Vyúčtování
Dobrý den, počátkem roku 2020 jsem prodal byt ale do teď jsem od SVJ nedostal vyúčtování za rok loňský tedy rok 2019 kdy jsem byl po celou dobu členem SVJ a platil zálohy na služby stejně jako příspěvky na správu domu. Proto jsem se obrátil na Výbor SVJ, aby mi vysvětlili proč mi ho do teď nedodali zatímco zbytek vlastníků už ho obdržel. Níže přikládám jejich mailovou odpověď:
Dobrý večer, pane xxxxxx. Novým majitelem bytu je paní xxxxxx, která vyúčtování dostala( dle zákona).Vyrovnání je mezi Vámi. Veškeré dotazy ohledně vyúčtování Vám zodpoví pan xxxxxx. Kontakt na jeho osobu máte. Přejeme hezký večer
Předpokládám, že je to hovadina a chtěl bych poradit jak nejefektivněji postupovat dál. Momentálně sepisuji písemnou žádost o zaslání vyúčtování na svou novou adresu trvalého bydliště, kterou pošlu samozřejmě doporučeně. Jak znám Výbor SVJ nemyslím, že na to budou jakkoliv reagovat. Navíc jsem zjistil, že tam za loňský rok byl přeplatek několik tisíc, který paní předsedkyně údajně už poslala nové majitelce bytové jednotky…
Pane Jene, budu se v tomto textu zabývat pouze vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytů.
Vaším zaviněním nemohl poskytovatel služby splnit svou zákonnou povinnost podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. „doručit vyúčtování příjemci služeb“ . Neoznámil jste totiž SVJ Vaši novou doručovací adresu!
Dále: zjistěte si (ve stanovách) jakým způsobem je příjemcům služeb v domě doručováno vyúčtování služeb. Možná jste si měl vyúčtování převzít osobně proti podpisu? My to netušíme, stanovy neznáme.
Podívejme se co o věci říká zákon č. 67/2013 Sb..
|
§ 7 Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. |
(Lhůty pro vyúčtování služeb za rok 2019 jsou prodlouženy speciálním zákonem, ale to ostatní platí.)
Příjemce služeb má tedy nárok na jedno vyúčtování za každé zúčtovací období, kdy byl příjemcem služeb. Zákonná povinnost je rozúčtovat náklady (§ 6), doručit vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 1) a provést vypořádání přeplatků a nedoplatků (§ 7 odst. 3). Tato povinnost vzniká podkytovateli služeb vůči každému příjemci služeb.
Zcela jednoznačně to určuje i vyhláška, která byla vydána k provedení zákona č. 67/2013 Sb. na základě zmocňovacího ustanovení § 14a zákona. Zákonodárce zmocnil ministerstvo k vydání vyhlášky k rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům; zákon výslovně zmiňuje, že vyhláška stanoví (mimo jiné) rozdělení [výdajů] mezi příjemce služeb. Vyhláška 269/2015 Sb. je tedy pro rozúčtovatele stejně závazná jako zákon sám.
|
269/2015 Sb. § 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího
období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona
o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo
instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb
rozdělí (6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího
období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii,
zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného
vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb
rozdělí |
Z uvedeného je zřejmé, že poskytovatel služeb je povinen provést rozúčtování „na jednotky“ a pak postupem podle § 5 dodatečně rozdělí náklady u té jednotky, kde došlo v průběhu zúčtovacího období ke změně v osobě příjemce služeb. Vyhláška pro tento účel rozlišuje „původního příjemce služeb“ a „nového příjemce služeb“. Z toho je zřejmé, že u služeb podle zákona č. 67/2013 Sb. nedochází k přechodu práv a povinností na jinou osobu – nového vlastníka jednotky. Vyúčtování tedy musí obdržet každý z nich.
Vás se toto rozdělení nákladů (t.j. rozúčtování na více příjemců služeb v jednotce) bude týkat až v roce 2021, kdy obdržíte vyúčtování za počátek roku 2020 (za dobu kdy jste byl vlastníkem jednotky Vy).
Jestliže vyhláška rozlišuje dva různé příjemce služeb v průběhu jednoho zúčtovacího období (a přiznává jim právo na samostatná „rozdělení nákladů“), pak tím spíše platí, že jediný příjemce služeb za celé zúčtovací období musí obdržet své vyúčtování nákladů služeb. Skutečnost že později (po skončení zúčtovacího období) došlo ke změně v osobě vlastníka jednotky nemá žádný vliv na povinnosti poskytovatele služeb: je vždy povinen rozúčtovat a vyúčtovat náklady té osobě, která byla (po celé zúčtovací období nebo jeho část) příjemcem služeb.
Justitianus
Poznámka:
Paskvil zvaný „bytové vlastnictví“ v občanském zákoníku byl novelizován s účinností od 1. 7. 2020. Nově vložená část: Při změně vlastníka jednotky se neprovede „vypořádání záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytu“. Nic takového se ovšem nikdy neprovádělo, takže není jasné proč se toto do zákona vkládá. Něco k tomu napíšu v nové diskusi, až budu mít čas.
Pane Justitiane,
to nejpodstatnější k danému tématu jste napsal v poznámce pod čarou.
Srv. např. zde:
https://www.svjaktualne.cz/…Ld-8IPatG8o/
Váš výklad je tak použitelný pouze před 1.7.2020, což tazatelce vyhoví.
Mě by nicméně zajímal Váš výklad po 1.7.2020, čímž si Vás o něj dovolím požádat.
Pane x, nemyslím že poznámka pod čarou v mém předchozím příspěvku obsahuje „to nejdůležitější“. Shodneme se v tom, že autora úvodního dotazu se novela NOZ určitě nijak netýká: převedl svůj byt před dnem účinnosti novely.
Domnívám se, že tato část novely se nebude týkat ani převodů po dni 1. 7. 2020. Nikdy v minulosti totiž nedocházelo při změně vlastníka jednotky k „vypořádání záloh na služby“, nedochází k tomu ani dnes, a nebude k tomu docházet ani ode dne 1. 7. 2020.
- Předmětem vypořádání totiž nikdy nejsou zaplacené zálohy jako takové, nýbrž vypořádá se vždy pouze ROZDÍL mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady!
- Z logiky věci i ze zákona č 67/2013 Sb. ostatně plyne, že k tomuto vypořádání přeplatků/nedoplatků dochází pouze jedenkrát ročně, vždy po skončení zúčtovacího období (kdy teprve jsou známy podklady k provedení rozúčtování a vyúčtování za uplynulý rok).
Nevím, zda tyto triviální pravdy zůstaly našim skvělým zákonodárcům hluboce utajeny, nebo má to ustanovení v novele nějaký skrytý smysl. Prostuduji to.
Justitianus
Ano, shodneme se, že úprava účinná od 1.7.2020 se úvodního dotazu netýká (ten se týká doby před tímto datem).
Otevřete si proto na vypořádání záloh podle novely občanského zákoníku samostatné vlákno. Mám za to, že skvělý zákonodárce pojmem vypořádání záloh míní vypořádání rozdílu mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Co by jiného mohl mínit?
Mohlo by rovněž jít o hrazení předem: Jeden náš vlastník hradí zálohy na rok dopředu. Pokud prodá byt, je třeba mu část uhrazených (předplacených) záloh vrátit. Úprava účinná od 1.7.2020 to vylučuje? A zálohy se podle ní vypořádají s nabyvatelem? Byly zde i dotazy, zda lze zálohy uhradit třeba na 10 let dopředu jednorázově. Podle mne tomu nic nebrání, ale byly zde názory, že to nelze, že tím vznikne v daném roce přeplatek a v dalších letech nedoplatky.
požadujte vyúčtování ke dni změny na katastru nemovitostí. My v našem domě již několikrát měli prodej bytu, naposledy vloni. Každý vlastník vždy dostal své vyúčtování. Podklad k vyúčtování předává našemu správci dodavatel tepla a jak vyúčtování provádí jsme nikdy neřešili. Co vím vychází to z postupů nastavených pro případ změny vlastníka během zúčtovacího období.Je to zřejmě chyba Vašeho výboru (v případě, že nemá na tyto činnosti smluvního správce), když je dodavateli tepla nahlášena změna vlastníka, provede vyúčtování mezi oba.
Nevšimla jsem si, že píšete, že byt jste prodal v r. 2020. Pak ovšem vyúčtování za rok 2019 mělo být předáno Vám.
Zcela jistě, že je to hovadina. Platil jste zálohy a máte nárok na jejich vyúčtování a vypořádání. Zcela jiste tady někdo napíše příspěvek, že vaše bývalé svj postupovalo správne. Já si to nemyslím. Paní předsedkyně poslala váš přeplatek nové majitelce bytu. To je hezké uvítání ve společenství, to by chtěl dostat každý. Ten přeplatek jsou ale vaše paníze a patří vám. Ano vyúčtování žádejte dopisem s dodejkou. Soud zajímá pouze dodejka, soud pouze doporučený dopis nezajímá.
„Platil jste zálohy a máte nárok na jejich vyúčtování a vypořádání.“
Bohužel jsou i jiné názory. Např. SON tvrdí, že vyúčtování se dělá jen jedno za celý rok, zasílá se pouze nabyvateli (v případě více převodů za rok pouze poslednímu z nich) a rovněž pouze s ním se provede vypořádání. Hovadina, bez zákonné opory, ale tvrzená autoritou, patrně nikoliv ojedinělá.
Pane x, v ČR je názorů, šlo by je prodávat na názorovém trhu. Co tvrdní nějký SON nám i mne osobně může být ukradené. Když jsem celý rok vlastníkem bytu, tak mám nárok na vyúčtování. To netvrdím já, to je v zákoně.
„Když jsem celý rok vlastníkem bytu, tak mám nárok na vyúčtování.“
Ano, a o tom se zde nediskutuje. Zde jde o situaci, kdy jste vlastníkem bytu pouze po část roku.
Každý má nárok na vyúčtování záloh za služby ze zákona. A to i v případě, že je vlastníkem pouze část roku. Bezpochyby budou správci, kteří budou tvrdit něco jiného. Jak z toho ven? Jednoduše. Když budu plánovat prodej bytu nezaplatím pár měsíců, nadělám dluhy, byt prodám a je to. Myslící vlastník si vždycky poradí. Na kupce pak slavný správce převede dluhy. Kdo se pak bude soudit s kým?
Vy jste byt prodal až v roce 2020. Takže vyúčtování roku 2019 patří rozhodně vám a ne tomu, kdo si koupil byt v roce 2020. Napište jim to a nedejte se, ten spor vyhrajete. To si předsedkyně nějak špatně vyložila. Za rok byste měl dostat ještě vyúčtování těch měsíců v roce 2020, ve kterých jste vlastnil byt.
Poslední komentáře