rozúčtování tepla - bytové předávací stanice

Vložil Jiří Lád (bez ověření), 20. Duben 2020 - 22:58 ::

Ahoj ve spolek. Viděl jsem tu na fóru již několik článků k rozúčtování tepla a teplé vody v případě bytové předávací stanice.

Otázka 1) Můžete mě někdo nasměrovat na jasný postup a vzorce výpočtu zde, nebo někde na internetu. Nechápu že na to neexistuje jasný předpis v legislativě.

Náklad na Dům

Otázka 2) Můžu si stanovit náklad na Teplou vodu (TUV) jako 40% z fa na Teplo? Nebo jak jinak?

Dům Vytápění ZS/SS = 40/60% Dům TUV ZS/SS = 30/70%

Náklad na bytovou jednotku (BJ)

  • A) Byt Vytápění ZS = Dům Vytápění ZS * plochaBytu/plocha­Domu
  • B) Byt TUV ZS = Dům TUV ZS * plochaBytu/plocha­Domu
  • C) Byt Vytápění SS = Dům Vytápění SS * náměrBytu/náměrDomu
  • D) Byt TUV SS = Dům TUV SS * náměrBytu/náměrDomu

Výsledek

Byt Vytápění = A) + C) Byt TUV = B) + D)

Otázka 3) Musím někde řešit limity –20 a +100% od průměrného nákladu Kč vytápění na m2? Vyhlášku 269/2015 prý nejde použít (info z dneška od ředitele odboru politiky bydlení MMR ČR RNDr. Jiřího Klímy).

Děkuju moc.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 21. Duben 2020 - 18:56

    Bylo by vhodné potvrdit vaše technické řešení s bytovou stanicí. Předpokládám, že to znamená výměník tepla pro ohřev TUV v každém bytě, přičemž do bytu jde jediný vstup topné vody , která se používá jak na ohřev TUV , tak na vytápění. Je osazen jeden měřič tepla , který registruje celkové teplo pro oba účely společně, a jediný vodoměr – na přívodní studenou vodu. Měřiče jsou použity jako poměrové, pro zozúčtování celkových nákladů. Je to tak?

    Pak se domnívám:

    Otázka 1: Ne. Legislativa s tímto řešením nepočítá a žádný normalizovaný vzorec není.

    Otázka 2: Spíše NE. Vyhláška to sice umožňuje (60/40%), tím určíte náklady na teplo pro TUV, ale stále neznáte objem TUV, jak byste rozúčtoval spotřební složku? Dále dodávám, že máte v popisu věcnou chybu: pro vytápění se (narozdíl od TUV) pro základní složku počítá započitatelná plocha namísto prosté podlahové.

    Otázka 3: Bylo by vhodné rozvést, proč. Maximum a minimum je dle mého názoru povinné i dle zákona o Službách § 6 odst 3 a 4. Ještě dodávám, že limity zásadně komplikují výpočet, neboť nastavením některých náměrů na limity (pro splnění podmínek) znamená, že se jiné náměry mohou dostat mimo limit. Výpočet je tak nutné opakovat – je to iterativní záležitost – nikoliv pouze „vzorec“ jak očekáváte – obvykle. Algoritmus totiž není zákonem ani vyhláškou specifikován, pouze je tam stanoveno že se „musí provést úprava výpočtové metody“.

    Vložil Počtář (bez ověření), 21. Duben 2020 - 19:30

    „Algoritmus totiž není zákonem ani vyhláškou specifikován, pouze je tam stanoveno že se „musí provést úprava výpočtové metody“.“

    Přesně tak. Zákonu vyhoví rozúčtování podle házení mincí, losování čísel z klobouku a nebo jak určí předseda. Už se zde řešilo.

    Z toho bohužel přímo plyne, že rozúčtování není možné reklamovat ani napadnout (jsou-li splněny limity).

    Vložil Justitianus, 21. Duben 2020 - 11:46

    V první řadě si musíte ujasnit co Vám SVJ dodává a jaké služby poskytuje. Dokud to nevíte, nemá smysl klást zde dotaz ohledně rozúčtování.

    Výčet poskytovaných služeb by měl být uveden ve stanovách. V každém SVJ může být rozsah služeb jiný. Vaše stanovy my ovšem neznáme. Není-li to tam, pak máte vadné stanovy (§ 1200 odst. 2 písm. g) zákona č. 89/2012 Sb.).

    Pak si musíte ujasnit zda to, co je dodáváno do bytu, je služba dodávka tepla (dodávka tepelné energie přes bytový fakturační kalorimetr) podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.. Nebo se jedná o službu vytápění podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. (zpravidla je rozúčtována s použitím náměrů indikátorů). To my netušíme co máte v domě ujednáno, nevíme co Vám SVJ dodává/zajišťuje a nemáme páru o tom podle kterého právního předpisu se toto děje.

    • K otázce č. 1:
    Ne.

    • K otázce č. 2:
    Napřed si ujasněte, zda Vám SVJ dodává službu „centralizované poskytování teplé vody“ podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., nebo nedodává. Pokud si teplou vodu ohříváte v bytě v bytové předávací stanici, pak SVJ tu službu neposkytuje. Je tedy nesmyslem jakékoliv dělení nákladů, či dokonce placení za službu, která není dodávána.

    • K otázce č. 3:
    Napřed si ujasněte, zda Vám SVJ dodává službu „vytápění“ podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb., nebo nedodává. Pokud SVJ pouze dodává do bytů teplo podle § 3 odst. 1, pak je vyloučeno použít vyhlášku, která se týká rozúčtování nákladů na službu „vytápění“. Je tedy nesmyslem určovat nějaké limity, když služba není ani dodávána, ani placena.


    Přečtěte si k tomu definici „vytápění“ v § 2 písm. b) vyhlášky č. 269/2015 Sb.. Ta definice má pozitivní a negativní část. Zjistíte tam co je „vytápěním“ pro účely této vyhlášky a co není „vytápěním“ pro účely této vyhlášky.

    Justitianus

    Vložil Počtář (bez ověření), 21. Duben 2020 - 19:43

    Je dost nebezpečný omyl, že služby je možné stanovit (tj. i omezit) změnou stanov. To by znamenalo, že 25,001 % hlasů může ukončit provoz výtahu, STA a dalších služeb. Naštěstí tomu tak není.

    Vložil JaVa, 22. Duben 2020 - 8:43
    1. Ve stanovách je samozřejmě možné uvést „další služby“, poskytované právnickou osobou SVJ, vlastníkům jednotek a to i nad rámec služeb, uvedených v zákoně 67/2013 Sb.,
    2. Žádných 25,1 % nemůže změnit PV,ve kterém je uveden výtah nebo STA jako společná část domu a omezit tím práva spoluvlastníků užívat tyto společné části.Ba naopak je povinností právnické osoby SV/resp.jejího statutárního orgánu udržovat je provozu schopném stavu.Popřípadě jej odstavit na základě rozhodnutí revizního technika z provozu, v případě jeho havarijního stavu a přerušit tak poskytování této služby.

    Přeji hezký den.JaVa

    Vložil Počtář (bez ověření), 22. Duben 2020 - 12:50

    „Žádných 25,1 % nemůže změnit PV,ve kterém je uveden výtah nebo STA jako společná část domu a omezit tím práva spoluvlastníků užívat tyto společné části.Ba naopak je povinností právnické osoby SV/resp.jejího statutárního orgánu udržovat je provozu schopném stavu.“

    Přesně jak píše pan JaVa. Je třeba rozlišovat prohlášení vlastníka a stanovy.

    Vložil Justitianus, 21. Duben 2020 - 20:43

    Počtáři, proč žvaníte? Jen z dlouhé chvíle?

    Samozřejmě, že změnou stanov je možné ukončit provozování výtahu společenstvím. Proč ne? Možná že výtah nepotřebují, nebo je v havarijním stavu a nemají peníze na obnovu, nebo se provozovatelem výtahu stane externí osoba osdlišná od SVJ. Do toho Vám nic není, to je jejich soukromá záležitost, Vy popleto.

    Samozřejmě, že změnou stanov je možné zrušit provozování STA. V mnoha domech se tak už stalo (mají satelity, bytové antény DVBT, nebo kabelovou televizi). Což nevíte ani tohle?

    Zopakuji: služby poskytované společenstvím jsou povinně uvedeny ve stanovách, včetně způsobu jejich rozúčtování. Z toho je třeba vyjít. Viz § 1200 NOZ. Stanovy je možno samozřejmě změnit, je to v pravomoci shromáždění. Viz § 1208 písm. a) NOZ.

    • Jestliže vlastníci jednotek změní stanovy a přidají do nich nějakou službu, pak SVJ tím vznikne povinnost tuto službu poskytovat. Odběr této služby (a její hrazení) se stává pro každého vlastníka jednotky povinností.
    • Jestliže vlastníci jednotek změní stanovy a škrtnou z nich některou službu, pak SVJ zanikne povinnost tuto službu poskytovat. Odběr této služby (ani její hrazení) již nadále nebude povinností vlastníka jednotky.

    Čemu na tom nerozumíte? Nebo si neumíte přečíst dvě věty v zákoně?

    Justitianus

    Vložil Filoména (bez ověření), 21. Duben 2020 - 21:15

    „Samozřejmě, že změnou stanov je možné ukončit provozování výtahu společenstvím.“

    Snad abyste se nejprve seznámil se stavebními předpisy.

    Vložil Společenství vlastníků (bez ověření), 21. Duben 2020 - 21:07

    Co to hulíš za matroš, Justi?

    Vložil Filoména (bez ověření), 21. Duben 2020 - 14:08

    „Výčet poskytovaných služeb by měl být uveden ve stanovách.“

    To žádný předpis nepožaduje.

    „Není-li to tam, pak máte vadné stanovy (§ 1200 odst. 2 písm. g) zákona č. 89/2012 Sb.).“

    Ani Vámi uvedené ustanovení to nepožaduje.

    Přestaňte sem vkládat Vaše fantazie, aniž byste je jako fantazie označil.

    Váš příspěvek je vadný i v dalších ohledech, snad Vás usměrní jiní.

    Vložil AsiTak, 22. Duben 2020 - 8:43

    Pokud vím u bytové předávací stanice existuje společné místo odběru tepla od poskytovatele služby jak pro ohřev TUV tak pro vytápění. Společný odběr je měřen, ale odběry dílčí na ohřev TUV a pro vytápění měřeny nejsou. To je i důvodem nemožnosti aplikovat předpis 269/2015 Sb. pro rozúčtování společných nákladů na odběratele. Problém se vyřeší stanovíme-li algoritmus rozdělení společných nákladů ohřevu TUV a vytápění. To můžeme rozdělit kvalifikovaným odhadem, ale aplikovanou metodu musíme dopsat do stanov nebo do jiného dokumentu včetně schválení. Rozdělit náklady ohřevu TUV a vytápění nám pomůže informace o spotřebě tepla v měsících kdy se netopí a odebrané teplo je využito pouze na ohřev TUV.
    Ve vyhlášce nalezneme: § 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce.
    „(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle vyhlášky…“
    Ve vyhlášce podle § 3 odst. (5) … neexistuje-li měření pro rozdělení společného nákladu vytápění na jednotky postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Analyzujeme-li uvedený vzorec pro náhradní rozdělení pak je to rozdělení shodné pro základní složku, tj. poměrem příslušných ploch jednotek k celkové ploše SVJ. Z toho pak vyplývá, že nemá význam rozdělit náklady T a TUV na základní a spotřební složky ale celý náklad SVJ rozdělit poměrem příslušné plochy dané jednotky.
    Můj návrh rozdělení nákladů:

    1. Celkový náklad kvalifikovaným odhadem rozdělit na část nákladu na ohřev TUV a vytápění T.
    2. Dílčí náklady pak rozvrhnout poměrem odpovídajícího druhu podlahové plochy jednotky.
    3. Metodu někde zveřejnit a je třeba schválit.

    Proč to dělat složitě, když to jde i jednoduše!

    Vložil Jiří Lád (bez ověření), 22. Duben 2020 - 9:58

    Děkuju všem za příspěvky. Bohužel nic jasného pro náš případ tu nevidím:

    1. Změnu výpočtu musí schválit všichni vlastníci. Máme 151 jednotek. Schválení je utopie.
    2. Někde v odpovědích jsem četl že se to nedá napadnout ani reklamovat. Ok.
    3. Metodu výpočtu jsme si stanovili sami a dodržuje práci s limity i rozdělení na spotřební i základní složku, což je obecně požadováno aby byl výpočet spravedlivý a zohlednil energetickou náročnost umístění bytu.
    4. byty nemají smlouvu s distributorem tepla. Tu má svj jako poskytovatel.
    5. byty mají předávací stanici. není měřič teplé vody a není možné zjistit měřením kolik tepla se spotřebovalo na ohřev a kolik na vytápění.

    Vyplývá mi z toho že postupujeme vlastně správně s péčí řádného hospodáře. Jen bychom měli ze stanov dát pryč odkaz na 269/2015 sb. a zveřejnit info dle jakého postupu rozúčtování Tepla a TUV děláme a pak je vše v pořádku.

    Jsou nějaké předmětné námitky?

    Moc díky.

    Vložil AsiTak, 22. Duben 2020 - 11:34

    C ) Byt Vytápění SS = Dům Vytápění SS * náměrBytu/náměrDomu
    Námitka:
    Zde pro „C) Byt Vytápění SS nemůžete použít „náměrBytu“ neboť ten náměr není ukazatelem odběru tepla pro SS vytápění ale souhrnným ukazatelem jak pro vytápění, tak pro ohřev. Proto vyhláška použije náhradní způsob rozdělení pomocí plochy způsobem shodným pro rozdělení ZS.

    Vložil Justitianus, 23. Duben 2020 - 5:24

    Pane Jiří, z toho co jste napsal plyne, že Vaše SVJ je poskytovatelem služby „dodávka tepla“ podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. o službách. Nedodává tedy ani službu „centralizované poskytování teplé vody“, ani službu „vytápění“.

    Pokud trváte na zohlednění energetické náročnosti u bytů v různých polohách, pak chcete od systému něco, na co nebyl vyprojektován a co nemůže poskytnout. Asi nejlepší ze špatných řešení je rozúčtovat teplo k vytápění paušálem podle podlahových ploch, jak zde navrhl pan AsiTak. V tom případě i teplo k ohřevu vody účtujte paušálně podle počtů osob v bytech, protože skutečné náklady po jednotlivých bytech nejste schopni nijak hodnověrně zjistit. Drahé kalorimetry jsou vám k ničemu. Dům byl projektován na dodávku služby „teplo“ a její měření a hrazení podle kalorimetrů. Vy do toho motáte korekční koeficienty a požadujete od systému něco, co fyzikálně nemůže splnit.


    Nemáte možná pravdu, jestliže se domníváte, že „změnu výpočtu musí schválit všichni vlastníci“. Nic takového neplyne z žádného právního předpisu. Jedině že byste to takto měli uvedeno ve stanovách.

    Služba „dodávka tepla“ je jednou ze služeb výslovně zmíněných v zákoně č. 67/2013 Sb. o službách. O způsobu rozúčtování této služby tedy platí:

    67/2013 Sb.
    § 5 Rozúčtování nákladů na služby
    (1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.

    Vzhledem k tomu, že se nejedná o nájemní dům, platí, že o změně způsobu rozúčtování bude rozhodovat společenství (právnická osoba SVJ). Nejvyšším orgánem SVJ je shromáždění, viz rozhodování podle § 1208 písm. e) NOZ. K rozhodování o změně stanov máte možná uvedeno ve stanovách potřebné hlasovací kvorum. Nemáte-li o tom ve stanovách žádné speciální ustanovení, pak se použije obecné ustanovení § 1206 NOZ:

    Shromáždění
    § 1206
    (1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.
    (2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

    Závěr: ke změně způsobu rozúčtování postačuje většina hlasů vlastníků přítomných na shromáždění. To platí, pokud vaše stanovy neurčují vyšší kvorum.

    Justitianus

    Vložil Jiří Lád (bez ověření), 23. Duben 2020 - 6:42

    Dobrý den,

    1. nutnost schválení všech je dle mého jasně napsáno v 67/2013, § 6, odst. 1

    Základní pravidlo je v ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. s § 6 Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (1) Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období. (2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

    (3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. (4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.

    Od 1.1.2016 rozvedeno vyhl. č. 269/2019 Sb (do té doby vyhl č. 372/2001 Sb.)

    1. Zákon jasně říká že je třeba použít základní a spotřební složku. Spotřební je z náměrů. To že nemáme náměr na spotřebu tepla na ohřev teplé vody v bytě a spotřebu takto připravené vody na teplou vodu řešíme předpokladem 60/40 na vytápění a ohřev teplé vody. Takto lze i rozdělit náměr kolorimetru. Pokud trváte na použité poměru na ploše i spotřební složce, prosím o doložení právního předpisu na základě kterého opíráte tvrzení. Děkuji.

    Já jsem postupoval dle tohoto dokumentu, který je přístupný až po registraci a sdílím jej tak jinak https://1drv.ms/b/s!AjV5KUscJQ5J3CY­FYep4Ce0u3ydS?e=sJW72p

    Vložil Justitianus, 24. Duben 2020 - 6:42

    Pane Jiří, píšete nesmysly.

    Citujete tu část zákona, která se týká služby „vytápění“. Ta služba ale ve vašem domě není ani poskytována, ani odebírána! Už jsem Vám to podrobně vysvětlil.

    Kromě toho špatně čtete zákon, nebo nerozumíte jeho textu. Způsob rozúčtování nákladů na vytápění (který jste citoval) se použije pouze „v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění“. Máte to uvedeno přímo v citovaném textu. Čemu na tom nerozumíte? Ve Vašem domě přece je stanovena povinnost instalace, a ta měřidla jsou nainstalována. Takže tato část zákona se na váš dům nevztahuje.

    To už jsou DVA důvody proč celý § 6 zákona pro váš dům neplatí.

    Dále citujete tu část zákona, která upravuje pouze „společnou přípravu teplé vody z náměrů vodoměrů na teplou vodu“. Ve vašem domě ovšem neexistuje žádná společná příprava teplé vody, a dokonce ani nejsou instalovány žádné vodoměry na teplou vodu. Takže na váš dům se § 6 zákona samozřejmě nemůže vztahovat.

    Už jsem Vám to přece podrobně vysvětlil …

    Doporučuji přestat s fantazírováním, které nemá žádnou oporu v platném právu ani ve skutečném stavu. Správně byste měli rozúčtovat pouze tu službu, kterou poskytuje SVJ – a to je nepochybně DODÁVKA TEPLA podle § 3 zákona č. 67/2013 Sb. Proto máte přece nainstalovány ty kalorimetry! Ale když ovce chtějí za každou cenu něco fyzikálně nemožného, to je pak každá rada zbytečná. Zvláště jsou-li tvrdohlavé …

    Justitianus

    P.S. Vámi zmíněná vyhláška 269/2019, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, se určitě na tuto problematiku nevztahuje. Pokud jste mínil vyhlášku č. 269/2015 Sb., pak se točíte v kruhu: už jsem Vám jednou vysvětlil v příspěvku Vložil Justitianus, 21. Duben 2020 – 11:46: Vyhláška č. 269/2015 Sb. se se na váš dům nepoužije, protože neobsahuje nic o službě „dodávka tepla“. Vaše SVJ neposkytuje žádnou ze služeb které tvrdíte. Neposkytuje ani službu „vytápění“, ani službu „společná příprava teplé vody“. Totéž Vám sdělil i RNDr. Jiří Klíma z ministerstva. Přečtěte si prosím diskusi Rozúčtování v domech s bytovými kalorimetry.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".