Přesně tak. Aby přešel nějaký dluh, musí existovat třístranná dohoda. Jinak to přece nemá logiku.

To mi chcete říct, že stačí zajít na hlavní nádraží a říct: „Dobrý den, nechtěl byste tohle podepsat a převzít dluh 150.000,– za teplo v bytě tohoto SVJ za dva tisíce?“ – „Ale jistě, mě už stejně nikdo nic vzít nemůže“ – „Díky pane, tady jsou. Ať Vám pomohou a mějte se lépe“ a pak zajít na pobočku dodavatele tepla, statutárním orgánem SVJ nebo nějakým jiným věřitelem a říct: „Dobrý den, dluh za mě převzal ten a ten – zde je smlouva. Na shledanou“. To snad ne, ne?

A je teď úplně jedno, jestli se jedná o dluh za „náklady na správu domu a pozemku“ nebo úvěr za zateplení/technicé zhodnocení, který mi poskytlo SVJ a nebo třeba dluh za to, že jsem neměl na zaplacení v hospodě a podepsal směnku. To, že to zrovna souvisí s nemovitostí přece nemůže takové jednání umožňovat.

Jakou asi tak má váhu potvrzení SVJ, že převodce dluží tolik a tolik. Nabyvatel s tím může počítat a dohodnout si příslušnou slevu. Jenže důležité je uvědomit si, že dluh a dlužník vzniká až tím, že se dvě strany na dluhu dohodnou, nebo to rozhodne soud. Jak může tedy SVJ vydávat nějaké potvrzení o dluhu/nedluhu? Vím, že to tak v praxi chodí i já jsem takto dluh při koupi bytu převzal. Spousta věcí se řeší stylem není žalobce/není soudce a také to není na škodu. Důležité ale je vždycky vědět, jaká rizika podstupuji.