 2 ObčZ, který ovšem nerozeznává příslušenství bytu ve vlastnictví vlastníka bytu od příslušenství bytu, které je společnou částí domu. To druhé se do podlahové plochy bytu podle ZoVB nezapočítává. Formulace použitá v ZoVB je tedy vadná.
lake
Nebytovou místností jsem mínil atelier a sklad. Mám tuto logickou úvahu: Některé SVJ při výpočtu úhrad do fondu oprav započítávají sklepní kóje 50% své plochy. Proč by se SVJ nomohlo rozhodnout započítávat například plochy bytu, kde je světlá výška například nižší než 1,5 m podobným snižovacím koeficientem. Je nepochybné, že společné konstrukce t.j. obálka půdního bytu je mnohem menší než u standardního bytu. Také užitná hodnota je rozdílná. Myslím, že zákonodárci se nechtějí trápit složitostmi a tak rozhodli šmahem. Chtěl bych inciovat změnu zákona. Co proto mám udělat?
Především: na správu domu nepřispíváte podle podlahové plochy svého bytu, ale poměrně podle velikosti svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§15, odst. 1). To je zásadní rozdíl. Vy jste si dobrovolně koupil určitý podíl na domě a tímto podílem musíte přispívat. To je základní zásada podílového spoluvlastnictví (týká se to i výše podílů z výnosů, váhy hlasů, náhrady způsobené škody, apod.). Jakým algoritmem byl váš podíl stanoven původním vlastníkem, je druhořadé. Je pravda, že podle současného zákona, původní vlastník žádnou volnost nemá, musí se řídit §8 ZVB. Autoři zákona to zdůvodnili tím, že se chystala masová privatizace obecních a družstevních bytů. Chtěli zavést jednoduchý a jasný způsob stanovení velikostí podílů a tím vyloučit libovůli úředníků. (Mohli ale stanovit jako kriterium objem místností místo podlahové plochy, to by váš problém řešilo).
Co se týče „obálky bytu“: dům má také základy, schodiště, výtahy, rozvody apod. To význam podílu vaší obálky na SČD nezanedbatelně snižuje.
Iniciovat změnu zákona snad ani nemusíte. Nejdřív si prečtěte návrh nového Obč. zákoníku. Jsou v něm některé revoluční změny týkající se velikosti podílů, které se již nebudou striktně odvozovat od velikosti podlahouvých ploch. Změna velikosti podílů bude možná za určitých okolností i zpětně (a to nejenom změnou velikosti podlahové plochy bytu jako dosud).
Pan Břehovský napsal: „Některé SVJ při výpočtu úhrad do fondu oprav započítávají sklepní kóje 50% své plochy.“
Za prvé: SVJ nemá žádný „fond oprav“ a nic na něj tedy nevybírá. Pletete si to s družstvy a jejich fondem oprav, který se plní z nájemného za družstevní byt. Účetně jde o rezervní fond, tvoří se z vlastních zdrojů družstva a nemá charakter zálohy.
Za druhé: Sklepní kóje nejsou vůbec místnostmi, jde pouze o část společné místnosti domu, jejíž plochu nelze přičíst do podlahové plochy bytu. Nelze samozřejmě vyloučit, že v konkrétním domě se všichni písemně dohodli na placení záloh na správu jinak nežli podle velikosti spoluvlastnických podílů (§ 15 odst. 1 ZoVB).
V tom případě mohou nějak zohlednit i společné prostory ve sklepě, společné místnosti ve výhradním užívání, společné balkony či lodžie přístupné výhradně z bytů. I ve Vašem případě by muselo jít o dohodu všech. Jediná zákonná úleva, kterou máte, je platba nižší základní složky u nákladů za vytápění.
lake
Za prvé: Když piši „fond oprav“ myslím tím částku, která na účtu SVJ vzniká z příspěvků členů společenství jako náklady spojené se správou domu a pozemku. O sklepních kójích Za druhé: Pouze jsem psal o algoritmu výpočtu.
Jinak děkuji za jiskřičku naděje, že se lze se spoluvlastníky domluvit na korektnějším řešení příspěvků na správu domu a pozemku. Škoda jen, že nemám podporu v zákoně.Něco by se s tím mělo dělat. Dříve se do plochy bytu nezapočítávala plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.
Myslim, ze se pocita jako obytna, podlahova plocha s vyskou alespon 120 cm. Nekdo jiste doplni nejakou vyhlasku, ze ktere to plyne.
Jakmile jsem zjistil pravopisnou chybu ve slově „šikmý“, vznesl jsem dotaz na spráce jak mám chybu opravit. Ten mne upozornil na to, že jsem zadal dotaz jako neregistrovaný a že chyba nelze opravit. Požádal mne, abych svůj veřejný dotaz, kde se ptám na možnost odstranění chyby smazal, což následně udělám. Doufám, že se mi to povede.
Norma „Obytné budovy“ označuje sklad a místnost pro domácí práce ( a tedy asi i ateliér) jako příslušenství bytu. Obytná místnost je místnost o ploše alespoň 8 m2, která má denní osvětlení okny a která je přímo větratelná okny a je vybavena zařízením pro dodatečné větrání.V mém případě obě místnosti takové jsou, takže se dodatečně omlouvám za chybné označení „nebytové místnosti“. Domnívám se že názor,že plocha bytu s výškou nižšší jak 1,2 m se nezapočítává do plochy bytu,je názor chybný. Toto možná platilo dříve. Dnes se započítávají všechny plochy bytu.Norma pouze říká,že místnost se zkosenými stropy musí mít alespoň 50% s výškou 1,3m. Toto ustanovení norma říká v kapitole „Obytné místnosti“. V kapitole „Příslušenství bytu“ nic takového není.
Poslední komentáře