Právní skutečnost.
Od vzniku vyhlášky č. 372/2001 Sb. se postupně navyšovaly tlaky na změnu vyhlášky, zejména na §4 odst. 4, předepisující rozptyl možné měrné úhrady na ±40% od průměrné hodnoty. Při přepočtu na dosahovanou teplotu to představovalo rozsah 14°C až 26°C. Ačkoliv se fyzikální zákony nemění, pouze se je snažíme poznávat a respektovat, opět na základě požadavku ARTAV byl do nové vyhlášky č.269/2015 Sb. zaveden nový rozsah mezních hodnot rozúčtování –20%, až 100% od průměru. Často to bylo označováno jako kvalitativní změna ve spravedlnosti rozúčtování. Při přepočtu uvedených mezních hodnot úhrady na dosahovanou teplotu bytu to představuje rozsah 17°C až 36°C. Dokonce byla snaha asociace ARTAV limit horní hranice úhrady vůbec neomezovat. Znamená to, že uživatel bytu s předepsanou úhradou 200% průměrné hodnoty, měl celé otopné období ve všech vytápěných místnostech teplotu minimálně 36°C. Protože je to teplota zcela nereálná, ale indikátory ČSN EN 834 „naměřená“, jsou vymýšleny další možné příčiny, pomocí kterých lze zdůvodňovat vysokou spotřebu tepla. Tou nejjednodušší příčinou je nepřiměřené a dlouhodobé větrání. Ač se to zdá logičtější, než vytápění na 36°C, o to je to nebezpečnější. Krátkou analýzou lze zjistit, že otopné těleso s rostoucím průtokem otopné vody je v obytné místnosti schopné vydat maximálně 117% tepla a v prostředí o průměrné venkovní teplotě 5°C je schopné vydat 142% tepla. Kde se v prostředí bytu v bytovém domě vzalo 83% tepla, které údajně může uživatel bytu vypouštět otevřenými okny? Nabízí se možnost získávat teplo z okolních bytů. To je ovšem možné jen v případě, když v sousedním bytu je vyšší teplota. I zde je situace úplně jiná. Byty s „naměřenou“ vysokou spotřebou mají naopak ve svém sousedství zpravidla byty s úplně nebo výrazně uzavřenými otopnými tělesy s indikátory podle ČSN EN 834 a „nulovou“ spotřebou. Uživatel bytu, který vytápí přibližně na stejnou teplotu, bude ale platit podle toho, jak topí soused. Nulová spotřeba je sice nahrazována přičítáním indikovaných dílků, ale z toho mají prospěch všichni uživatelé bytů, přestože navyšovaná částka má náležet jenom těm uživatelům bytů, ze kterých bylo teplo odváděno. Z krátkého rozboru vyplývá, že problémy s rozúčtováním a vysokou spotřebou tepla nezpůsobují byty s plně otevřeným průtokem otopných těles, ale byty s uzavřenými otopnými tělesy a nulovými náměry.
Rozúčtování podle nové vyhlášky se bude za rok 2016 realizovat po 1. 1. 2017. Kombinace nové vyhlášky s normou ČSN EN 834 představuje z právního hlediska analogii s upalováním čarodějnic ve středověku, barvitě literárně zpracované v románu „Kladivo na čarodějnice“. Ve středověku byly za příčinu některých chorob, neúrody, špatného počasí a celé řady dalších problémů označovány a upalovány naprosto nevinné osoby, zpravidla ženského pohlaví. Analogickými subjekty jsou v rámci centrálně vytápěného domu uživatelé bytů, kterým je indikována a po různých korekčních přepočtech spočítána nepřiměřeně (až několikanásobně) vysoká spotřeba tepla a jsou označováni za „plýtvače“, způsobující nadměrným větráním ztráty celého domu. Takto jednoduše se to dá vysvětlit, jako byly jednoduše vysvětleny důvody k historickému upalování čarodějnic, nad kterými se můžeme v současné době jen pousmát, přestože se odehrávaly velmi tragické osudy. Pochopit mechanizmus údajně nadměrné spotřeby tepla v některých bytech není jednoduché. Výrazně jednodušší je označit kuřáky, chovatele domácích mazlíčků a všechny, kteří z různých důvodů mají potřebu intenzivnějšího vytápění, za „plýtvače“ a použít prostředky pro jejich exemplární postih, proti kterému neexistuje adekvátní obrana ani u soudu, neboť povolený rozsah úhrady podle Vyhl. č. 269/2015 Sb. je 200% průměru a nikoho nebude zajímat nepravděpodobná fyzikální realizovatelnost a z toho vyplývající rozpor s dobrými mravy. Je na MPO, MMR, MSP, poslanecké sněmovně a senátu, komu naslouchají, čí snahy respektují a co bude s uvedenou vyhláškou. Uživatelé bytů se současnou spotřebou 140% průměru, mající indikátory podle ČSN EN 834 mohou v rozúčtování za letošní rok očekávat úhradu za vytápění až 200% průměru. V žádném případě nelze problém chápat jako chybu vyhlášky, ale jako problém kombinace vyhlášky s metodou rozúčtování podle ČSN EN 834. Kombinace vyhlášky s metodou MDM VIPA problém nezpůsobuje. Nezpůsobuje ho proto, že reálné náměry a tím ani rozúčtování nepřesahuje reálný rozsah teplot jednotlivých bytů 17°C až 23°C.

Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.