Počtáři, napsal jste nepravdu. Není pravdou, že „korekce definovány jsou“.

Měly by být definovány ve vnitřní směrnici SVJ, ale ve vyhlášce nic takového nenajdete. Korekce by měla existovat například pro polohu místnosti (ochlazované vnější stěny a izolační vlastnosti těchto stěn), pro místnost sousedící s nevytápěnou místností, sousdící s vnějším prostředím, korekce pro nadměrné zasklení, korekce na orientaci k světovým stranám (vliv oslunění), korkce na převládající směr větru (ochlazování prouděním), korekce na výšku nad terénem, atd.

To co jsem namátkou vyjmenoval jsou objektivní skutečnosti, ze kterých by se měla určit celková „korekce zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou“, a to pro každou přímo vytápěnou místnost každého bytu.

• Napsal jste: „Právo totiž požaduje, aby vyúčtování bylo určité, srozumitelné a přezkoumatelné.“

Podl § 6 písm. g) vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí, že vyúčtování musí obsahovat „koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb“.

Vyúčtování však nemusí obsahovat všechny podklady. Podklady si může příjmce služeb vyžádat dodatečně postupem podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb..

Justitianus