Vložil Justitianus, 4. Říjen 2020 - 12:44

Pane anon1234, vytahujete zde jako argument dávno mrtvého kostlivce ze skříně. Rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 23/04 bylo vadné už v době, kdy bylo publikováno, a tím více je vadné dnes.

Jde o tuto nesmyslnou větu: „Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.“.

Nic takového ze zákona neplyne. Tu větu napsal blb, který nebyl schopen vyložit právní normu jednoduchého práva ústavně konformním způsobem.

  1. Podle ustanovení § 2 písm. g zákona č. 72/1994 Sb. jsou společnými částmi domu části určené pro společné užívání.
  2. Z uvedeného právního výroku však nelze žádným logickým výkladem dospět k závěru, že společnými částmi domu NEJSOU (nemohou být) části NEURČENÉ pro společné užívání.

Platí totiž, že obsah § 2 písm. g) se vztahuje pouze na ty části, které slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny. Neříká však neříká naprosto nic o částech, které NESLOUŽÍ společnému užívání a NEJSOU k tomuto užívání určeny. Tyto části mohou přece být také společné! Bylo tomu tak v mnoha prohlášeních podle zákona č. 72/1994 Sb.. Je tomu tak i v prohlášeních podle zákona č. 89/2012 Sb.

Jako typický příklad Vám uvedu elektrické vedení od bytového elektroměru k bytovému jističi. Tato část nepochybně NESLOUŽÍ společnému užívání a NENÍ k tomuto užívání určena, přesto však je běžně pokládána za společnou část (viz též § 6 písm. b) nařízení vlády č. 366/2012 Sb.).

Jako další typické příklady Vám uvedu okna v bytech, dále stavební prvky balkonů, lodžií a teras přístupných pouze z jednotky. Tyto části domu nepochybně NESLOUŽÍ společnému užívání a NEJSOU k tomuto užívání určeny, a přesto mohou být – a často také bývají – uvedeny v prohlášeních jako společné. (viz též § 7 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.).

Je nepochybné, že reálný stav v milionech bytů ze zcela odlišuje od tvrzení, které tenkrát plácli popletení soudci Ústavního soudu v jedné neuvážené větě. Stvořili svévolné tvrzení contra legem. Při jejich znalostech výrokové logiky by nesložili ani přijímací zkoušku na právnickou fakultu.

Bohužel tento nesmysl si žije vlastním životem, bezmyšlenkovitě opisován desítkami popletených právníků a právních laiků-neználků.

Justitianus

P.S.
Podotýkám, že nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je v této části dispozitivní. Má podpůrný význam – uplatnilo by se v případě, kdy prohlášení je vadné a chybí v něm určení některé části domu.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.