Vhodnější, než „převod bytů do osobního vlastnictví“(které mimochodem neexistuje),by bylo napsat,že chcete zrušit podílové spoluvlastnictví v bytovém domě.

http://www.jerkman.as/…default.aspx

Zrušení spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků dle NOZ.

Předně je zde třeba připomenout ustanovení § 1140 NOZ stanovící, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Toto právo každého spoluvlastníka je tak obvykle hlavním a nejdůležitějším argumentem při jednáních o dohodě o zrušení spoluvlastnictví. Pokud se tedy jeden spoluvlastník bytového domu rozhodne svůj byt ze spoluvlastnictví vyjmout a převzít jej do vlastnictví výlučného, nemusí ostatním spoluvlastníkům vysvětlovat své důvody, proč tak chce učinit. Postačí jim svůj záměr oznámit a požádat je o uzavření dohody. Z praxe můžeme konstatovat, že ve většině případů k dohodě dojde; tedy že počet případů řešených soudní cestou je výrazně méně. Vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, jež je povinou náležitostí dohody (§ 1141 odst. 1. NOZ), lze dohodnout i další vyrovnání, než jen „přidělení“ bytů jejich stávajícím uživatelům. Je možné se dohodnout např. na dalším finančním plnění, nebo lze dohodnout, že jen některé byty přejdou do výlučného vlastnictví a ostatní setrvají v dosavadním či jiném spoluvlastnictví. Jakmile dojde k dohodě o vypořádání, je třeba vymezit jednotky prohlášením vlastníka, neboť v tomto případě musí být součástí dohody, aby příslušný katastrální úřad mohl nové vlastnictví jednotek do katastru nemovitostí zapsat.

Zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu

Jak je již výše uvedeno, ke zrušení spoluvlastnictví bytového domu rozhodnutím soudu dochází spíše sporadicky, neboť dohoda spoluvlastníků je řešením výhodnějším. Nicméně pokud nejsou okolnosti dohodě nakloněny, je řešení soudní cestou jediným dalším logickým krokem. V takovém případě se musí učinit stejné kroky, jako v případě dohody, avšak není možné navrhovat různé možnosti. Navrhovatel (spoluvlastník, který chce ze spoluvlastnictví vystoupit) musí totiž soudu předložit jedno jediné řešení, o kterém soud rozhodne. Soud spoluvlastnictví (až na výjimky) zruší, avšak bude zkoumat posloupnost možností vypořádání dle ustanovení „§ 1141 odst. 2. NOZ,“ tedy rozdělení domu na jednotky, prodej z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedení vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

Pokud by tedy návrh na zrušení spoluvlastnictví obsahoval primárně vypořádání zrušeného spoluvlastnictví formou převedení vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních, s největší pravděpodobností by nejdříve zkoumal, zdali není možné dům rozdělit na jednotky s tím, že každý ze spoluvlastníků se stane výlučným vlastníkem jedné jednotky, a nemusel by žalobnímu návrhu vyhovět. V návrhu lze ale žádat prosté oddělení ze spoluvlastnictví, tedy aby soud rozhodl tak, že jen jedna jednotka přejde do výlučného vlastnictví navrhovatele (který ji užívá), přičemž ostatní jednotky zůstanou i nadále ve spoluvlastnictví tak, jako dosud.

Konec citace z odborné literatury.

Nebo zkuste odkaz na:

:https://www.epravo.cz/…-107892.html

Přeji hezký večer.JaVa