HC-A teplo Ing. Otakara Černého
Pokusme se zde zjistit, jak funguje HC-A teplo Ing. Otakara Černého aneb tlustá trubka platí víc. Je-li trubka tlustší 5×, zaplatí za jinak stejných podmínek 5× více, je tomu tak? Není.
Povrchová plocha jakéhokoliv topného tělesa je jedním z hlavních parametrů pro topný výkon tohoto tělesa. A zkuste se svými teoriemi vylézt z anonymity.
Ono se to také spravedlivě spočítat nedá. Záleží na chování uživatelů bytů. Pokud bydlí např.v nejvyšším patře teplomilný vlastník, který vůbec topení nevypíná, pak jsou trvale vyhřívány stoupačkami všechny nižší byty. Jinak to bude v případě, že vlastník v nejvyšším patře nebo i nižších patrech často topení vypínají, protože se např. v domě málo zdržují. Byt pod ním i byty v nižších patrech pak budou vytápěny stoupačkou méně často než v případě prvním.
Také postup p. Černého, kdy přiděluje finanční kompenzace bytům, které bezprostředně přiléhají k nedostatečně vytápěným bytům není úplně spravedlivý. V zateplených domech se teplota rychle vyrovnává mezi byty, takže na vytápění nedostatečně vytápěných bytů se nepodílejí jen sousední byty, ale i další byty.
K prvnímu odstavci: Na zdokonalování programu průběžně stále pracuji, tak jako jiní vývojáři. Zatím se tento problém dá řešit s rozúčtovatelem tak že do Vstupních hodnot zadá u dotčených bytů přiměřeně menší rozměry stoupaček.
Ke druhému odstavci: Fáma, že na vytápění nedostatečně vytápěných bytů se nepodílejí jen sousední byty, ale i další byty, je v naprostém rozporu s fyzikálními zákony.
Když budu sousedit s nevytápěným bytem a svůj byt si svými radiátory vytopím na normální průměrnou teplotu, tak se další přenos tepelných ztrát zastaví a můj další soused již žádnou újmou na teple netrpí, pokud samozřejmě rovněž topí normálně. Přestup tepla mezi byty je totiž podmíněn teplotním rozdílem!!!!
To se jen o úspory nákladů na vytápění takového bytu dělí „spravedlivě“ všichni příjemci služeb v domě, zatímco skutečné doplňování tepla do tohoto bytu zajišťují chtě nechtě, na svůj úkor, pouze nejbližší slušní sousedé tohoto bytu.
Z toho je také patrné, kdo na takovém překrucování fyzikálních zákonů a navazujícím svérázném výkladu spravedlnosti může mít největší zájem.
Rozúčtovatelé pak mají velmi usnadněnou práci a nemusejí se starat o zdokonalení rozúčtovací metody.
Napsal jste:
„Když budu sousedit s nevytápěným bytem a svůj byt si svými radiátory vytopím na normální průměrnou teplotu, tak se další přenos tepelných ztrát zastaví a můj další soused již žádnou újmou na teple netrpí, pokud samozřejmě rovněž topí normálně. Přestup tepla mezi byty je totiž podmíněn teplotním rozdílem!!!!“
Napsal jste když …, ale praxe je úplně jiná. Když nejsem doma a můj byt je ochlazován nevytápěným bytem, tak nevytápím byt na průměrnou teplotu (byl bych hloupý, raději topení ztlumím, nebo vypnu) a pak samozřejmě přenáším vyrovnání teplotních rozdílů na mé sousedy, přesto budu podle vašeho výpočtu zvýhodněn já a nikoliv už moji sousedé. Takže nejde o žádné překrucování fyzikálních zákonů, ale na vyvrácení vašich tvrzení o spravedlnosti vyúčtování podle vaší metody.
Tuto reakci jsem čekal, protože je taky běžná. To je ovšem přenesení stejné situace o byt dál.
Když budete svůj byt vytápět jen málo nad dolní limit, tj. nad hranici 80 % průměru, dostanete od nevytápěného bytu jen menší podíl na jeho úsporách. Pokud ale budete vytápět také podlimitně:
- nemůžete z úspor od nevytápěného souseda obdržet nic a váš díl od něho se rozúčtuje mezi ostatní byty v domě (v té míře, jak sami vytápějí nadlimitně),
- váš další soused, pokud již vytápí nadlimitně, dostane svůj podíl na vašich úsporách z podlimitního vytápění.
Pro fyziku ani pro můj program to není žádný problém.
Ti co vypínají přes den topení, protože jsou mimo byt, se nachávají vytápět od sousedů, ale vůbec nemusí mít podprůměrné náměry. Prostě až se vrátí domů a v So a Ne topí naplno a užívají si nadrůměrných teplot anebo hodně větrají (kuřáci). Celkově pak budou mít průměrné náměry a obdrží kompenzaci od případného netopícího souseda, přestože sami často vypínají topení a nechávají se vytápět od sousedních bytů.
V celkovém součtu za topnou sezónu a hlavně v porovnání s náklady v ostatních bytech metodou HC-A se to každopádně projeví a spravedlivě zhodnotí! Buďte bez obav.
Tak jednoduché to s tím vyrovnáváním tepla mezi místnostmi to není. Pokud je z některé místnosti teplo odvětráváno rychleji, nebo pokud jsou stěny masivně ochlazovány, tak teplota v této místnosti postupně klesá. V prvé řadě dochází k výměně tepla mezi místnostmi samotného bytu zejména tam, kde jsou dveře pootevřené, případně odstraněné. Též některé dveře netěsní, zejména když nemají prahy. Jen tak mimochodem – už jste si nechali dělat termovizní snímky domu při teplotě pod 15 stupňů?
A taky zde shrňme předpoklady: Trubka, na niž si mohu sáhnout, vytápí. Trubka pod omítkou nevytápí. To je fyzika. Někdo snad nesouhlasí?
A co topné rozvody v podlaze (i zabetonované) nebo ve stěnách? Takové topné rozvody mají jen menší měrný topný výkon, omítka je určitou tepelnou izolací. Se svými výklady fyziky se raději moc neholedbejte, nebo aspoň zveřejněte své pravé jméno a adresu.
Poslední komentáře