Upozorňuji na skutečnost, že rozsudek zde rozsáhle komentovaný paní PeDuPles je buď o něčem jiném, nebo je vadný. Z podané informace nelze soudit nic o konkrétním průběhu kauzy, o tom zda šlo o reklamaci oprávněnou či zcela neoprávněnou, zda oněch vyúčtování bylo více, nebo pouze jediné, zda se vlastník po záporném vyřízení reklamace obrátil na soud či nikoliv. Činit závěry z takto kusé informace by bylo neseriózní, ostatně jde pouze o rozsudek prvního stupně.

K okamžiku splatnosti vyúčtování viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 26.11.2003. V něm je jednoznačně dovozeno:

• Splatnost částek nastává teprve převzetím bezchybného vyúčtování; vadné vyúčtování nemá žádného účinku.
• Splatná (a tedy podléhající úroku či poplatku z prodlení) není žádná část vadného vyúčtování, i kdyby se později ukázala tato část jako správně vypočtená.
• Nejvyšší soud upozornil, že vyúčtování je platné jako celek, nebo vadné jako celek. Nic mezi tím.

Judikatura v těchto záležitostech je konstantní, viz namátkou obdobně (za dřívější právní úpravy) stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16.7.1981 Cpj. 164/80, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.2.1968, sp.zn. 7 Co 598/67.

Paní PeDuPles číní závěry ze zřejmě nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně. Straší tazatele a radí mu, aby vše rychle a pokorně zaplatil. Přitom vůbec netuší, jaké jsou okolnosti jeho případu. Takovému přístupu se říkává „vstřícná předposranost“ …

lake