Shromáždění si může rozhodovat o čem chce, to není trestně odpovědné. Ale pokud shromáždění rozhodne, tak jeho vůli vykonává orgán k tomu oprávněný. To je pověřený vlastník nebo nějaký člen výboru, nejčastěji předseda. A tato konkrétní fyzická osoba, pokud je svéprávná, musí rozhodnutí shromáždění posoudit z hlediska zákonnosti. Pokud je rozhodnutí shromáždění v rozporu se zákonem, fyzická osoba by takové rozhodnutí měla ignorovat, nebo může odstoupit. Pokud ale protizákonné rozhodnutí vykoná, je fyzická osoba za toto rozhodnutí plně odpovědná a nemůže se vymlouvat, že to oni rozhodli, já nic.

Výše uvedený postup platí v právním státě. V ČR to je v jednotlivých případech trochu jinak. Pokud si dobře pamatuji případ výkonného místopředsedy jedné nejmenované politické strany, jistého Libora Nováka, tak ten úspěšně argumentoval u soudu za daňový podvod tím, že on jenom podepisoval, že to nečetl, že tomu vůbec nerozumí. A vyhrál. Ale to byl jeden z nejvyšších politiků, tak je to v ČR něco jiného.