Jestliže samo shromáždění, do jehož působnosti odvolání člena výboru náleží, potřebnou většinou schválí důvody, pro které lze člena výboru odvolat, není taková úprava v rozporu s žádným kogentním ustanovením zákona a zavazuje všechny členy společenství. 

Jestliže tedy v projednávané věci stanovy společenství upravovaly důvody, pro které bylo možné člena výboru odvolat, mohla být navrhovatelka A jako členka výboru odvolána jen z důvodů tam uvedených. 

Nezabýval-li se odvolací soud tím, zda tyto důvody byly naplněny, je jeho právní posouzení neúplné, a tedy nesprávné. Dovolací soud proto (…) napadené usnesení bez jednání (…) zrušil (…) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (…). 

usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 2103/2019 ze dne 27.08.2019

Ředitel, který je do funkce jmenován v souladu s ustanovením § 166 odst. 1, 2 školského zákona, tak může být zřizovatelem odvolán (…) z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele školy.

[Z]ákon nevyžaduje, jak soudy správně uvádějí, aby v písemném právním jednání, kterým je ředitel odvoláván z funkce, byly důvody, pro něž je ředitel odvoláván, vymezeny po stránce skutkové. Zřizovatel však musí v případném soudním řízení prokázat způsobem nevzbuzujícím pochybnost, že zde v době odvolání byl způsobilý důvod pro odvolání ředitele školy, tj. takové porušení nebo neplnění povinnosti, které je svojí intenzitou závažné; není tedy důvodem pro odvolání ředitele z funkce, dopustí-li se v předcházejícím období jen méně závažného porušení nebo neplnění zákonem stanovených povinností. 

rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1733/2016 ze dne 06.09.2017