Vložil Justitianus, 17. Květen 2020 - 13:15

Pane Jene, budu se v tomto textu zabývat pouze vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytů.

Vaším zaviněním nemohl poskytovatel služby splnit svou zákonnou povinnost podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. „doručit vyúčtování příjemci služeb“ . Neoznámil jste totiž SVJ Vaši novou doručovací adresu!

Dále: zjistěte si (ve stanovách) jakým způsobem je příjemcům služeb v domě doručováno vyúčtování služeb. Možná jste si měl vyúčtování převzít osobně proti podpisu? My to netušíme, stanovy neznáme.


Podívejme se co o věci říká zákon č. 67/2013 Sb..

§ 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků 

(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

(Lhůty pro vyúčtování služeb za rok 2019 jsou prodlouženy speciálním zákonem, ale to ostatní platí.)

Příjemce služeb má tedy nárok na jedno vyúčtování za každé zúčtovací období, kdy byl příjemcem služeb. Zákonná povinnost je rozúčtovat náklady (§ 6), doručit vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 1) a provést vypořádání přeplatků a nedoplatků (§ 7 odst. 3). Tato povinnost vzniká podkytovateli služeb vůči každému příjemci služeb.

Zcela jednoznačně to určuje i vyhláška, která byla vydána k provedení zákona č. 67/2013 Sb. na základě zmocňovacího ustanovení § 14a zákona. Zákonodárce zmocnil ministerstvo k vydání vyhlášky k rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům; zákon výslovně zmiňuje, že vyhláška stanoví (mimo jiné) rozdělení [výdajů] mezi příjemce služeb. Vyhláška 269/2015 Sb. je tedy pro rozúčtovatele stejně závazná jako zákon sám.

269/2015 Sb.

§ 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce

(5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí
a) spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
d) základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb.

(6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí
a) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
b) spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,
c) základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
d) spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.

Z uvedeného je zřejmé, že poskytovatel služeb je povinen provést rozúčtování „na jednotky“ a pak postupem podle § 5 dodatečně rozdělí náklady u té jednotky, kde došlo v průběhu zúčtovacího období ke změně v osobě příjemce služeb. Vyhláška pro tento účel rozlišuje „původního příjemce služeb“ a „nového příjemce služeb“. Z toho je zřejmé, že u služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. nedochází k přechodu práv a povinností na jinou osobu – nového vlastníka jednotky. Vyúčtování tedy musí obdržet každý z nich.

Vás se toto rozdělení nákladů (t.j. rozúčtování na více příjemců služeb v jednotce) bude týkat až v roce 2021, kdy obdržíte vyúčtování za počátek roku 2020 (za dobu kdy jste byl vlastníkem jednotky Vy).

Jestliže vyhláška rozlišuje dva různé příjemce služeb v průběhu jednoho zúčtovacího období (a přiznává jim právo na samostatná „rozdělení nákladů“), pak tím spíše platí, že jediný příjemce služeb za celé zúčtovací období musí obdržet své vyúčtování nákladů služeb. Skutečnost že později (po skončení zúčtovacího období) došlo ke změně v osobě vlastníka jednotky nemá žádný vliv na povinnosti poskytovatele služeb: je vždy povinen rozúčtovat a vyúčtovat náklady té osobě, která byla (po celé zúčtovací období nebo jeho část) příjemcem služeb.

Justitianus


Poznámka:
Paskvil zvaný „bytové vlastnictví“ v občanském zákoníku byl novelizován s účinností od 1. 7. 2020. Nově vložená část: Při změně vlastníka jednotky se neprovede „vypořádání záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu“. Nic takového se ovšem nikdy neprovádělo, takže není jasné proč se toto do zákona vkládá. Něco k tomu napíšu v nové diskusi, až budu mít čas. 

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.