O žádné tvrzené povinnosti se nebavím. Bavíme se zde o povinnosti uložené ustanovením § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Právní norma obsažená v celostátně účinném právním předpisu není totéž co nějaké subjektivní „tvrzení“.
Zákon ukládá dvě synallagmatické povinnosti: povinnost příjemce podat námitku, jestliže vyúčtování nepovažuje za řádné; a povinnost poskytovatele vypořádat námitky (tedy doručit opravené vyúčtování, pokud námitka bude uznána). Nesplnění obou povinností je sankcionováno vzájemnými pokutami.
Což je logické: jestliže příjemce služeb nenamítne neřádné vyúčtování, pak poskytovatel služeb nebude mít zpětnou vazbu a nebude ničím nucen to vyúčtování do 30 dnů opravit. To je stejné jako když si pořídíte auto, ale nereklamujete závadu a necháte marně uplynout záruční dobu. Pak máte smolíka. A pročpak asi za sklem u pokladen bývají tyhle cedulky?
| Přepočítejte si vrácené peníze ihned. Na pozdější reklamace nebude brán zřetel. |
Představte si vlastníka, který obdrží neřádné vyúčtování, nepodá námitku, schválně si počká na samý konec tříleté promlčecí doby, a pak uplatní pokutu za 1000 dnů prodlení = 50000 Kč. SVJ vůči němu může také uplatnit pokutu za 1000 dnů, protože ani on nesplnil svou zákonem uloženou povinnost. Tedy to prodlení způsobil on. Rozdíl vzájemných protižalob bude
| 50000 Kč – 50000 Kč = 0.00 Kč |
Justitianus
Poslední komentáře