Tím mi chcete říct, že když se třeba náhodou dozvím (což vůbec nemusím) o tom, že nějaká mimořádná schůze se bude konat, tak tam přijdu, dostanu třeba 10ti stránkovou smlouvu a klidně další dokumenty, které si během chvíle musím přečíst a na základě nich se rozhodnout? To nemyslíte vážně, že ne? Veškeré podklady, pokud o ně někdo stojí, je povinnost svolavatele, aby byly dány předem, aby si je vlastník mohl přečíst, prostudovat, popř. si mohl dohledat další informace a na základě toho se může rozhodnout. Říci ano nebo ne během hodinové schůze to ani náhodou. A to krize – nekrize. Zvláště během krize je práce málo, tak se většinou firmy snaží vyjít zákazníkovi maximálně vstříc.

Ohledně hučení po chodbách – ne všichni jsou důchodci či maminky na mateřské popř. nezaměstnaní, aby měli čas stát přede dveřmi každou půl hodinu. Jsou tu lidi, kteří chodí domů z práce pozdě večer a ráno zase brzo odchází, popř. jsou mimo domov celý týden a vrací se na víkendy, popř. pracují na směny. Jak tito lidé si to mají zařídit? Navíc pokud jsou SVJ o více domech, tak se lidé neznají (kolikrát se neznají ani v tom svém vchodě).

Ta poslední věta: "Napadá mě jediná možnost. V domě nebydlíte, nedala jste na sebe spojení. Pak vám to může být jedno, máte svůj „vejvar“. je dost ubohý argument! Zkuste lepší.