Pavlo, čest výjimkám, Pavlovi, Vám = Pavle a dalším obětavcům, co dělají, co jím síly stačí.

Vyjádřím se trochu k diskuzi:

vlastníci většinou nemají mnoho znalostí ohledně svých povinností a práv a fungování bytového spoluvlastnictví, to jste sama napsala. Vezměte si např. obyčejné spoluvlastnictví, zde rozhodují 2/3 spoluvlastníků. Proč má o záležitostech bytového domu rozhodovat 1/4 vlastníků, jak dnes stojí v mnoha stanovách dle NOZ vypracovaných právníky a vlastníky bytů často akceptovaných bez nejmenší námitky? Proč jim někdo neřekne, že to není dobrý nápad, nebo, proč, když se proti tomu někdo ozve, dostane odpověď:„Ale to nám poradili právníci.“? Možná proto, že jim někdo jednoduše nevysvětlil, že zákon obsahuje jakousi minimální hranici a jak si to nastaví a domluví mezi sebou je na nich a na jejich uvážení. Potřebuje snad vlastník k pochopení stanov, tedy společných pravidel domu právníka? Potřebuje člověk k pochopení pravidel silničního provozu právníka? Má snad člověk pro život také ve svém bytovém domě studovat práva, najímat právníka atd.? No a protože výbory se většinou, zatím, rekrutují z vlastníků, a nebývají to většinou právníci, ti mají jinou zájmovou činnost, tak holt se vedení ujímají prostě často laici, kteří, byť by byli sebeobětavější a možná ti nejobětavější, mají pocit, že když to dobře myslí, tak to i dobře dělají. Kamže vedou ty cesty dlážděné dobrými úmysly…

Proč by se nemohli družit vlastníci, když zákon umožňuje družit se SVJčkům, nezakazuje to snad vlastníkům?

Já říkám, družme se dle potřeb a nálad. Kdo chce, bude se spolčovat, kdo nechce, ať si mrmlá někde na chodbě se sousedy, každého věc.

Máte s tím nějaký problém?