Důležitý důvod dle Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017

Vložil Pavel, 19. Červenec 2017 - 7:58 ::

// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ 08.06.2017

http://profipravo.cz/index.php…

Důležitý důvod k přezkumu usnesení shromáždění vlastníků jednotek

I. Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků jednotek bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.

Ačkoli nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v citovaném ustanovení, proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

II. Otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017

_____________­________________________­________________________­____________________

Kluci soudcovský netuší, že SVJ většinou nemají „fond oprav“. A pokud ho mají, tak se do něho nepřispívá, ale tvoří se ze zisku.

Zajímavá je úvaha, že malá retroaktivita není retroaktivita.

Hezký den!

  • Judikáty
  • NS

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Aloisie (bez ověření), 19. Červenec 2017 - 13:39

Nechápu, proč zákonodárce jednoduše nenapíše do občanského zákoníku:

Rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek platí tak, jak je zapsáno v zápise. Soudní přezkum je vyloučen.

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Červenec 2017 - 14:06

protože zákonodárce měl jasný umysl, aby soudní přezkum rozhodnutí BYL umožněn, neboť na tom je postaven právní stát.

zákonodárce do důvodové zprávy k § 1221 napsal Ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd..

a proto dle tria Ferák/Dýšková/Brzo­bohatá se ustanovení o spolku týkající se neplatnosti rozhodnutí (§ 258) neužijí?!?

a takhle my si tady žijeme.

Vložil K.L.F. (bez ověření), 22. Červenec 2017 - 11:15

„zákonodárce měl jasný umysl, aby soudní přezkum rozhodnutí BYL umožněn“

Bohužel nikoliv. Zákonodárce soudní přezkum jasně vyloučil, pokud nejde o důležitou záležitost, resp. pokud nejde o důležitý důvod, přičemž výklad ponechal na soudu. Nelze se divit, že za daných okolností soud provedl výklad tak, aby měl co nejméně práce a věcmi se meritorně nemusel zabývat.

Toto předběžné zkoumání důležitosti věci je protiústavní. Žaloby o zaplacení 1 Kč jsou projednány.

Vložil K.L.F. (bez ověření), 22. Červenec 2017 - 10:35

„zákonodárce do důvodové zprávy k § 1221 napsal Ustanovení o spolku se uplatní v případech, kdy z ustanovení vlastníků nevyplývá něco jiného. Půjde zejména o ustanovení týkající se postupu při svolávání shromáždění k zasedání, o průběhu zasedání, o zápisu ze zasedání, o neplatnosti rozhodnutí atd..“

Lze číst i jinak než uvádíte. Opsala jste to přesně?

Vložil zdeseny clen SVJ, 19. Červenec 2017 - 13:29

Ohledně výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu bych rozhodně neházel flintu do žita a nevzdával se. Podle mého názoru toto rozhodnutí a stávající judikatura v dlouhodobém horizontu neobstojí.

Je úkolem státu, aby zabezpečil právo na přístup k soudu v případě, kdy není někde dodržován zákon. (a zákon požaduje i dodržování stanov).

český stát už několikrát v tomto prohrál u ESLP.

viz Kolhofer Minarik versus Česká republika, odstavec 90:

90. Soud připomíná, že článek 6 odst. 1 Úmluvy zakotvuje „právo na soud“, jehož součástí je právo na přístup k soudu, tj. právo zahájit řízení před soudem v občanskoprávních věcech (Osman proti Spojenému království, 28. října 1998, § 147, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-VIII).

Možnost předložit věc soudu však sama o sobě nenaplňuje všechny požadavky tohoto ustanovení. Je také třeba prokázat, že míra přístupu poskytovaná vnitrostátními právními předpisy byla dostatečná k tomu, aby jednotlivci zajistila „právo na soud“ se zřetelem k principùm demokratického právního státu (Petkoski a ostatní proti „bývalé jugoslávské republice Makedonii“, è. 27736/03, § 40, 8. ledna 2009, který dále odkazuje na Ashingdane proti Spojenému království, rozsudek ze dne 28. května 1985, série A è. 93, § 57). Článek 6 odst. 1 Úmluvy navíc zaručuje právo na přístup k soudu, které zahrnuje nejenom právo na zahájení řízení, ale také právo na „rozhodnutí“ sporu soudem. Jak je uvedeno v judikatuře Soudu, „bylo by iluzorní, kdyby vnitrostátní právní systém smluvní strany umožňoval jednotlivci podat civilní žalobu u soudu, aniž by bylo zaručeno, že o věci bude rozhodnuto pravomocným rozhodnutím v rámci soudního řízení. Bylo by nepředstavitelné, že by článek 6 odst. 1 Úmluvy detailně popisoval procesní záruky pro strany – řízení, které je spravedlivé, veřejné a rychlé –, aniž by stranám zaručil pravomocné rozhodnutí jejich civilního sporu“ (Petkoski, viz výše, a Multiplex proti Chorvatsku, è. 58112/00, §§ 44 a 45, 10. července 2003).

„Právo na soud“ zároveň není právem absolutním a připouští jistá omezení, neboť samotná jeho povaha vyžaduje právní úpravu na úrovni státu, který má v tomto ohledu určitý prostor pro uvážení. Taková omezení ovšem nemohou vyloučit nebo omezit přístup osoby k soudu takovým způsobem nebo v takové míře, že by došlo k zásahu do samotné podstaty tohoto práva (Edificaciones March Gallego S.A. proti Španìlsku, 19. února 1998, § 34, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-I). Krom toho zásada právního státu a pojem spravedlivého řízení, které jsou zakotveny v článku 6 odst. 1 Úmluvy, zakazují jakékoliv zasahování zákonodárce do výkonu spravedlnosti, které by mělo za cíl ovlivnit soudní rozhodování sporu (Stran Greek Refineries a Stratis Andreadis proti Řecku, rozsudek ze dne 9. prosince 1994, série A è. 301-B, § 49).

http://portal.justice.cz/…2/MS/ms.aspx?…

ESLP hledat 001–160970

https://zpravy.aktualne.cz/…icle:717638/

http://www.elaw.cz/…-spolecnosti

http://www.usoud.cz/…e-republice/

Máme za to, že prostě není možné upírat vlastníkům jednotek právo dovolávat se zrušení rozhodnutí pro jeho rozpor se zákonem a stanovami na základě toho, že se soud domnívá, že rozhodnutí není důležité. Důležitost je čistě subjektivní záležitost, kterou může posuzovat pouze ten, kdo se na soud obrací. A je pak věcí soudu, aby řešil soulad se zákonem a stanovami a nikoliv důležitost. Do té bohorovným soudcům tak nějak nic není, oni jsou tu od toho, aby posuzovali, dle paragrafu 258, zda rozhodnutí je v souladu se zákonem a stanovami.

Nezákonnost usnesení prostě nelze v právním státě přehlížet jen s odůvodněním, že jakémusi bohorovnému soudci to usnesení nepřipadá důležité.

Máme za to, že v ČR jsou dlouhodobě ve značné míře popírána práva vlastníků jednotek na přístup k soudu a to jen díky naprosté aroganci soudců.

A dovolání v tomto duchu už nám leží na Nejvyšším soudu, je ovšem otázkou, zda se jedinci na něm rozhodující budou schopni zamyslet a nedržet se dále nesmyslu co judikovali, či zda se odstranění protiústavní (a kolizní s článkem 6 úmluvy) diskriminace vlastníků jednotek ve srovnání s akcionáři, členy spolků, členy honebních společenstvech atd. budeme muset dovolávat i u Ústavního soudu či u ESLP.

Ale jsme přesvědčeni, že stávající judikatura v ČR v tomto nemůže vydržet.

Držte nám prosím palce…

Vložil K.L.F. (bez ověření), 22. Červenec 2017 - 10:38

Pane Zděšený,

Vámi citované odkazuje na Úmluvu, která v Česku neplatí, na rozdíl od zbytku Evropy. Nejprve je tak třeba protlačit platnost Úmluvy.

Jdete do toho?

Vložil Aloisie (bez ověření), 19. Červenec 2017 - 13:42

Taky nám vrchní soud věc shodil pro její nedůležitost. (První stupeň rozhodl, že rozhodnutí o výši příspěvků na správu domu a pozemku je neplatné.)

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Červenec 2017 - 11:41

to že „kluci soudcovský“ netuší, že SVJ většinou nemají „fond oprav“ je tristní.

ale to že trio Ferák/Dýšková/Brzo­bohatá se v judikátu vůbec nevyjádřilo k tomu, že dovolatel argumentoval důvodovou zprávou a komentářovou literaturou, která říká, že pro neplatnost usnesení SVJ se má použít § 258 NOZ a nikoli § 1209 NOZ, je soudcovská bohorovnost.

a tak nadále trio Ferák/Dýšková/Brzo­bohatá odepírají soudní přezkum rozhodnutí v SVJ. a jaké to má dopady na zákonnost v SVJ, víme všichni. SVJ jsou státem ve státě, kde zákony a stanovy jsou cáry papíru… v SVJ přeci podle těchto soudců zákonnost „není důležitá.“

Vložil MartinII, 26. Červenec 2017 - 5:36

Já se domnívám, že jsou i jiné důvody proč by měl/mohl soud rozhodnout ve prospěch navrhovatele. Již jsem „četl“, že byl rozsudek nad obviněným zrušen z formálních důvodů. Zápis má přeci své náležitosti. Člen společenství nemá právo se bránit, když nejsou náležitosti zápisu dodrženy třeba manipulace s počtem hlasů vč. plných mocí ?

Vložil Korky0202, 19. Červenec 2017 - 8:22

Dobrý den Pavle,

použití laické terminologie jako „fond oprav“ není překážkou toho, že se může jednat o příspěvek dle zákona.

Soud má v občanskoprávní rovině laickou terminologii vykládat tak, aby našel soulad s právní úpravou. Takže kluci soudcovský nejen, že tuší, ale i vědí, ke kterému paragrafu „připnout“ laickou veřejností často používaný termín fond oprav.

Vložil Pavel, 19. Červenec 2017 - 8:37

Korky0202,

pokud nějaký tazatel na tomto nebo jiném laickém fóru použije nesprávný termín, tak budiž.

Ale pokud se nesmyslný termín „fond oprav“ opakovaně vyskytuje v judikátech, tak mi to vadí.

Pokud by soudci věděli, že fond oprav se netvoří příspěvky od členů SVJ, ale pouze ze zisku, tak to mohli v judikátu popsat. Mohli napsat, že se nejedná o platbu do fondu oprav, ale o zálohu na příspěvek či konečný příspěvek.

Když ale nesmyslný termín otrocky přebírají, tak to dělají i soudci nižší soudů a přebírá to i běžný uživatel a ještě má „argument“, že to píší soudci, tak to přece musí být pravda!!

Již jsem napsal známému soudci na NS, že se jim to moc nepovedlo.

Hezký den!

Pavel

Vložil Korky0202, 19. Červenec 2017 - 9:05

Vážený pane Pavle,

taky mi ten termín „fond oprav“ vadí, stejně jako Vám. Každý rok s tím bojuju na shromáždění :-)

Zatím jsem se probojoval k tomu, že „fond oprav“ uvádím pouze v závorce v prezentaci.

A myslím si, že pokud jsem četl dobře ten rozsudek, tak tam uváděli citaci přímo Stanov uvedeného SVJ, kde uváděli, že se jedná o zálohu na příspěvek, o kterém rozhoduje shromáždění.

Já myslím, že důležité je to, že rozhodování o výši příspěvku není důležitou záležitostí, pokud se nejedná o extrémní výkyv, že se jedná o běžnou záležitost.

Přeji příjemný zbytek dne.

Vložil Novák (bez ověření), 19. Červenec 2017 - 9:42

To ale znamená, že podle soudců je ustanovení § 1208

„Do působnosti shromáždění patří“

„d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,“

naprd, protože má shromáždění právo kecat jen do extrémní úpravy příspěvku na správu a každou jinou úpravu příspěvku na správu si může statutární orgán provést podle libosti bez shromáždění a to ještě klidně zpětně.

Vložil Dudekk (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 14:50

Ono samotné ustanovení zákona o schválení „celkové výše příspěvků na správu domu“ je nesmysl.

Vložil proč? (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 16:24

Můžete sdělit proč je to nesmysl?

Vložil Dudekk (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 16:46

Kdo ví, jaký je rozdíl mezi příspěvkem a zálohou, je mu to jasné. Snad po tomto i vy budete vědět, o jaký nesmysl jde.

Vložil ˙ (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 16:58

Jedná se o zálohový příspěvek.

Pro p. Dudekk.

Vložil Dudekk (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 17:07

Vy jste to vyřešil pěkně, zmatlat to dohromady. :-) Jednu blbost nahradit druhou. Nicméně to je váš výklad, já to v zákoně však nevidím. Zálohový příspěvek neexistuje. Stejně jako záloha na příspěvky, pokud by se zase vyskytl další nesmyslný výklad. Aby bylo jasno, je příspěvek na náklady na správu domu a pozemku a záloha na náklady na správu domu a pozemku! Není to to samé.

Vložil Korky0202, 19. Červenec 2017 - 11:11

Váš názor nesdílím, dle mého názoru z toho vyplývá, že vlastník má právo se obrátit na soud pouze v případě stanovení výše příspěvku pouze v tom případě, když ta výše je vysloveně nesmyslná.

Shromáždění naopak může v podstatě kecat do všeho, protože je nejvyšším orgánem společenství.

Pokud ve Stanovách není uvedeno, tak statutární orgán, jako například Výbor, je v tomto případě v roli toho, kdo navrhuje na shromáždění. Ten, kdo o tom rozhoduje, jsou vlastníci.

Vložil Zpohádkydopohádky (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 17:27

Proč to chlape furt hulíte?

Vložil Dudekk (bez ověření), 25. Červenec 2017 - 17:02

Výše příspěvku je přece jasně daná spoluvlastnickým podílem (relativně) a je konstantní, pokud se nezmění podíl na společných částech domu! Pokud by se mělo přispívat na náklady na správu domu a pozemku jiným způsobem, než podle spoluvlastnického podílu, musí být dohoda všech vlastníků, viz judikatura.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".