měření spotřeby tepla

Technická skutečnost. „Měření tepla“ není měřením tepla, ale určením podílu konkrétního bytu na celkové úhradě za vytápění domu. Výše podílu závisí na velikosti bytu a dosahované teplotě. Teplota bytu se určuje prostřednictvím poměrových měřidel, nebo přímým měřením teplotního rozdílu mezi teplotou v bytě a venkovní teplotou (Vyhl. č. 237/2014 Sb. §7a odst. 2). Poměrová měřidla (indikátory) svými náměry vyjadřují integrovanou teplotu místa instalace. Zásadní rozdíl je v metodě náměru a rozúčtování indikátorů instalovaných na každém otopném tělese, nebo indikátorů instalovaných na odtokové trubce z každého otopného tělesa. Indikátory instalované na otopných tělesech jsou vyhodnocované ve smyslu fyzikálně pochybených implementovaných norem ČSN EN 835 a ČSN EN 834. Indikátory instalované na odtokové trubce otopných těles jsou vyhodnocované na základě dlouhodobého vývoje na Technické univerzitě v Liberci. Podstatou této metody náměru a rozúčtování je denostupňová metoda, aplikovaná jako Modifikovaná Denostupňová Metoda s indikátory s názvem Vnější Integrační Poměrová měřidlA (dále jen MDM VIPA). Modifikace znamená měření teplotního rozdílu mezi teplotou odtokové trubky a venkovní teplotou. Pozornosti by neměl uniknout název „měřidla“. Přestože je používán obecně zavedený, nic neříkající název indikátor, jedná se o skutečná měřidla integrální teploty, která jsou spolu s plochou resp. objemem vytápěných místností rozhodujícím údajem pro určení spotřební složky úhrady za vytápění. Z následujícího porovnání rozdílu náměrů a rozúčtování indikátorů ČSN EN s indikátory VIPA vyplývají přednosti MDM VIPA:

• Nemohou být indikovány nulové náměry, ale vždy jen náměry odpovídající reálné teplotě odtokové trubky.
• Rozsah maximálního a minimálního náměru není nutno předepisovat vyhláškou.
• Teplo předávané otopným tělesem do místnosti nemůže být bezplatně získáváno sousedním bytem.
• Nevyžaduje nezdůvodnitelné přičítání a odčítání indikovaných dílků.
• Náměr je přímo ukazatelem ekonomického nakládání uživatele bytu s teplem.
• Umístění indikátorů na odtokové potrubí vylučuje chybné náměry v důsledku posunu místa střední teploty otopného tělesa v závislosti na průtoku.
• Podíl základní a spotřební složky se může odvíjet od vzájemného souhrnného podílu společných prostor a bytů. Nemusí být zneužíván pro odstranění nezdůvodnitelného rozdílu náměrů indikátorů.
• Systém umožňuje měření v plném rozsahu venkovních teplot, včetně zateplených a nízkoenergetic­kých domů.
• Podmínkou pro fyzikálně správné rozúčtování je soulad mezi jmenovitými tepelnými ztrátami místnosti a jmenovitým výkonem příslušného otopného tělesa. Tato podmínka však platí pro všechny metody poměrového měření a platí od samotného vzniku centrálního vytápění bytů.

Z podstaty rozdílu náměrů indikátorů vyplývá i rozdílný přístup k určení podílu bytu na vytápěcích nákladech domu. Fyzikální podstata rozdílu náměrů indikátorů předurčuje i fyzikální podstatu celého rozúčtování. Rozúčtování podle výše uvedených norem vychází z chybné představy, že teplo je do bytu předáváno jen prostřednictvím instalovaných otopných těles. Důsledkem je, že uzavřené otopné těleso do bytu nepředává teplo a indikátor vykáže nulový náměr. O nulových náměrech se mohou přesvědčit všichni, kdo indikátory podle těchto norem mají a výrazně, nebo úplně uzavírají otopná tělesa. Technická skutečnost je však jiná. Teplo získané z otopného tělesa a uživatelem bytu zaplacené, je však dále bezplatně předáváno do sousedního bytu s uzavřenými otopnými tělesy a tudíž s nižší teplotou. Vzájemné předávání tepla mezi byty (kladné i záporné) lze odstranit jen dodržováním stejné teploty ve všech místnostech. To je sice technicky možné, ale takový systém je vhodný pro kasárny nebo věznice, ale ne pro bytové domy. Při aplikaci systému MDM VIPA je právě toto vzájemně sdílené teplo přiměřeně registrováno a zahrnuto do konečného rozúčtování. Široce proklamovaná představa, že veškeré problémy způsobují uživatelé bytů s nadměrnou spotřebou tepla, způsobenou nepřiměřeným větráním je poněkud laciná. Ve skutečnosti je to jinak. Nadměrná spotřeba tepla je fenomén vyskytující se jen v souvislosti s indikátory a systémem rozúčtování podle ČSN EN 834. Souběžně probíhající porovnávací měření s metodou MDM VIPA prokázala zásadní rozdíl obou metod. Zatím co podle ČSN byl pro byty rozsah neupravených náměrů 14% až 245%, byl pro byty rozsah neupravených náměrů MDM VIPA 70% až 130%. Z porovnání těchto dvou výrazně odlišných náměrů jednoznačně vyplývá, že náměry podle ČSN EN nejsou pro přímé rozúčtování přijatelné a musí se upravit různými koeficienty, nebo jednoduše přičítáním resp. odčítáním určitého počtu indikovaných náměrů. Tím se sice odstraní okrajové převisy podle právě platné vyhlášky, ale vzhledem k tomu, že se zpravidla vzájemně liší součtové hodnoty přičítaných a odčítaných náměrů, změní se i hodnoty původních náměrů z povoleného rozsahu rozúčtování. Tím se v podstatě mění pro vlastní rozúčtování všechny vstupní hodnoty. Náměry indikátorů MDM VIPA jsou při zahrnutí příslušné venkovní teploty pro rozúčtování přímo použitelné. Za zmínku stojí ještě dolní a horní mez povolené úhrady. Výše uvedená minimální hodnota úhrady, představuje teplotu bytu 17°C. To je teplota reálně dosažitelná, ale indikátory ČSN EN 834 udávají hodnotu náměru daleko nižší, takže kolem 50ti % náměrů je nepoužitelných. Daleko horší je horní mez úhrady, jejíž dosažitelnost je přinejmenším problematická. Zdůvodňovat vysokou úhradu v důsledku nepřiměřeného větrání na první pohled vypadá sice logicky, ale je prakticky v bytovém domě nedosažitelná, resp. dosažitelná pouze při použití indikátorů podle ČSN EN 834. Z porovná­vacích měření s metodou MDM VIPA byla při použití nekorigovaných náměrů horní hranice úhrady 130%. Pro ty, kteří se chtějí obořit do uvedených závěrů, doporučuji, vycházet z maximálního výkonu otopného tělesa v závislosti na průtoku a vzájemné polohy bytů s indikovanou nadměrnou spotřebou tepla a bytů s indikovanou (nulovou) spotřebou tepla. Zkráceně popsaná podstata porovnání uvedených dvou způsobů indikace a rozúčtování bez širších souvislostí, by neměla být záminkou pro různé vykladače fyzikálních zákonů a směrnic EU, navštěvující různá ministerstva, poslaneckou sněmovnu a senát.

Pane Patočka,

a co říkáte „Analýze proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla“ viz http://download.mpo.cz/…iloha001.pdf, která vyjmenovává hlavní nedostatky denostupňuvé metody a příliš kladně tuto metodu nehodnotí viz str. 44 až 46.

Analýze proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla ve smyslu hlavních nedostatků denostupňové metody neříkám vůbec nic, protože se mně to netýká ani jako bývalého pracovníka Technické univerzity v Liberci, ani jako uživatele bytů, kteří tuto metodu poměrového měření a rozúčtování nepoužívají. Údajné hlavní nedostatky denostupňové metody uvedené v analýze, zpracované pro MPO pracovníky ČVUT by měly vysvětlit firmy, které tuto ověřenou metodu převzaly ze severských zemí. . Původní diskuzní dotaz zněl na metodu „sklíček“ na odtokovém potrubí otopného tělesa. Tomuto znění metody jsme samozřejmě rozuměli. Pokud se dotaz týká modifikované denostupňové metody s indikátory nazvanými vnější integrační poměrová měřidla, zkráceně MDM VIPA, podávám následující vysvětlení. Metoda není uvedena na str.44–46, ale na str.43–44 v kapitole 3.2.3, ve které je chybně uveden nejen název metody a chybně uvedena rovnice pro zpracování jednotlivých náměrů indikátorů, ale v podstatě všechno. Spolu s chybným uvedením podstaty poměrového měření je chybně použita rovnice pro tepelný výkon otopného tělesa. Pokud se týká proveditelnosti, je zcela opomíjena možnost instalace na podlahové, stropní a stěnové vytápění. Pokud se týká ekonomiky poměrového měření, jsou v analýze zamlčeny rozhodné údaje. V závěru kapitoly jsou naprosto chybně definovány podmínky, prostřednictvím kterých je zpochybňováno nejen poměrové měření a rozúčtování MDM VIPA, ale jakékoliv jiné poměrové měření a rozúčtování. Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.

Ekonomická skutečnost. S povinným používáním poměrového měření se výrazně změnily názory na jeho prospěšnost a hospodárnost. Existují vlastníci domů a uživatelé jednotlivých bytů, kteří se sveřepě brání povinnému používání. Prostřednictvím různých „odborníků“, zasahujících v nejvýše položených orgánech státu, jako je poslanecká sněmovna, senát a jednotlivá ministerstva se snaží prosazovat cíle, které jsou na hony vzdálené původně dobře myšlenému záměru, dát uživatelům bytů možnost provádět v rozumném rozsahu hospodaření s dodávkou tepla. V současné době jsou velice živě diskutovány a prosazovány tři směry. Ten první vychází z výzkumu prováděného v 70.tých letech v Německu, jako důsledek první ropné krize, později převzatý legislativou EU a zpečetěný výše uvedenými normami. Tím ovšem veškerý vývoj byl ukončen a soustředil se jenom na nepodstatné vylepšování komunikačních schopností. Tím druhým směrem je poměrové měření a rozúčtování vyvinuté v 80.tých letech na Technické univerzitě v Liberci v rámci Státního cílového programu č.02 „Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie“. Pro název byla použita vyvinutá metodika rozúčtování (Modifikovaná denostupňová metoda) a podstata indikátorů (Vnější integrační poměrová měřidla) dále jen MDM VIPA. Tím třetím směrem je prosazování vytápění na stejnou teplotu ve všech vytápěných místnostech, čímž se sice vyloučí nežádoucí prostupy tepla mezi byty, ale bude to za cenu vytápění, které je vhodné nanejvýše pro kasárny, nebo věznice, ale ne pro bytové domy. Samozřejmě pak odpadá jakékoliv měření a úhrada je počítána jen podle velikosti bytu. Jsou zadávány a realizovány různé studie ekonomické efektivnosti poměrového měření a rozúčtování, z jejichž účelově zaměřeného výsledku přímo vyčnívá snaha o prosazení vlastní představy a zájmu autorů. Tam, kde je absence prokazatelných a ověřitelných hodnot se „znalci“ zaštítí obecným, nic nedefinujícím prohlášením, že vše je určeno směrnicemi EU.
Na rozdíl od vlastníků domů a bytů, kteří se brání zavedení jakéhokoliv měření a tomu odpovídajícímu rozúčtování, existují více než 25 let vlastníci domů a uživatelé jednotlivých bytů, kteří používají poměrové měření a rozúčtování protože ho chtějí, nikoliv proto, že ho musí mít. Chtějí ho proto, že jim přináší nejen možnost přiměřené individuální regulace otopných těles, ale ve svých důsledcích snížení vytápěcích nákladů o 15–30% , někdy i více. Ze všech racionalizačních opatření má poměrové měření a rozúčtování nejrychlejší návratnost vynaložených prostředků. Vložíme-li jednu korunu do poměrového měření a rozúčtování právě u těch sklíček instalovaných na odtokové trubce otopných těles, vrátí se za rok 5–10 Kč. Vložíme-li ušetřenou jednu korunu do banky, získáme za rok cca 2 hal. Pro úplnost je nutno poznamenat, že dosud používané původní indikátory MDM VIPA s elektronicky vyhodnocovanými skleněnými snímači, jsou v tomto systému používány plně elektronické tříčidlové indikátory s dálkovým odečtem.
Občas některý „znalec“ kritizuje Ministerstvo pro místní rozvoj, že výsledky indikátorů MDM VIPA měly být porovnány s výsledky ostatních realizátorů poměrového měření a rozúčtování. Skutečnost je taková. V roce 2004 poskytlo MMR prostředky pro porovnávací měření všech metod rozúčtování. Na základě doporučení asociace ARTAV se porovnávacího měření odmítly zúčastnit všechny vyzvané rozúčtovatelské firmy, kromě firmy provádějící metodu MDM VIPA. Odmítly účast i na přípravné poradě k upřesnění aktualizace podmínek. Sekretář ARTAV a jemu podobní „odborníci“, by porovnávacím měřením přišli o možnost nekonečných a nekonkrétních pomluv metody MDM VIPA, která zbyla pro porovnávací hodnocení jako jediná, která se ho bez výhrad chtěla zúčastnit.

Právní skutečnost.
Od vzniku vyhlášky č. 372/2001 Sb. se postupně navyšovaly tlaky na změnu vyhlášky, zejména na §4 odst. 4, předepisující rozptyl možné měrné úhrady na ±40% od průměrné hodnoty. Při přepočtu na dosahovanou teplotu to představovalo rozsah 14°C až 26°C. Ačkoliv se fyzikální zákony nemění, pouze se je snažíme poznávat a respektovat, opět na základě požadavku ARTAV byl do nové vyhlášky č.269/2015 Sb. zaveden nový rozsah mezních hodnot rozúčtování –20%, až 100% od průměru. Často to bylo označováno jako kvalitativní změna ve spravedlnosti rozúčtování. Při přepočtu uvedených mezních hodnot úhrady na dosahovanou teplotu bytu to představuje rozsah 17°C až 36°C. Dokonce byla snaha asociace ARTAV limit horní hranice úhrady vůbec neomezovat. Znamená to, že uživatel bytu s předepsanou úhradou 200% průměrné hodnoty, měl celé otopné období ve všech vytápěných místnostech teplotu minimálně 36°C. Protože je to teplota zcela nereálná, ale indikátory ČSN EN 834 „naměřená“, jsou vymýšleny další možné příčiny, pomocí kterých lze zdůvodňovat vysokou spotřebu tepla. Tou nejjednodušší příčinou je nepřiměřené a dlouhodobé větrání. Ač se to zdá logičtější, než vytápění na 36°C, o to je to nebezpečnější. Krátkou analýzou lze zjistit, že otopné těleso s rostoucím průtokem otopné vody je v obytné místnosti schopné vydat maximálně 117% tepla a v prostředí o průměrné venkovní teplotě 5°C je schopné vydat 142% tepla. Kde se v prostředí bytu v bytovém domě vzalo 83% tepla, které údajně může uživatel bytu vypouštět otevřenými okny? Nabízí se možnost získávat teplo z okolních bytů. To je ovšem možné jen v případě, když v sousedním bytu je vyšší teplota. I zde je situace úplně jiná. Byty s „naměřenou“ vysokou spotřebou mají naopak ve svém sousedství zpravidla byty s úplně nebo výrazně uzavřenými otopnými tělesy s indikátory podle ČSN EN 834 a „nulovou“ spotřebou. Uživatel bytu, který vytápí přibližně na stejnou teplotu, bude ale platit podle toho, jak topí soused. Nulová spotřeba je sice nahrazována přičítáním indikovaných dílků, ale z toho mají prospěch všichni uživatelé bytů, přestože navyšovaná částka má náležet jenom těm uživatelům bytů, ze kterých bylo teplo odváděno. Z krátkého rozboru vyplývá, že problémy s rozúčtováním a vysokou spotřebou tepla nezpůsobují byty s plně otevřeným průtokem otopných těles, ale byty s uzavřenými otopnými tělesy a nulovými náměry.
Rozúčtování podle nové vyhlášky se bude za rok 2016 realizovat po 1. 1. 2017. Kombinace nové vyhlášky s normou ČSN EN 834 představuje z právního hlediska analogii s upalováním čarodějnic ve středověku, barvitě literárně zpracované v románu „Kladivo na čarodějnice“. Ve středověku byly za příčinu některých chorob, neúrody, špatného počasí a celé řady dalších problémů označovány a upalovány naprosto nevinné osoby, zpravidla ženského pohlaví. Analogickými subjekty jsou v rámci centrálně vytápěného domu uživatelé bytů, kterým je indikována a po různých korekčních přepočtech spočítána nepřiměřeně (až několikanásobně) vysoká spotřeba tepla a jsou označováni za „plýtvače“, způsobující nadměrným větráním ztráty celého domu. Takto jednoduše se to dá vysvětlit, jako byly jednoduše vysvětleny důvody k historickému upalování čarodějnic, nad kterými se můžeme v současné době jen pousmát, přestože se odehrávaly velmi tragické osudy. Pochopit mechanizmus údajně nadměrné spotřeby tepla v některých bytech není jednoduché. Výrazně jednodušší je označit kuřáky, chovatele domácích mazlíčků a všechny, kteří z různých důvodů mají potřebu intenzivnějšího vytápění, za „plýtvače“ a použít prostředky pro jejich exemplární postih, proti kterému neexistuje adekvátní obrana ani u soudu, neboť povolený rozsah úhrady podle Vyhl. č. 269/2015 Sb. je 200% průměru a nikoho nebude zajímat nepravděpodobná fyzikální realizovatelnost a z toho vyplývající rozpor s dobrými mravy. Je na MPO, MMR, MSP, poslanecké sněmovně a senátu, komu naslouchají, čí snahy respektují a co bude s uvedenou vyhláškou. Uživatelé bytů se současnou spotřebou 140% průměru, mající indikátory podle ČSN EN 834 mohou v rozúčtování za letošní rok očekávat úhradu za vytápění až 200% průměru. V žádném případě nelze problém chápat jako chybu vyhlášky, ale jako problém kombinace vyhlášky s metodou rozúčtování podle ČSN EN 834. Kombinace vyhlášky s metodou MDM VIPA problém nezpůsobuje. Nezpůsobuje ho proto, že reálné náměry a tím ani rozúčtování nepřesahuje reálný rozsah teplot jednotlivých bytů 17°C až 23°C.

Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.

Vážený pane docente, děkuji Vám za příspěvky, vedou mě k zamyšlení, co a jak vlastně těmi poměrovými měřidly od Vaší konkurence měříme?! Po zateplení pláště domu, zateplení ploché střechy a po výměně oken a balkonových dveří za plastové rámy došlo v domě k extrémním náměrům u poměrových měřidel: Označím-li průměrný počet dílků tepla naměřených indikátory topných nákladů připadající na jeden byt písmenem p, pak jeden z vnitřních bytů v optimální poloze vůči světovým stranách protopil 5,5p, další z vnitřních bytů protopil 3,5p a 14 zbývajících bytů dohromady protopilo jen 7p. Samotné dva extrémní byty spotřebovaly o 2p více dílků tepla než 14 zbývajících bytů dohromady, přičemž všechny byty mají stejnou plochu! Po zateplení zůstaly v domě původní radiátory, které mají najednou přebytek výkonu. Jak vysvětlit takové extrémní rozdíly? Vzhledem k tomu, že byty s extrémní potřebou tepla byly ve druhém obytném podlaží, hodně neměřeného tepla získaly byty pod nimi ze stoupaček ústředního topení. V kuchyních máme plynové sporáky a tedy i nucené větrání. Někteří obyvatelé odstranili dveře mezi místnostmi a mají rádi všude stejně teplo (jako ve věznici), jiní dveře nechávají pootevřené se stejným efektem a obdobný efekt dosáhli i ti, kteří klasické dveře nahradili shrnovacími dveřmi, které nahoře a dole netěsní. Kolik tepla se dá odvětrat přes kuchyni já spočítat nedovedu a ani nešmíruji, kdo a jak dlouho větrá kterým oknem. Pouhým zateplením jsme nic neušetřili, protože teplo zdražovalo, takže jsme šetřili jen relativně. Vzhledem k tomu, že máme v domě domovní předávací stanici (DPS) dálkového vytápění, tak efekt následně přinesly až nové ekvitermní křivky, které nám odborník spočítal pro DPS tak, aby bylo možné v domě vytopit místnosti v závislosti na venkovní teplotě maximálně na 24 stupňů. Nyní když někdo neefektivně větrá a podchladí si stěny, trvá mu to dlouho, než dosáhne těch maximálních 24 stupňů. Navíc topit musí více i ti otužilí, dostatek tepla od sousedů nikdo nemá šanci získat. Extrémních náměrů na indikátorech nelze nyní dosáhnout. Teplomily jste, pane docente, hájil, já bych se chtěl zastat i těch otužilých a kardiaků, kteří přemíru tepla dokonce nesnášejí: U zatepleného domu je docela běžné, že v některých místnostech mohou být nulové či velmi nízké náměry poměrových měřidel, když teplo získáváte z vedlejší místnosti vlastního bytu. U nás dveře od ložnice i od pokojů jsou ze 2/3 prosklené matným sklem a žádné dveře dokonale netěsní. Pokud má ale někdo v bytě všechny náměry nulové, pak já to chápu jako signál pro SVJ, aby omezilo příkon tepla do domu. Když omezení příkonu je spočítáno správně, topit budou všichni podle svých potřeb a i ti, kterým stačilo dříve teplo ze stoupaček a od sousedů, budou nuceni topit, pokud nechtějí v bytě zmrzat. V každém případě ale uznávám, že pomocí Vašeho systému VIPA se dá dosáhnout maximálně spravedlivého rozúčtování nákladů na teplo, protože měření na odtokové trubici radiátoru je objektivní a systém navrhli opravdoví odborníci. Hluboce před Vámi smekám, tvůrci systému by si zasloužil alespoň ocenění Česká hlava.

Právní skutečnost a přetápění i nedotápění. V diskuzním příspěvku ,který popisuje problémy s přetápěním a nedotápěním, je naprosto věrohodný popis všech důsledků, které způsobuje použití indikátorů podle ČSN EN. Jak je z popisu zřejmé, jsou negativní dopady nejen na vlastní rozúčtování, ale zejména na provoz systému vytápění a dopady na vytápěcí systém v důsledku zateplování a dalších racionalizačních opatření. V textu je otázka, jak vysvětlit extrémní rozdíly v náměrech? Že se jedná o extrémní rozdíly v náměrech a nikoliv o extrémní rozdíly ve skutečné intenzitě vytápění, není nutno zdůrazňovat. Tyto rozdíly by měl umět vysvětlit např. zástupce ARTAV. Zmínka o teplomilech a otužilcích poněkud nekoresponduje s tvrzením, že někdo má rád všude stejné teplo. Systém vytápění, měření a rozúčtování by tyto rozdíly měl umožňovat. Zcela správná a poučná je zkušenost, že po zateplení by měly být upraveny ekvitermní křivky, i když se indikátory i klasické kalorimetry mohou dostat pod povolené teplotní meze a teplotní rozdíly. Extrémně vysoké náměry v uvedených dvou bytech jsou jednoznačně způsobeny okolními byty s nepřiměřeně uzavíranými otopnými tělesy. Následné prostupy tepla mezi byty generují nic netušící uživatele bytů do posice „plýtvačů“, které je nutno exemplárně potrestat vysokou úhradou za vytápění, proti které nebude účinná obrana ani u soudu. Ve středověku byli upalováni.

Ty chytrolíne, napiš tady do diskuse raději polemiku k tomuto článku. Tak své mínusování věděcky zdůvodni a uspořádej na dané téma konferenci. Asi budeš chytrej jako naši politici.

Pan Patočka má pravdu. Už dlouho, dlouho máme indikátory VIPA a jsme nadmíru spokojeni. Je to tak jak píšete. Jen to těm ministerkým neználkům s klotovým rukávem dejte sežrat i s navijákem.

Radiátor teplo nespotřebovává. Nevím ze kterého dílu mého příspěvku, odstavce, nebo věty lze usoudit, že radiátor teplo spotřebovává. To mi připomnělo památnou větu jednoho profesora z ČVUT, bohužel již nežijícího, kterou pronesl v 80.tých letech při jednání na předsednictvu vlády. O poměrovém měření a rozúčtování s indikátory podle ČSN EN 834 a ČSN EN 835 se vyjádřil: „Nikdo neví, co to měří“. Bohužel smysluplně se o tomto implementovaném systému nevyjádřil do současné doby nikdo. Naproti tomu poměrové měření a rozúčtování MDM VIPA je v celém rozsahu fyzikálně určité, zdůvodnitelné a kontrolovatelné.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.