Nezlobím se.

§7/1 zák. 67/2013
Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

Vidíte někde v této citaci zákona prostor pro navýšení 20.000 které jsem uvedl ??

Mohl byste tvrdit, že jde jen o můj názor. Kamarád z vedlejšího města je již u soudu za totéž: neplatil nadsazené měsíční zálohy za služby. SVJ mu nedokázalo u soudu prokázat, že mu zálohy v žalované výši řádně předepsalo a ani, proč měl zálohy předepsány ve výši 2-násobné, než je měli všichni ostatní spoluvlastníci (řekl mi, že u soudu jejich právník uvedl, že je pro ně žalovaný dlouhodobě nedůvěry hodný, a že nechtěli mít problémy s očním vyúčtováním). Soudkyně to odmítal a to právě s poukazem na výše, mnou citovaný §7/1.

Co podle Vás znamená jiným způsobem?

Já mám třeba pokřivený názor na to co je „řádné“. Tak uveďte Vy co je řádné.
Vy byste tedy to vyúčtování na částku 60.000 zaplatil a šel hledat jiné způsoby jak by Vám měl někdo prokázat jejich řádnost? Jak byste se zachoval Vy?

Ohledně dluhu bych každému doporučil přečíst ALESPOŇ toto (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluh). Dluh není jen tvrzení někoho, že mu máte něco zaplatit, ale formálně správně vyčíslený požadavek, dle soudce srozumitelný a dle práva vymáhatelný. příklad mého kamaráda, který již u soudu částečně vyhrál, mne vede k přesvědčení, že toto by mohla být správná cesta. Pokud myslíte, že není, tak co byste dělal Vy.

Specifikujte ten svůj „jiný“ způsob. děkuji