Pokud vím u bytové předávací stanice existuje společné místo odběru tepla od poskytovatele služby jak pro ohřev TUV tak pro vytápění. Společný odběr je měřen, ale odběry dílčí na ohřev TUV a pro vytápění měřeny nejsou. To je i důvodem nemožnosti aplikovat předpis 269/2015 Sb. pro rozúčtování společných nákladů na odběratele. Problém se vyřeší stanovíme-li algoritmus rozdělení společných nákladů ohřevu TUV a vytápění. To můžeme rozdělit kvalifikovaným odhadem, ale aplikovanou metodu musíme dopsat do stanov nebo do jiného dokumentu včetně schválení. Rozdělit náklady ohřevu TUV a vytápění nám pomůže informace o spotřebě tepla v měsících kdy se netopí a odebrané teplo je využito pouze na ohřev TUV.
Ve vyhlášce nalezneme: § 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce.
„(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle vyhlášky…“
Ve vyhlášce podle § 3 odst. (5) … neexistuje-li měření pro rozdělení společného nákladu vytápění na jednotky postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Analyzujeme-li uvedený vzorec pro náhradní rozdělení pak je to rozdělení shodné pro základní složku, tj. poměrem příslušných ploch jednotek k celkové ploše SVJ. Z toho pak vyplývá, že nemá význam rozdělit náklady T a TUV na základní a spotřební složky ale celý náklad SVJ rozdělit poměrem příslušné plochy dané jednotky.
Můj návrh rozdělení nákladů:

1. Celkový náklad kvalifikovaným odhadem rozdělit na část nákladu na ohřev TUV a vytápění T.
2. Dílčí náklady pak rozvrhnout poměrem odpovídajícího druhu podlahové plochy jednotky.
3. Metodu někde zveřejnit a je třeba schválit.

Proč to dělat složitě, když to jde i jednoduše!