Rozúčtování nákladů na vytápění (nová metodika) v domech, kde používají systém MDM a indikátory VIPA. Mnoho bylo řečeno, mnoho bylo napsáno, mnoho účastníků se zapojilo do nekončící diskuze, aniž by výsledkem byl fyzikálně přijatelný náměr a jednoduché rozúčtování bez použití neprůkazných a nekontrolovatelných koeficientů. Porovnáme dva systémy poměrového měření a rozúčtování. Ten první představuje systém vyvinutý v 70.tých letech v tehdejší SRN, v současné době používající indikátory podle EN 835 a EN 834, přejaté do ČR jako ČSN EN 835 a ČSN EN 834. Tím druhým je systém vyvinutý v 80.tých letech na Technické univerzitě v Liberci. Vychází z denostupňové metody, aplikované jako modifikovaná denostupňová metoda s indikátory VIPA (dále jen MDM VIPA). Podstatou modifikace je měření teplotního rozdílu mezi teplotou vratného potrubí otopného tělesa a průměrnou venkovní teplotou v otopném období, nikoliv mezi teplotou místnosti a venkovní teplotou. Systém MDM VIPA získal v roce 1997 na Světové výstavě vynálezů v Bruselu Zlatou medaili a do současné doby byl aplikován ve více než 3 milionech rozúčtování. V následující tabulce je provedeno vzájemné porovnání prostřednictvím procentního vyjádření rozhodujících údajů, kterými jsou u obou systémů minimální a maximální náměry indikátorů. U systému MDM VIPA je uvedena v % minimální a maximální úhrada za vytápění. Minimální a maximální úhrada za vytápění a rozdíl teplot prostřednictvím indikátorů ČSN EN 834 resp. ČSN EN 835 není uvedeno, neboť nevyplývá z náměrů indikátorů, ale je poplatná současné právní úpravě ve vyhl. č. 269/ 2015 Sb. Potvrzenou skutečností je, že polovina náměrů indikátorů ČSN EN 834 je nepoužitelných a prostřednictvím přičítání resp. odečítání náměrů přesahujících nikým teoreticky nezdůvodnitelné minimální a maximální meze úhrady, vnáší do celého rozúčtování nedůvěryhodné a nekontrolovatelné výsledky. Teplota bytu je uvedena jen orientačně pro celé byty. Ve skutečnosti je teplota místnosti resp. teplotní rozdíl mezi místnostmi uváděn u MDM VIPA zvlášť pro každou vytápěnou místnost. To umožňuje uživatelům bytů kontrolu rozúčtování prostřednictvím teplotních rozdílů mezi jednotlivými místnostmi. Hodnoty MDM VIPA jsou v tabulce odvozeny z náměrů indikátorů ČSN EN 834, jako předpokládaná hodnota získaná z přímých porovnávacích měření. V praxi jsou rozdíly náměru a úhrady mezi byty u systému MDM VIPA výrazně nižší. Metoda měření ČSN EN 834 MDM VIPA Náměr indikátorů v % 35 – 210 67 – 156
Podíl náměrů 5,95 2,04
Celková úhrada za vytápění v %

• spotřební složka 70% ? 76,9 – 126,1
  
• spotřební složka 60% ? 80,2 – 122,4
  
• spotřební složka 50% ? 83,5 – 118,7

Podstata rozdílu mezi oběma metodami je v rozdílných náměrech.
Metoda s ČSN EN 834 vychází sice z logické, ale chybné představy, že je možné účtovat teplo předané do místnosti jen otopnými tělesy. Při této metodě existují nulové náměry, jejichž důsledkem jsou fyzikálně nepřijatelné rozdíly v úhradě vytápěcích nákladů. Tyto rozdíly si vynutily legislativní úpravu spočívající v omezení minimální a maximální meze úhrady. Jinými slovy: “Chyba v rozúčtování není způsobena chybnou vyhláškou, ale chybnou metodou náměrů a rozúčtování.“ Metoda MDM VIPA také měří teplo předané otopnými tělesy, ale současně respektuje teplo sdílené do místnosti prostupem (kladné i záporné) z okolních bytů. V uvedených více než 3 milionech rozúčtování se nevyskytl, ani nemohl vyskytnout, nulový náměr indikátoru. Pokud by se vyskytl nesouhlasný názor, nebo dokonce názor profesionálních pomlouvačů, je vhodné připomenout, že bylo k vysvětlení této metody konáno pět konferencí a publikováno více než 130 odborných článků.
Vyskytují se oprávněné obavy, zda nová vyhláška o poměrovém měření a rozúčtování nezpůsobí nepřiměřenou úhradu za vytápění v bytech s vysokými náměry. S plnou odpovědností je možno prohlásit, že v domech, kde je používána metoda MDM VIPA se v rozúčtování nic nezmění. Za zmínku stojí porovnání náměrů indikátorů ČSN EN 834 v rozsahu 1233–7331. Existují dvě možná vysvětlení těchto nepřiměřených rozdílů. První, naprosto chybné vysvětlení, často používané i v odborném tisku tvrdí, že v bytě s náměrem 7331 bydlí kuřáci a chovatelé domácích mazlíčků s nepřiměřeným větráním a trvalým získáváním tepla z okolních bytů. Druhé vysvětlení je fyzikálně doložitelné a představuje uživatele bytu s dodržováním všech zásad ekonomického využívání tepla, ale v sousedních bytech jsou uživatelé s uzavíráním otopných těles a nulovými, nebo nepřiměřeně nízkými náměry indikátorů ČSN EN 834. V domech s metodou a indikátory MDM VIPA tyto problémy neexistují. Vrátíme-li se k původně uvedeným náměrům v rozsahu 1233–7331 bylo by zajímavé a žádoucí, aby konečné rozúčtování bylo publikováno, včetně všech koeficientů, matematických úprav a použití omezujících mezí vyhl. č. 269/2015 Sb., které mají výsledek náměrů a rozúčtování přiblížit reálným hodnotám.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.