Děkuji také za další radu pana TN: cit. "…Ze zápisu ze shromáždění, jak si ho nastudovali soudci VS, totiž vyplynulo, že žalobci nehlasovali PROTI a nejsou tedy přehlasovanými vlastníky….

V zápisech neuvádíme KDO konkrétně byl proti (inspirovali jsme se zákonem na ochranu osobních údajů a nyní také GDPR a mimo razítka SVJ nedáváme do zápisu žádná jména osob), pouze součtové %, které bylo proti anebo ještě počet vlastníků, kteří byli proti. Ostatně zase: neznám předpis, který by nařizoval co takové usnesení musí obsahovat.

Zápisy také nezveřejňujeme. Pokud se o ně někdo přihlásí a je to „přítel“, dáme mu je k „nahlédnutí“, ale ne ke kopírování. Co kdyby to zneužil, jak uvádí sama soudkyně Lizcová. Neřekl bych to lépe. A navíc to umožňuje zápis upravit – někteří nám po čase vyčítají gramatické chyby nebo nevhodně volené formulace. Vyjdeme tak opět vstříc většině (i když jen těsné, ale přesto většině), která nemá zájem na praní domácího prádla veřejně. Jak se říká: „co se doma upeče, to se doma sní“.

A z uvedených důvodů ani nezakládáme zápisy shromáždění do rejstříku SVJ.

Pokud nebude uvedeno jmenně kdo byl proti, může být v případném budoucím sporu nejprve spor o to, kdo vlastně byl proti a kdo je tím AKTIVNĚ přehlasovaným vlastníkem. Soudy tvrdí že PASIVNÍ přehlasování (tj. „zdržel se“, „nepřítomen“) nestačí k tomu aby se mohl vlastním obrátit na soud, a to je pro nás v SVJ-výboru dobře. Alespoň o jednu starost méně :)

Když tak nad tím hloubám, jeli existence a obsah zápisu hlavním podkladem pro rozhodnutí čeckých soudců, pak asi nebude těžké si vložit do stanov potřebné a zápis přizpůsobit. Nakonec jsem zatím neslyšel jak by se řešil rozpor mezi zněním stanov schváleným a zveřejněným Jak by asi takový vlastník dokázal, jaké PŘESNĚ bylo schvalované znění stanov.

Když jsem byl ještě jen obyčejným členem SVJ, aktivně jsem si tehdy stanovy přečetl. Teď když jsem předsedou, zjistil jsem že v archivu SVJ byly 3-verze stanov a každé bylo platně podepsáno tehdejším statutárním orgánem (ty kopie už jsem zlikvidoval, protože teď jsem já odpovědný vedoucí). A vzpomínka, tehdejšího člena výboru byla, že po skončení shromáždění které tehdy odhlasovalo změnu stanov se výbor dohadoval mezi sebou, zda je vhodné vložit do rejstříku ty stanovy schválené nebo jinou verzi. Nakonec údajně vyhrál názor, že se stanovy vloží do rejstříku až na úplném konci lhůty (tehdy to bylo do 6-měsíců po konání shromáždění) pro soudní napadení. A vyšlo to. Nikdo se tehdy již neohrazoval, že znění schválené bylo poněkud odlišné.

Tak i takto to jde.