Aplikace ZET u SVJ

Vložil Pavel, 1. Září 2016 - 21:11 ::

Od 1.12.2016 nastane první etapa zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb (ZET).

Velmi zjednodušeně: pokud se provede platba u určitých činností v hotovosti, tak podléhá ZET. K realizaci ZET je nutno mít HW, SW a připojení (Babišovu kasičku).

Podle § 6/1/b ZET podléhají ZET pouze příjmy z činnosti, která je podnikáním.

Podle § 1194 NOZ nesmí SVJ podnikat.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že i když SVJ bude přijímat příspěvky na správu, zálohy na služby či jiné platby, tak nebude ZET podléhat.

Hezký den!

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil . (bez ověření), 14. Únor 2020 - 15:26

    Pavle, to není žádná Babišova kasička. Daňová povinnost je snad pro všechny stejná. Zaměstnaců se nikdo neptá a daně se jim bez pardonu sráží se mzdy. Tak proč by je neměli platit všichni. Vždyť mají možnost dańových odečtů. Najednou tolik bezdůvodného křiku. Kdo daně odvádí poctivě nemá proč křičet. Kdo zatlouká, tak vytrvale řve, že je taky musí platit.

    Vložil . (bez ověření), 8. Říjen 2016 - 3:35

    Příjmový a výdajový doklad jsou plnohodnotné doklady, uvažování o aplikaci v svj je bezpředmětné. Nechápu, o čem je toto diskusní vlákno.

    Vložil Pavel, 8. Říjen 2016 - 10:06

    .,

    i podle mého názoru je příjmový a výdajový doklad plnohodnotný.

    Nicméně většina poslanců, senátorů a prezident si myslí, jde-li v jejich případě napsat, že myslí, něco jiného.

    Podle jejich teorie se v případě hotovostních plateb krátí stát na daních o 18 miliard ročně.

    Proto jsem napsal příspěvek, že u SVJ se ZET nemusí aplikovat. O tom je toto vlákno, nic více a nic méně. Někteří se totiž domnívají, že se i u SVJ musí ZET aplikovat.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Lusk (bez ověření), 1. Září 2016 - 21:16

    A co rozličné manipulační poplatky? Na ně se ZET také nevztahuje? Např. 300 Kč/hod za nahlížení, 1000 Kč za vystavení potvrzení o bezdlužnosti, 50 Kč za ohlášení osob apod. (tyto poplatky a mnohé jiné vybírá naše SVJ, má k tomu ceník poplatků, kde je asi 20 položek)

    Vložil Pavel, 2. Září 2016 - 6:11

    Evidenci tržeb podléhá pouze podnikatelská činnost.

    Pokud je primárním dodavatelem služby (nahlížení, potvrzení atd.) externí správce a SVJ pouze tuto službu přeprodá za náklady, tak se nejedná o podnikání a poplatky ZET u SVJ nepodléhají.

    Pokud službu nahlížení, potvrzení atd. vykonává samo SVJ, tak asi bude záležet na ceně zda v sobě má kalkulovaný zisk a zda tyto poplatky splňují § 420 NOZ. Doporučuji obrátit se na GFŘ. Tam platí z daní poplatníků hejno vykladačů ZET.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil kl (bez ověření), 2. Září 2016 - 8:55

    Pavle, co to vidím, vy podporujete udavače? :-)

    Vložil Pavel, 2. Září 2016 - 9:07

    Kl,

    udavače nepodporuji.

    Pokud položíte dotaz na GFŘ, tak byste měl dostat odpověď, snad.

    S odpovědí pak naložte, jak uznáte za vhodné.

    Jde mi pouze o metodiku, aby tazatel věděl, co si myslí GFŘ.

    Osobně se domnívám, že pokud by SVJ službu poskytovalo samo a vybíralo nějaké nepřemrštěné poplatky, takže by to nebylo podnikání viz § 420 NOZ. Ale GFŘ se pasovalo na jediného tvůrce a vykladače ZET a tak pouze radím, kde získat informace.

    Kontaktní formulář je na

    www.etrzby.cz

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil HajdyHou (bez ověření), 8. Říjen 2016 - 3:02

    „…Podle § 1194 NOZ nesmí SVJ podnikat…“
    „…vybíralo nějaké nepřemrštěné poplatky…“

    Mohl byste pro mne vyjasnit, jak jdou tyto dva Vaše výroky dohromady? Jde Vám pouze o gramatický výklad? tj. že SVJ(2000) pokud „to nepřehání“ a pokud „to nedělá soustavně“ tak „může věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory nabyté pro účely správy, pozbývat za ceny vyšší než byl náklad na nabytí“…?

    Mezi jaké příjmy (§16 předp.366/2013) byste je tedy zařadil následující?
    SVJ na správu vybírá od vlastníků X-Kč záloh, z těchto prostředků pořídilo klíče – věc zjevně nutná pro každou osobu/vlastníka bydlícího v domě – za Y-Kč (Y << X), a tuto věc (klíč od vchodových dveří) prodá eufemisticky „jen těm kteří o něj mají zájem“ za cenu (Y+Z)-Kč. Takže to ale vlastník zaplatí >2× jednou ve formě zálohy, podruhé když to opravdu chce – ale musí to pořídit za pořizovací cenu + „nepřemrštěný poplatek“. Mimochodem co to je „přemrštěné“ …+10%,+20% ?
    Takže kam byste zařadil příjem (zisk) Y+20% – §16/1/a nebo §16/1/g nařízení 366/2013 ? – a pronájem schránky pod §16/1/g ?

    Já, ačkoli jsem v mnoha věcech Alf, předpokládal jsem, že cokoli je nad nákladovou cenou je ziskem prodávajícího. V tomto případě jeli zcizitelem SVJ, pak nabývané majetkové hodnoty (a jiné) hradí částí vybraných příspěvků na správu. Provedeli tedy ten „hromadný nákup“ bezpečnostních klíčů, pak nerozumím co by SVJ opravňovalo si k nákladové ceně přidat COKOLI? COKOLI by přidalo, by bylo jednoznačně za účelem zisku. Takový zisk podle Vás není z „podnikání“ a nepodléhá EET. Nicméně mně jasné není, ani jak může být chápáno, že „nakoupím za část ZÁLOH na správu“ a tomu kdo mi zálohy na nákup služby (klíč, výpisy, nahlížení, oslovení SVJ, chůze po podlahové krytině, zaklepání na kancl SVJ, …) poskytl, mu plnění zpětně prodám a to nejen za výši nákladovou ale ještě za další zisk?

    V případě klíčů: Vy tomu rozumíte tak, že PŘÍMO TEN vchodový klíč do společených prostorů (tedy chodba k Vašemu bytu) je „společnou částí přenechanou do výlučného užívání některému z vlastníků jednotek“ nebo je osobním klíčem, stejně jako jím je (snad), klíč do bytové jednotky?

    V případě schránek: „společný prostor“ schránky je zabrán výlučně konkrétním vlastníkem (alespoň u nás, vlastníci bezesporu místo zabrané schránou neužívají společně ale výhradně), nebylo by tedy od věci prostor-schránky pronajmout. Je ale možné, že pak někteří vlastníci schránky nepronajmou. Je ale asi možné i, že schránky jsou skutečně „společné“, pak by od každé schránky měl mít klíč každý vlastník.

    Vložil Pavel, 8. Říjen 2016 - 10:40

    H: …Podle § 1194 NOZ nesmí SVJ podnikat…“ „…vybíralo nějaké nepřemrštěné poplatky…“

    Mohl byste pro mne vyjasnit, jak jdou tyto dva Vaše výroky dohromady?

    P: Pokusím se o analogii.

    Pokud je v obci rychlost omezena na 50 km/hod a vy omezení dodržíte, tak neplatíte pokutu za překročení rychlosti. Pokud rychlost překročíte, tak je možnost Vám udělit pokutu za překročení rychlosti.

    Pokud SVJ dodrží zákaz podnikání, tak se na SVJ ZET nevztahuje. Pokud SVJ podniká i přes zákaz, tak se na SVJ vztahuje ZET.

    H: Takže to ale vlastník zaplatí >2× jednou ve formě zálohy, podruhé když to opravdu chce – ale musí to pořídit za pořizovací cenu a „nepřemrštěný poplatek“.

    P: Vlastník klíč či čip samozřejmě zaplatí pouze jednou.

    Ze záloh se zaplatí pořízení např. 10 klíčů/čipů najednou. Až si nějaký vlastník půjde koupit klíč/čip tak zaplatí vlastní nákupní cenu klíče/čipu a související náklady. Až to tak učiní celkem 10 vlastníků, tak se peníze za klíče/čipy vrátí SVJ a náklady na klíče/čipy ponesou pouze ti, co si klíče/čipy přikoupili.

    H: Já, ačkoli jsem v mnoha věcech Alf, předpokládal jsem, že cokoli je nad nákladovou cenou je ziskem prodávajícího.

    P: Problémem je, co nazveme nákladovou cenou. Nepochybně to bude nákupní cena samotného klíče/čipu. K tomu se přidá cena za balné a poštovné případně cena za čas osoby, která šla nechat klíče/čipy vyrobit. Dále se nákup několika klíčů/čipů musí zaúčtovat, účetní počítají cenu za účetní položku např. 10–15 Kč. Dále při prodeji klíče/čipu se musí vystavit příjmový pokladní doklad a stojí to čas osoby, která klíč/čip vydává. Pokladní doklad se musí zaúčtovat, zase podle ceny za položku. A to jsou jen některé z položek, které je nutno kalkulovat k vlastní nákupní ceně klíče/čipu. Pokud by se jednalo o záležitost v ceně jednotkách miliónů, tak jde o zanedbatelné položky. U klíče nebo čipu v ceně 100–150 Kč jsou to nezanedbatelná procenta, která zvyšují nákupní cenu na nákladovou cenu. A přitom nikde není ani haléř zisku.

    H :V tomto případě jeli zcizitelem SVJ, pak nabývané majetkové hodnoty (a jiné) hradí částí vybraných příspěvků na správu. Provedeli tedy ten „hromadný nákup“ bezpečnostních klíčů, pak nerozumím co by SVJ opravňovalo si k nákladové ceně přidat COKOLI? COKOLI by přidalo, by bylo jednoznačně za účelem zisku. Takový zisk podle Vás není z „podnikání“ a nepodléhá EET.

    P: O žádném zisku jsem nikdy nepsal. Pouze o úhradě účelně vynaložených nákladů bez tvorby zisku.

    H: Nicméně mně jasné není, ani jak může být chápáno, že „nakoupím za část ZÁLOH na správu“ a tomu kdo mi zálohy na nákup služby (klíč, výpisy, nahlížení, oslovení SVJ, chůze po podlahové krytině, zaklepání na kancl SVJ, …) poskytl, mu plnění zpětně prodám a to nejen za výši nákladovou ale ještě za další zisk?

    P: O zisku píšete pouze Vy, já o zisku nikdy nepsal.

    Hezký den!

    Pavel

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".