má to také druhou stránku. Všichni víme, že většina SVJ nedodržuje stoprocentně všechna ustanovení NOZ a dalších zákonů či vyhlášek souvisejících se záležitostmi bytového spoluvlastnictví. To jistě vadí, pokud se to dotkne práv a povinností vlastníků, nebo by to mohlo finančně poškodit vlastniky či vést k nesprávnému hospodaření SVJ. Může se však jednat také o záležitosti nepodstatné či jen formální nedostatky, které nezpůsobily nikomu újmu či škodu SVJ.

Často je problém najít (především v menších domech) vlastníka s potřebnými znalostmi, který by mohl zastávat funkci statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře. Řešením je profesionální předseda společenství zvenčí a zajištění profesionální správy, což není hlavně pro menší domy levné řešení, ani optimální řešení, když správu zajišťuje někdo, kdo v domě nebydlí.

Proto se leckde snaží zajistit správu statutárním orgánem s vlastníky z domu, i když nemusí být správá vykonávána v méně důležitých věcech stoprocentně v souladu se všemi předpisy. Pokud by byla zrušena možnost obrátit se na soud jen z důležitého důvodu, mohl by každý s čímkoliv nespokojený vlastník různými žalobami i v nepodstatných věcech prakticky paralizovat správu v domě, protože téměř všude se najde něco, co není přesně podle předpisů. Myslím, že by se v takovém případě ještě více prohloubil problém sehnat někoho z domu ochotného vykonávat funkci člena statututárního orgánu, protože by mu ještě více než dosud hrozila odpovědnost za porušení péče řádného hospodáře.

Každý prohraný soudní spor i ve věcech měně důležitých by totiž opravňoval vlastníky požadovat po členech statutárního orgánu náhradu škody minimálně ve výši nákladů spojených s prohraným soudním sporem.