Napůl je dobré mít akorát (_!_). K čemu je mi dobrý cca 1/123456789000… podíl na majetku bytové korporace, to mi dosud nikdo srozumitelně nevysvětlil. Takže nastartujme tu delší diskusi, od toho diskusní fórum je.

Já jsem toho názoru, že když mě stát proti mé vůli přinutil vlastnit cosi, co je historicky zdrojem krutých svárů, konkrétně mám na mysli podíl na majetku, a to dokonce společně s lidmi, o které bych si, řečeno slovy Radka Johna, ani neopřela kolo, přinutil mne za mé téměř neskutečně velké peníze, které bych, pokud bych je vůbec někdy měla, dozajista užila jinak a užitečněji, investovat do tohoto podílu, tak mi nyní musí, je to jeho povinností za daného společenského a politického uspořádání, umožnit mít plnou kontrolu nad tímto majetkem. Pokud ne, pak si na svobodu a demokracii akorát hrajeme a já si o tom státním tlaku nemohu myslet nic jiného, než že jeho jediným cílem bylo mě zadlužit na spoustu let a obrat o finance za tento podíl a další finance prostřednictvím úroků, a nyní obrat o další finance prostřednictvím nekontrolovatelného hospodaření, to jest ožebračit mě a pak na mě dělat dlouhý nos, že jsem málo pracovala a neušetřila si na stáří.

Můžete proto, prosím, pope, alespoň naznačit, co by mi mělo zůstat nepřístupné? Jaké údaje?

Co já vím, traduje se, že např. finanční částky jednotlivých členů bytové korporace ohledně vyúčtování služeb jsou přísně střeženým tajemstvím. Proč? Vždyť množství peněz vydaných za služby je za daných okolností výpočtu jejich úhrad tím nejjednodušším vodítkem pro každého k porovnání ale i k nalezení případné chyby rozúčtování, k vysvětlení, proč já platím dvakrát tolik co Novákovi v bytě stejné velikosti. Navíc já, pokud mi KONEČNĚ „správce“ umožní nahlédnout do podkladů, jsem si schopna rozúčtovat celý barák vlastními silami a tím pádem vyúčtovat každou partaj. Nebylo by jednodušší říct nám to rovnou, a to i těm, kteří si to spočítat neumí?

Znám korporace, které mají transparentní účty přístupné online, možná tím porušují nějaký zákon, ale já bych právě tuto možná nezákonnou transparentnost uvítala i ve „své“ korporaci.

Pope, píšete o „rámcové kontrole“. Co si pod tím mám představit, když já považuji za své právo podstatně více, než jen rámcově kontrolovat. Co když tato rámcová kontrola nezabrání krachu, já přijdu nejen o ten svůj majetkový podíl, ale i o střechu nad hlavou a mí potomci zdědí akorát dluhy, kterých se naštěstí snad ještě budou moci vzdát. S takovou vizí se nedokážu smířit. Tak mi to, prosím, vysvětlete, co by v tom korporátním hospodaření mělo být tajné.

Děkuji předem.