Deset let odvolávají člena výboru
Chcete vyměnit člena výboru či předsedu SVJ? Vypadá to jednoduše. Ale ten
jednoduchý postup se může změnit na hororovou noční můru – díky
českým soudům. Zde je ten příběh:
- Stanovy Společenství vlastníků jednotek určily v článku II bod 10, že člen výboru a pověřený vlastník může být během funkčního období shromážděním odvolán, „jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti vyplývající z činnosti voleného orgánu společenství“. Takže se svolalo shromáždění a hlasovalo se o tom že členka výboru se odvolává, protože porušila čl. II bod 10. Spočetly se hlasy, vyhlásil se výsledek, a bylo to hotovo, ne?
Ne, nebylo to hotovo.
Pokud dojde k odvolání člena výboru, není tím ještě vše skončeno. Kterýkoliv člen SVJ se totiž může obrátit na soud buď podle § 245 a § 258 (neplatné usnesení nemá právní účinky), nebo podle § 1209 (platné usnesení + důležitá záležitost + přehlasovaný vlastník). Podle Nejvyššího soudu by pak soud měl podrobně zkoumat co o odvolání říkají stanovy, případně zda statutár SKUTEČNĚ porušil své povinnosti uvedené ve stanovách. A máme zde zaděláno na nekonečné kolečko soudních tahanic, kterými jsou české soudy tak proslulé.
- 28.11.2012 – bylo přijato usnesení shromáždění SVJ o odvolání z funkce jedné členky výboru.
- leden 2013 – dvě vlastnice jednotky V.H. a L.D. se obrátily na soud s návrhem na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění (podle § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.).
- 20.02.2017 – Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem 80 Cm 25/2013–218, žalobu zamítl a vyjádřil (nesprávný) názor, že shromáždění může zvolit i odvolat statutára kdykoliv a bez omezení.
- 15.11.2018 – Vrchní soud v Praze (soud odvolací) svým usnesením 8 Cmo 176/2017–265 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Vyjádřil (nesprávný) názor že odvolat člena výboru je možno kdykoli a bez podmínek; proto se vůbec nezabýval námitkami k důvodu jejího odvolání.
| Soudci Městského soudu i Vrchního soudu v Praze nebyli schopni napoprvé pochopit dokonce ani tak elementární věc, že stanovy jsou závazné pro SVJ i pro všechny členy!!! Než popletení soudci dospěli ke svým nesprávným rozhodnutím, trvalo jim to celých 6 let. |
- leden 2019 – podaly V.H. a L.D. dovolání k Nejvyššímu soudu.
- 27.08.2019 – Nejvyšší soud rozhodl usnesením 26 Cdo 2103/2019 o tom, že judikát odvolacího soudu se ruší a vrátil věc Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
| Nejvyšší soud závazně judikoval, že stanovy jsou smlouvou sui generis. Jestliže obsahují možnost odvolat statutára z určitých (ve stanovách vyjmenovaných) důvodů, pak je vyloučeno odvolat statutára z jiných důvodů, či dokonce bez důvodu. I při odvolání z důvodu uvedeného ve stanovách je soud povinen přezkoumat zda tvrzený odvolací důvod byl či nebyl naplněn. Z toho pak učiní závěr o tom zda napadené usnesení bylo či nebylo v rozporu se stanovami. |
- 29.01.2020 – Vrchní soud v Praze rozhodl o věci podruhé usnesením 8 Cmo 176/2017–333 a dospěl k závěru, že důvod pro odvolání členky výboru z funkce byl naplněn; odvolání z funkce bylo v souladu se stanovami SVJ.
- 15.04.2021 – Nejvyšší soud usnesením 26 Cdo 2795/2020 odmítl dovolání navrhovatelek jako nepřípustné. Konec.
Od toho zasedání shromáždění trval spor celých 9 let. Rychlost českých soudů je opravdu blesková. A jejich rozhodování je moudré a předvídatelné. Však právě proto ty soudce královsky platíme z našich daní …
Justitianus
K této diskusi o možnosti odvolat člena výboru doplním podrobnosti o tom proč senát 26 Nejvyššího soudu (JUDr. Dýšková) rozhodl tak, jak rozhodl.
Z konstantní judikatury NS se totiž podává, že je-li důvod pro odvolání stanoven jednoznačně a určitě, pak osobu je možno odvolat pouze je-li tento důvod naplněn. Je tedy vyloučeno odvolat z jiného důvodu, či dokonce bez důvodu. Při odvolání nemusí být důvod konkretizován, avšak ten kdo odvolává je povinen prokázat, že tvrzený odvolací důvod existoval v okamžiku odvolání.
To samozřejmě platí i pro odvolání člena výboru nebo předsedy SVJ.
|
Jestliže samo shromáždění, do jehož působnosti odvolání člena výboru náleží, potřebnou většinou schválí důvody, pro které lze člena výboru odvolat, není taková úprava v rozporu s žádným kogentním ustanovením zákona a zavazuje všechny členy společenství. Jestliže tedy v projednávané věci stanovy společenství upravovaly důvody, pro které bylo možné člena výboru odvolat, mohla být navrhovatelka A jako členka výboru odvolána jen z důvodů tam uvedených. Nezabýval-li se odvolací soud tím, zda tyto důvody byly naplněny, je jeho právní posouzení neúplné, a tedy nesprávné. Dovolací soud proto (…) napadené usnesení bez jednání (…) zrušil (…) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (…). usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 2103/2019 ze dne 27.08.2019 |
|
Ředitel, který je do funkce jmenován v souladu s ustanovením § 166 odst. 1, 2 školského zákona, tak může být zřizovatelem odvolán (…) z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele školy. [Z]ákon nevyžaduje, jak soudy správně uvádějí, aby v písemném právním jednání, kterým je ředitel odvoláván z funkce, byly důvody, pro něž je ředitel odvoláván, vymezeny po stránce skutkové. Zřizovatel však musí v případném soudním řízení prokázat způsobem nevzbuzujícím pochybnost, že zde v době odvolání byl způsobilý důvod pro odvolání ředitele školy, tj. takové porušení nebo neplnění povinnosti, které je svojí intenzitou závažné; není tedy důvodem pro odvolání ředitele z funkce, dopustí-li se v předcházejícím období jen méně závažného porušení nebo neplnění zákonem stanovených povinností. rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1733/2016 ze dne 06.09.2017 |
Justitianus
To mezitím neuplynulo funkční období?
Nechápu, proč soudy odkazují na § 1208 NOZ, když se shromáždění konalo před účinností NOZ?
„To mezitím neuplynulo funkční období?“ (Vložil Nechápavý (bez ověření), 5. Únor 2022 – 0:05)
Pokud volba nebyla platná, tak funkční odbobí ještě nezačalo, takže nemohlo uplynout.
Úředníku, mezi stranami není sporu o tom, že členka výboru byla zvolena platně. Soudy tuto otázku vůbec neřeší. Snad abyste si přečetl úvodní text, co říkáte?
Pro Nechápavého: Soudy neřeší ani otázku zda a kdy uplynulo tehdejší člence výboru její funkční období. Soudy řeší pouze nastolenou otázku, to jest: zda usnesení shromáždění ze dne 28.11.2012 je platné nebo neplatné. Pokud soud učiní závěr o neplatnosti, pak následně rozhodne o tom zda neplatnost vysloví nebo nevysloví.
Justitianus
Ten případ je pro mě věcně nesrozumitelný.
Víme, že někdy před rokem 2012 (nevíme kdy) byl zvolen výbor, přičemž shromáždění dne 28.11.2012 jednu členku odvolalo. Soud konstatoval, že usnesení o odvolání je neplatné, protože stanovy neumožňují člena výboru odvolat „bez důvodu“.
OK, to bych ještě chápal.
Ale proč to někdo řeší v roce 2022, když je vysoce pravděpodobné, se zárukou blížící se 100 %, že té člence stejně v mezidobí uplynulo funkční období?
Nebo snad mají ve stanovách, že funkční období není časově omezené?
Dobře, takže člence výboru přestalo běžet funkční období dnem 28.11.2012, nebo dnem odvolání z funkce členky výboru, pokud byl tento den odlišný ode dne rozhodnutí o odvolání z funkce členky výboru. Nemohlo tedy současně uplynout jiným, pozdějším, dnem, jak zde píše pan Nechápavý nade mnou.
Nebo se domníváte, že fukční období současně běželo a současně neběželo?
Za překvapivým rozhodnutím NS je opět trio JUDr. Jitka Dýškové, Mgr. Lucie Jackwerthová a JUDr. Pavlína Brzobohatá. Jak přesně zní předmětné ustanovení ve stanovách? Záleží patrně na přesné formulaci, zda je podle stanov možné odvolat statutára jen z důvodů uvedených ve stanovách. Také máme ve stanovách podobné ustanovení, které se jeví nadbytečné.
Odvolale, rozhodnutí Nejvyššího soudu vůbec není překvapivé. Naopak. Je v souladu se zákonem a je výrazem konstantní rozhodovací praxe soudů.
|
89/2012 Sb. Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. |
Jak dovodil Nejvyšší soud ve zmíněném judikátu, SVJ nemusí mít ve stanovách vůbec nic o odvolání ani o nějakých důvodech. V tom případě má shromáždění generální (ničím neomezenou) pravomoc odvolat statutára kdykoli a bez uvedení důvodu, a to podle § 1208 písm. b) zákona.
Pokud ale SVJ má ve stanovách taxativně vyjmenovány důvody pro odvolání, pak si samo stanovilo omezení a musí se podle toho bezpodmínečně řídit. Statutár může být odvolán jedině z některého důvodu uvedeného ve stanovách. A navíc pak SVJ má povinnost v případě sporu nejen tvrdit, ale i PROKAZOVAT, že tvrzený konkrétní důvod k odvolání skutečně existoval.
Justitianus
Pane Justitiane,
patrně Vám uniklo, že SVJ má speciální ustanovení a Vámi uvedené ustanovení o spolku se nepoužije.
Odvolale (bez ověření), píšete nesmysly z neznalosti. Přečtěte si občanský zákoník.
|
89/2012 Sb. (1) Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. |
Justitianus
Pane Justitiane,
označte byť jen jediný judikát, kde soud posuzoval platnost rozhodnutí shromáždění vlastníků podle § 258. Děkuji.
Pane Odvolale (bez ověření), jste mimo pokud jde o porozumění obsahu § 258 a § 1209 NOZ. V tom se podobáte mnohým soudcům, kteří to také nechápou. A jsou to i soudci Nejyššího soudu. Protože mám trochu času, připravil jsem pro Vás srovnávací tabulku.
| § 258 | § 1209 |
| týká se případu kdy usnesení neexistuje (nikdy nebylo přijato, je nulitní, tz. „zdánlivé usnesení“ neplatné od počátku pro rozpor se zákonem, případně se stanovami | týká se případu kdy usnesení existuje (bylo řádně přijato, je platné), avšak vlastník jednotky nesouhlasí s jeho obsahem |
| člen společenství se nemusí domáhat u soudu neplatnosti, protože neexistující usnesení nemá právní účinky; zdánlivé usneseni vůbec usnesením není; je neplatné ex tunc | přehlasovaný vlastník jednotky se musí domáhat soudní ochrany ve lhůtě tří měsíců, jinak by nemohl řádně přijaté a platné usnesení nijak zvrátit |
| soud má dvě možnosti: vysloví nebo nevysloví neplatnost napadnutého usnesení; žádnou jinou možnost nemá | soud má tři možnosti: vysloví či neysloví neplatnost, případně sám uspořádá poměry podle vlastního „slušného uvážení“ |
Nehodlám zde vypisovat veškerou judikaturu k použití § 258, § 259, § 260 na společenství vlastníků. Vyberu jen namátkou dvě citace z novější judikatury Nejvyššího soudu:
|
Ustanovení § 260 o. z., týkající se neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se ve spojení s § 1221 o. z. použije přiměřeně i v poměrech společenství vlastníků. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.10.2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018 |
|
Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá o. z.), popř. dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta třetí o. z.), lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z.. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.03.2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018 |
Justitianus
Pane Justitiane,
žádný judikát, kde soud posuzoval platnost rozhodnutí shromáždění vlastníků podle § 258, jste neoznačil. Děkuji.
Vrchní soud v Praze, 6 Cmo 86/2020–167
Žalobce se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění podle §
245 a § 258. Byl ve sporu úspěšný. Zde jsem o tom psal před dvěma
měsíci, dne 02.12.2021.
Obživnutí věci 15.10.2019 Vydání rozhodnutí 29.01.2020 Vyřízení věci 29.01.2020 Nařízení jednání 29.01.2020 Skončení věci 17.02.2020 Řízení o opravném prostředku na Nejvyšším soudu ČR 08.09.2020 Údaje platné k: 02.02.2022 04:12:19
jen mě není jasný, proč se odvolaná členka výboru té funkce drží jak hovno košile:-(
Radko, ten spor už dnes není o tom zda před deseti lety bylo nějaké odvolání platné. Dnes jde už pouze o náklady toho sporu. Ten kdo prohraje – ten zaplatí jak všechny soudní poplatky, tak i přisouzené náklady protistrany. Je tedy kvůli této směšné drobnosti ve hře částka, která může přesahovat 100000 Kč.
Justitianus
Stanovy Společenství vlastníků jednotek určily v článku II bod 10, že člen výboru a pověřený vlastník může být během funkčního období shromážděním odvolán, „jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti vyplývající z činnosti voleného orgánu společenství“. No a tom to je, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti vyplývající z činnosti voleného orgánu společenství“. Ten závažný způsoba porušení se přece musí prokázat. Závažný způsoba porušení není, když se Jan Novák z 5. patra domínvá, že to závažný způsob porušení je. Člen výboru, kterého někdo obviní se asi nedrží funkce jako klíště, ale má taky svoji hrdost.
přečtěte si ten rozsudek.
navrhovatelka po dobu svého působení ve funkci členky výboru zcela
neakceptovala, že jde o kolektivní orgán, a svou funkci vykonávala tak,
jako by rozhodování záleželo pouze na ní, navíc ani sama nedbala na
dodržování stanov. Z těchto důvodů považoval za naplněné i důvody
pro odvolání z funkce členky výboru obsažené ve stanovách takže
porušila dost hrubě, ale jak uzavřel nejvyšák, „Nezabýval-li se
odvolací soud tím, zda tyto důvody byly naplněny, je jeho právní
posouzení neúplné, a tedy nesprávné.“
takže to není o hrdosti.
Poslední komentáře