Pane janciku,

ani tento váš příspěvek neobsahuje informace, podle kterých by bylo možné zkontrolovat rozúčtování.

Vyhláška stanoví, že základní složka se dělí podle počtu dnů vytápění jednotky - tedy neúčtuje se Z.S. za období, kdy se netopilo. Rozdělení základní složky po měsících ale nemůže být rovnoměrné; takový postup by poškozoval vlastníka, který obýval byt jen v okrajových měsících topného období.
Z toho plyne oněch 90.00% za září až březen a 10.00% za duben a květen.

Spotřební složka se dělí mezi vlastníky podle náměrů elektronických indikátorů.

Stanovení rozpětí pro závěrečné korekce jsem už popsal. Základem pro výpočet odchylek +-40% je 90.00% a 10.00% průměrných nákladů domu na topení na 1 m2 podlahové plochy. Kdyby zahrnuli 29. únor přestupného roku, musel by jejich výsledek u prvního vlastníka být samozřejmě VĚTŠÍ než 90%, nikoliv menší.

Rozdělení nákladů mohli určit:
(a) podle skutečné klimatické náročnosti jednotlivých měsíců, nebo
(b) podle dodavatelských faktur za teplo k vytápění po jednotlivých měsících, nebo
(c) podle dlouhodobého průměru klimatické náročnosti (příloha 3 vyhlášky 372/2001 Sb.).

Pokud postupovali dle (a), můžete se zeptat, zda použili oficiální údaje Českého hydrometeorologického ústavu pro danou lokalitu a zda počítali denostupňovou metodou. Pochopí, že jste odborník, a budou se k Vám chovat s náležitou úctou ;-)

lake