§ 1180/2 je dispozitivní i podle soudu

Vložil Pavel, 13. Říjen 2018 - 22:31 ::

Že je § 1180/2 dispozitivní psal KANCL již v roce 2013:

http://www.portalsvj.cz/…0–2-podle-ms

Psalo se to i v literatuře např.:

http://www.portalsvj.cz/…dispozitivni

Stejné stanovisko zaujímalo i MMR:

http://www.portalsvj.cz/…0–2-kogentni#…

Nyní se k dispozitivě § 1180/2 přiklonil i soud:

http://www.portalsvj.cz/…nych-nakladu#…

Existence problematického ustanovení § 1180/2 má být ukončena novelou, která ho z NOZ vypustí. Zároveň má být v přechodných ustanoveních uvedeno, že kdo v minulosti postupoval podle dispozitivního či kogentního výkladu tohoto ustanovení, tak postupoval v souladu se zákonem.

Hezký den!

  • NOZ § 1180

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil TN. (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 13:17

§ 1180/2 nejspíše nebude vypuštěn, neboť velcí správci bojují za jeho zachování. Do NOZ byl původně včleněn právě na základě žádosti velkých správců, kteří 20 let špatně vybírali příspěvky v rozporu s prohlášeními vlastníků a potřebovali tuto praxi legalizovat.

Vložil Bořek (bez ověření), 14. Říjen 2018 - 14:28

Pavle,

podle odkazovaného soudního rozhodnutí se údajně i na „bytové spoluvlastnictví“ vztahuje ust. § 1 odst. 2 o. z., podle kterého mají strany možnost ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje.

Ovšem ani ostatní ustanovení o právech a povinnostech vlastníků v části „bytového spoluvlastnictví“ NOZ neobsahují zákaz o odchylném ujednání.

Chcete říct, že shromáždění může většinou rozhodnout o odchylné úpravě i jiných ustanovení týkajících se práv a povinností vlastníků?

Např. § 1178, podle kterého má vlastník právo na sdělení jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v domě rozhodnutím shromáždění toto právo vlastník ztratí?

Nebo § 1179 o právu vlastníka na seznámení se s hospodařením a „nahlížecím“ právem může vlastník tato práva rozhodnutím shromáždění ztratit?

Nebo § 1182 o povinnosti vlastníka umožnit přístup pro ověření stavebních úprav v bytě může rozhodnutí shromáždění tuto povinnost zrušit?

Nebo § 1169 o potřebných kvórech při změně prohlášení může shromáždění změnit?

Nebo ve zvláštních ustanoveních o převodech jednotky může shromáždění rozhodnout o nerespektování nevypořádání příspěvků ke dni převodu, či nerespektování ustanovení o poskytnutí potvrzení „o bezdlužnosti“ či ručení převodce za dluhy?

A našla by se i jiná ustanovení bytového spoluvlastnictví, která „neporušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti“. Všechna taková nemusí být tedy podle vás rozhodnutím shromáždění respektována?

Vložil AsiTak, 16. Říjen 2018 - 6:38

„Nebo ve zvláštních ustanoveních o převodech jednotky může shromáždění rozhodnout o nerespektování nevypořádání příspěvků ke dni převodu,“ – to nemůže, ovem ne z důvodu překročení dobrých mravů, ale z důvodu že ke dni převodu k výpočtu vypořádacího podílu nejsou podklady (není jak a z čeho spočítat). To lze spočítat ke dni konce zúčtovacího období a odvodit stav ke dni převodu zpětně. Zde naopak kogentní by měl být požadavek vypořádání mezi prodávajícím a kupujícím jinak může vznikat bezdůvodné obohacení jedné strany na úkor druhé. Ale který právník bude vědět co lze posuzovat podle obecných principů a co ne, neboť otázka má hlubší souvislosti.

Vložil mojdal (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 16:25

Pan prof. Karel Eliáš poskytuje ve své Důvodové zprávě k NOZ zcela jasný návod, jak poznat kogentní paragraf od dispozitivního: Důvodová zpráva k § 1 odst. 2 NOZ „Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se", nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží.“

Zhruba stejná argumentace jako soud tady: https://www.svjaktualne.cz/…MB8q2Z8oGSQ/?…

Autor je spoluautor publikací z oblasti bydlení a z oblasti družstev, spolupracoval na legislativních přípravách nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku a je hlavním autorem zvláštního zákona a prováděcího předpisu, takže asi ví o čem mluví / píše.

Vůbec tedy nechápu jak se mohly vyrojit jiné výklady (i od právníků).

Vložil Bořek (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 17:25

Pokud tvrdíte, že prof. Eliáš poskytuje zcela jasný návod, jak poznat kogentní paragraf od dispozitivního, pak si přečtěte rozsáhlý článek prof. Eliáše „K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku“ zde: http://www.bulletin-advokacie.cz/…kem-zakoniku?…

Po jeho přečtení asi jasno mít nebudete. Z článku např. vyplývá, že laik, bez právního vzdělání, není schopen rozlišit kogentní ustanovení od dispozitivního.

Vložil Orel (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 17:03

Mojdale,

píšete o stejné argumentaci prof. Eliáše a JUDr. Čápa. To se ale mýlíte, jejich argumentace je úplně odlišná.

Prof. Eliáš hovoří o přípustnosti odchylky od zákona, což znamená v případě § 1180 možnost „ujednat jinak“ ve stanovách většinovým rozhodnutím shromáždění.

Naopak JUDr. Čáp uvádí: „Pouhým rozhodnutím shromáždění, přijatým nadpoloviční většinou hlasů přítomných vlastníků jednotek či vyšší většinou uvedenou ve stanovách pro schvalování usnesení shromáždění, nemůže být rozhodováno o změně poměru výše příspěvků jednotlivých vlastníků jednotek na správu domu a pozemku…“

Vložil Mojdal (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 17:34

Nikoliv. Píši, že prof. Eliáš poskytuje návod jak poznat kogentní paragraf. JUDr.Čáp argumentuje stejně jako soud. Ten totiž přesně jako JUDr. Čáp, po vyvrácení kogentnosti se vrátil až k prohlážení vlastíka, kde je odkaz na mandátní smlouvu, ve které bylo definováno rozúčtování poplatů v souladu PV. Tedy rozúčtování bylo určeno a na základě dispozitivního ustanovení nebylo možné rozúčtování automaticky změnit. Pokud to vyznělo jinak, tak se omlouvám.

Vložil anonymouk (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 17:25

p. Čáp je teoretik, jde to, když se nikdo neobrátí na soud, jako zde! Dá se odhlasovat jakákoliv hovadina.

Vložil Mojdal (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 17:48

To jistě jde. Pokud se přehlasovaný vlastník v zákoné lhůtě neobrátí na soud. Pokud ne, nebo se dokonce neúčastní schůze, tak mu není pomoci. Já myslím, že vlastníci by se spolu měli snažit nejdříve domluvit, ale když máte tu smůlu, že 50% lidí odhlasuje cokoli co řekne předseda, 40% proto, že je to pro ně výhodnější a dalším 9 je to jedno, tak máte smůlu. Zvláště pokud je to nejvíce výhodné pro předsedu :-( Pokud Vás dokonce i předseda vyzve „tak nás žalujte“, tak se moc domluvit nedá. Já se soudit nechtěl, ale ta arogance mne opravdu donutila. U nás se o tom ani nehlasovalo. Napsali mi, že není o čem hlasovat.

Vložil TN. (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 13:16

Většinou jde o statusové otázky, od kterých se právě odchýlit nejde a tyto paragrafy jsou kogentní. Nelze si představit, že by SVJ zakázalo vlastníkům kontrolovat hospodaření domu. Právě řeším u odvolacího soudu takový zákaz nahlížení, který do stanov včlenilo SČMBD. Myslím, že se mi té družstevní mafii daří vypráskat kožichy. Až budu mít pravomocné rozsudky, začnu je zveřejňovat.

Vložil N. Klainová (bez ověření), 15. Říjen 2018 - 14:45

Pane TN, jestli máte zájem, napište mi na klaiex@seznam.cz svoji mailovou adresu, na kterou Vám napíšu, jak jsem pochodila já s kritikou upírání práva na informace na MF. N. Klainová

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".