Dobrý den. Podle mne je nutné vše uvést na správnou (zákonnou) míru a přihlédnout i k dnešnímu stavu. Dle dotazu jde o rozdílná místa, která mají být uklízena: „chodba a schodiště“ (zřejmě v domě ve společných prostorách SVJ? nebo nájemní dům s nájemníky?- bylo by to v dotazu vhodné upřesnit) a dále „venku před domem u popelnic a chodník“. Jde zde o dvě z právního hlediska různá místa.

1. chodba a schodiště – domnívám se, že jde o společné prostory v domě. Je zažitým zvykem, že úklid společných prostor v domě vykonává buď sjednaná firma (a té poté nájemníci platí buď dle plochy bytu (dtto podíl na KN) nebo rovným dílem – každý byt stejně. Jde-li o SVJ, kde by spolumajitel bytu byl i spolumajitel společných prostor – dle svého podílu (VELMI ZJEDNODUŠUJI), pak povinnost na úklidu nebo na finančním podílu za úklid se dovodí ze stanov; ty zpravidla odráží vůli všech (při založení SVJ), nebo většiny, která schvaluje např. „domovní řád“. Právě domovní řád (i v minulosti) odrážel povinnost „podílet se na úklidu společných prostor“. Jde-li ale o nájemníka – tak, jak přesně dotaz zní – existuje zde sice jakási domněnka daná historií, že je povinen uklízet, ale podle mne toto oporu v zákoně nemá. Je nutné vycházet ze skutečnosti, že nájemce není vlastníkem domu, hradí nájem, přičemž se zavazuje za ubytování platit nájemné. Využívá přitom (má v nájmu) byt a společné prostory (chodba, schodiště) využívá pro naplnění svých práv užívání bytu, tedy pro přístup k bytu. Nutit nájemce k úklidu míst, která nejsou v jeho vlastnictví nelze podle mne vynutit; jinou situací je pochopitelně obsah nájemní smlouvy, kde se např. zavazuje zachovávat byt v hygienicky čistém stavu..... apod. Zde jde ale o smlouvu mezi majitelem (vlastníkem) bytu a nájemcem. 2. Zcela odlišnou situací je povinnost k úklidu „venku před domem u popelnic a chodník“. Dům je v tomto směru odlišnou stavbou než chodník, na kterém zpravidla stojí popelnice. Chodník je ve smyslu zák. č. 13/1997 Sb. pozemní komunikací (vozovka+chodník … opět vše zjednodušuji). Pozemní komunikace neslouží k bydlení, ale je stavbou zpravidla veřejně přístupnou. Dle nálezů Ústavního soudu, judikatury, ale i přímo např. z § 27 cit. zák. se dovozuje odpovědnost vlastníka této komunikace (chodníku). Existuje-li tudíž např. závada ve schůdnosti tím, že kolem popelnic umístěných na pozemní komunikaci (vozovka, „záliv“ v chodníku apod.), pak tuto závadu je povinen odstranit její vlastník. Z toho lze dovodit, že nelze požadovat, aby nájemce, nebo i společník v SVJ sousedního domu, byť své odpadky vkládá do kontejnerů umístěných na veřejném prostranství, byl nucen hradit zcela jinému majiteli tohoto pozemku, aby si na něm uklidil. Z logiky věci se zdá, že by bylo normální zde uklízet, pokud většina nájemců či společníků SVJ odpadky většinou dává do stejných kontejnerů. Není tomu ale tak. Vlastnické právo v tomto směru je prioritní. Ad absurdum lze s úspěchem rovněž argumentovat tím, že není možné platit za služby úklidu u popelnic jinému majiteli pozemku, aby si u něj uklidil. Jsou města, která z důvodu nepořádku u popelnic zřídila kamerové systémy, aby došlo k dokazování, která fyzická osoba způsobila nepořádek u popelnic. Lidé jsou zavázání obecně závaznými vyhláškami. S touto situaci souvisí fakt, že ÚS zrušil v minulosti vyhlášky těch obcí, které nutili vlastníky přiléhajících domů uklízet chodníky před domem; tuto povinnost k výkonu práce na cizím pozemku lze považovat za nevymahatelnou a protiústavní. Z věcného hlediska je poté považovat za shodné, zda je schůdnost (závada) zapříčiněna sněhem na chodníku, nebo závada v řádné schůdnosti spočívá v nahromaděných odpadcích kolem popelnic. Asi jsem tazatele nepotěšil, ale ne všechny v minulosti „obvyklé“ zažité úklidové činnosti byly v souladu s legislativou.