Vážení Anonymous a Iv,

nikdo vám nevyčítá, že se nevyznáte v právní problematice. V tom případě ale pište DOTAZY namísto autoritativně formulovaných blábolů. Děkuji.

To, o čem zde s panem Pavlem hovoříme, je absolutně neplatné rozhodnutí pro rozpor s dobrými mravy. Takové zdánlivé rozhodnutí je nulitní - neplatné od samého počátku. Dotčená osoba se nemusí proti němu ohrazovat, vznášet námitky, obracet se na soud. Neexistuje žádná lhůta, ani šestiměsíční, ani dvouletá, ani tříletá, ani jiná. Není jí zapotřebí. Z absolutně neplatného úkonu nevyplývají žádné následky.

Mimochodem, soud k absolutní neplatnosti přihlédne vždy z úřední povinnosti, bez ohledu zda některá ze stran neplatnost uplatnila.

--------------------------------------------------------------------------------
K důvodům absolutní neplatnosti právního úkonu judikatura přiřazuje:
- nedostatek svobody a vážnosti vůle (§ 37 odst. 1 ObčZ),
- neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle (§ 37 odst. 1 ObčZ),
- nemožnost plnění (§ 37 odst. 2 ObčZ),
- nedostatek způsobilosti k právním úkonům (§ 38 odst. 1 a 2 ObčZ),
- rozpor se zákonem, obcházení zákona, rozpor s dobrými mravy (§ 39 ObčZ),
- nedodržení zákonem předepsané formy právního úkonu (§ 40 odst. 1 ObčZ).

lake