Pokusím se tedy vysvětlit znovu a srozumitelně: Ve vašem jasném příkladu usnesení 5 skutečně nebylo přijato z důvodu nedostatečného kvora. Mírně příklad dále pozměňme: těsně před hlasováním pátým přišel na schůzi velký vlastník, mající 40% hlasů a hlasoval PRO. Usnesení bylo přijato (pro dostatečné kvorum 95% všech hlasů, usnesení musí být v zákonných mezích). A to i když se před hlasováním explicitně nezjišťovala usnášeníschopnost – za podmínky, že usnesení nebylo úspěšnesoudne napadeno v zákonné lhůtě.

Dále ale spekulujme: usnesení obsahovalo text, že výtah zaplatí pouze pan Neználek a to v zlatých cihlách do sklepa pana předsedajícího.

Pak je zřejmé, že i když bylo usnesení přijato je od počátku absolutně neplatné pro základní rozpor se zákonem, nehladě na kvora, nehledě na okamžiky zjišťování usnášeníschopností.

Je nyní pochopitelný, proč byl váš příklad matoucí a jak jste zaměňoval pojmy NEPŘIJATÝ vs. NEPLATNÝ? Pokud ne, ptejte se dále.

Připomínám však znovu, že vlákno, i původní tazatel se zajímal o neplatná usnesení, nikoli o nepřijatá.