Z občanského zákoníku vyplývá členění předpisu záloh i vyúčtování záloh podle způsobu jejich rozvržení do dvou položek:

(1) ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu s případnou úpravou podle věty druhé (§ 1180 odst. 1) a
(2) na každou jednotku stejně (§ 1180 odst. 2), jinak formulováno, podle počtu vlastněných jednotek.

Odst. 2 bohužel neguje hlavní princip (bytového) spoluvlastnictví, podle něhož se spoluvlastník podílí na rozhodování, nákladech i užitcích ve výši svého spoluvlastnického podílu. Zákonodárci patrně uniklo, že velikost jednotek (zejména nebytových) bývá značně rozdílná (řekněme od několika málo m² až do několika stovek m² na jednu jednotku). Není akteptovatelné, aby spoluvlastníci jinými poměry rozhodovali a jinými nesli náklady.

Dalším důvodem pro zrušení § 1180 odst. 2 je ten, že způsobí neřešitelné spory, které náklady sem patří a které nikoliv, když malé jednotky budou mít zájem, aby se rozúčtovávalo (pokud možno všechno) podle odst. 1 a velké jednotky budou prosazovat rozúčtování podle odst. 2.

Toto ustanovení by proto mělo být urychleně zrušeno a do té doby by se nemělo používat.