Petře souhlasím s vámi. „franos“ nemá pravdu, když uvádí, že uvedený půdní prostor není součástí společných prostor. Uvedený půdní prostor samozřejmě společnou částí domu je. A je to proto, protože tento půdní prostor není podle tazatele vymezen v prohlášení jako jednotka (tj. byt nebo nebytový prostor).

Franos ve svém příspěvku hovoří o nutnosti „místnosti“. V případě jednotky muselo jít o místnost, podle ZOVB, to už dnes neplatí. Podle NOZ definice pojmu byt (a též nebytový prostor) je stanovena v § 1159 obč. zák., a to tak, že bytem je jakákoli prostorově oddělená část domu. Za společné části občanský zákoník stanoví v § 1160 ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně, přičemž společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. Půdní prostor je bezesporu prostorově oddělená část domu, která nemusí sloužit všem ani se bez dalšího nejedná o stavební část podstatnou pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky. Existence samostatného bytu a nebytového prostoru není podmíněna dokonce ani svým původním stavebním určením (stavebním povolením, kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem), tedy půdní prostor by bylo možné prohlášením dle § 1166 obč. zák. vymezit dokonce i jako byt (což však nelze z jiných důvodů doporučit).